„Úkaz“ Vladivostok: Putinova nezvyklá politika láká Číňany

Pavel Michl 08. září, 06:14  -  mic
08. září, 06:14

Nejvýchodnější metropole Ruska se může chlubit v Rusku nevídanými podmínkami pro byznys, které vábí mnoho zahraničních investorů. Nejvíce z Číny, jejíž rozpínavost na Dálném východě znervózňuje mnoho Rusů.

Vladimir Putin vyhlásil Vladivostok „svobodným městem“ loni v říjnu, když v 600tisícovém městě neobvykle uvolnil byrokratickou i daňovou zátěž. Firmy se těší z pětiletých daňových prázdnin, absence cel nebo rychlejšího vyřizování víz. Politika Kremlu je tak na Dálném východě opačná než jinde v Rusku, kde Moskva nad ekonomikou obvykle utahuje šrouby.

„Schvalovací proces (pro podnikání) je bezproblémový a je tady minimum byrokracie, což je v Rusku neobvyklé,“ prozradil agentuře Bloomberg Nikolaj Markovcev, tamní šéf proti-kremelské Ruské demokratické strany „Jabloko“. „Prozatím byl zájem investorů vysoký, ale mnozí chtějí nejprve vidět, jak se oblast rozvíjí, než se do ní nastěhují.“

Letos tok zahraničních investic do Ruska zpomalil o 22 procent. Netýká se to ale Vladivostoku, kde naopak o 22 procent stoupl, hlavně díky Číňanům. „Pokud udržíme toto tempo dalších pět let, budeme moct říct, že jsou tyto změny nezvratné. Dálný východ už nebude jako dřív,“ řekl agentuře TASS místopředseda vlády Jurij Trutněv, zplnomocněný zástupce Putina na Dálném východě.

Příkladem je největší kasino v Rusku Tigre de Cristal, které loni v listopadu otevřel magnát z Macaa Lawrence Ho za 172 milionů dolarů (4,18 miliardy korun). Ho plánuje další investice za půl miliardy dolarů (12,2 miliardy korun).


Peking chce protiteroristickou alianci - ovšem bez Rusů. Čtěte:

Číňané v ofenzivě


Nejen pro macajského magnáta je Vladivostok hazardem. Platí to i pro samotného Putina, kterého mnoho Rusů varuje před dominancí Číny na Dálném východě. „Číňané přicházejí. Vědí, že Rusko slábne a Čína naopak posiluje a že za sto, sto padesát let mohou převzít kontrolu nad touto oblastí,“ dodává Markovcev.

Obavy z čínské rozpínavosti nejen u Vladivostoku, ale také v Zabajkalí – dalším regionu u hranic s Čínou – se objevují i ve Státní dumě. „Jde o důležitou geopolitickou otázku. Pokud se jí nikdo nezačne zabývat, gubernátorem Zabajkalí bude za dvacet let Číňan,“ řekl místopředseda dumy Igor Lebeděv.

Pro Putina ale zjevně existují důležitější otázky. V prosinci prohlásil, že rozvoj regionu, kde žije 6,3 milionu lidí na území větším než Indie, je „národní prioritou“ a vyžaduje investice odkudkoli. Současné vztahy s EU a USA navíc Putinovi nedávají jinou možnost, než udržovat dobré vztahy s Čínou, které mají pomoci ruské ekonomice překonat dopad nízkých cen ropy a západních sankcí.


Přečtěte si, jak se díky západním sankcím daří ruskému zemědělství:

Sankční externalita: ruští zemědělci vydělávají víc než zbrojaři

Ruští potravinářští magnáti díky sankcím větří zisky


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče