Číňané v ofenzivě

18. dubna, 07:00  -  Daniel Deyl
18. dubna, 07:00

Peking chce vytvořit protiteroristickou strategickou alianci zasahující do Střední Asie - ovšem bez Rusů. Fang Feng-chuej se v čínské mocenské hierarchii zabydlel jako muž, který má nastavovat zbytku světa tvrdší tvář nové sebevědomé Číny prezidenta Si Ťin-pchinga.

Coby šéf generálního štábu lidové osvobozenecké armády, jak čínští bossové říkají svým masivním ozbrojeným silám, k tomu má jedinečnou pozici - a také ji patřičně využívá. Jednou přinese zprávu o tom, že Severní Korea provede jadernou zkoušku, jindy bez obalu prohlásí, že jeho země bude ve vietnamských vodách těžit ropu, ať se to komu líbí nebo ne; ještě jindy jakoby nic oznámí, že jeho podřízení vybudují základnu v Džibuti na strategicky významném místě, které dá Pekingu možnost de facto ovládat Perský záliv.

Když přijel Fang na počátku března do Afghánistánu, měl v zásobě pořádnou bombu. Na kábulské tiskové konferenci s tamním prezidentem Ašrafem Ghaním prohlásil, že Čína plánuje v srdci Asie vznik nového bezpečnostního bloku. Jeho hlavním smyslem by měl být boj proti islamistickému terorismu.

Lék na svrbění

To téma mají čínští bossové rádi, protože jim antiteroristická záminka umožňuje dusit ujgurské muslimy ve Východním Turkestánu, tedy v západočínské autonomní oblasti Sin-ťiang, kteří občas mívají separatistické svrbění. Tentokrát však šlo o víc než o Ujgury.

Ačkoli Fang mnoho podrobností k plánu na vytvoření nové bezpečnostní struktury nesdělil, vyjevil to podstatné. Vedle Číny mají jejími členy být Afghánistán, Pákistán a Tádžikistán. Právě posledně jmenovaná země je klíčová. (Už to samo o sobě je varující: vždycky, když je Tádžikistán klíčovou zemí čehokoli, víte, že se děje něco výjimečného.)

Nově navrhovaná aliance
Afghánistán, Čína, Pákistán, Tádžikistán
Vytvoření nové aliance začal prosazovat Peking letos v březnu; není pochyb o tom, že právě Čína má hrát hlavní roli. Nápadná je absence Ruska. 15 milionů dolarů poskytli Číňané jako vojenskou pomoc Tádžikistánu v letech 1993 až 2013; loni to bylo již 12 milionů dolarů; letos slibovali další „stovky milionů“. 46 dolarů vojenské pomoci přislíbil Peking loni Pákistánu. 70 miliard dolarů vojenské pomoci přislíbili Číňané letos Afghánistánu.
Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO)
Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán Rusko, Tádžikistán, Uzbekistán
Vznikla jako Šanghajská pětka v roce 1996 s deklarovaným cílem snížit vzájemné napití v hraničních oblastech. Sídlo má v Pekingu, který má v jejím chodu hlavní slovo. Méně významný status pozorovatelů mají: Afghánistán, Bělorusko, Indie, Írán, Pákistán a Mongolsko (Indie a Pákistán se mají stát členy letos). Ještě méně významný status dialogových partneru mají: Arménie, Ázerbájdžán, Kambodža, Nepál, Srí Lanka a Turecko. Status „hostů“ mají Turkmenistán a organizace ASEAN a CIS.
Organizace smlouvy kolektivní bezpečnosti (Taškentský pakt)
Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán
Vznikla v roce 1992 jako Smlouva kolektivní bezpečnosti; po roce 2001, když se připojil Uzbekistán (v roce 2012 zase své členství pozastavil), se název změnil do současné podoby; hlavním smyslem existence Taškentského paktu je koordinovat protiteroristickou činnost členských zemí (podle ruských not). Status pozorovatelů mají Afghánistán a Srbsko.

Pikantnost postavení Tádžikistánu v této souvislosti je daná nepřímo - generál Fang se totiž v souvislosti s plánovanou aliancí ani slovem nezmínil o Rusku. Moskva přitom sebe sama považuje za garanta bezpečnosti (rozuměj za de facto vládnoucí mocnost) ve Střední Asii a Tádžikistán jako součást někdejšího Sovětského svazu patří do sféry jejího vlivu nad veškerou pochybnost.

Ačkoli Dušanbe bylo jedno z prvních sovětských hlavních měst, jež po roce 1991 vyhlásila na SSSR nezávislost, je to do značné míry věc čistě symbolická. Ekonomika nejchudší země Střední Asie je na Rusku přímo závislá; zhruba polovinu jejího HDP tvoří peníze, které tamním obyvatelům posílají rodinní příslušníci pracující v zahraničí, především v Rusku.

Kromě toho je Tádžikistán signatářskou zemí dohody postsovětských zemí o volném obchodu a jedním z mála ochotných kandidátů na vstup do projektu ruského prezidenta Vladimira Putina, Eurasijské ekonomické unie. Po celá desetiletí to vypadalo, že pro Tádžikistán jiná cesta k jakémukoli zdání prosperity než přes Moskvu nevede. Přestože v posledních dvou letech stoupla hodnota tádžického exportu do Turecka a Číny, nečítá veškerý vývoz této osmimilionové země o mnoho více než tři čtvrtě miliardy dolarů.

Milionové argumenty

Číňané to vše teď stavějí na hlavu - a mají k tomu ty nejlepší argumenty, totiž desítky milionů dolarů. Generál Fang ve svém kábulském expozé uvedl, že jeho země nabízí Afghánistánu nejméně sedmdesát milionů dolarů vojenské podpory a pro Tádžikistán má pro tentýž účel připraveny „stovky milionů dolarů“. Ačkoli tádžická strana od té doby nic oficiálně nepotvrdila, je zjevné, že v zemi, která sama generuje HDP ve výši necelých osmi miliard dolarů, to musí znít jako královská nabídka.

Číňanům se bezpečnostní hra ve Střední Asii hodí hned ze dvou důvodů. První z nich je ekonomický. Politika známá jako doktrína „jednoho ekonomického pásu a jedné cesty“, jež má vytvořit pás transkontinentálního obchodu zhruba v místech, kudy před staletími vedla proslulá Hedvábná stezka, skutečně bezpečnostní zázemí vyžaduje. Při pohledu na mapu je to zjevné; afghánsko-pákistánská i tádžicko-afghánská hranice jsou takřka dokonale propustné. Okolní území patří k těm, nad nimiž mají vlády řečených zemí jen omezenou kontrolu a kde se teroristům tradičně daří.

Spolupráce podpořená osmi- až devítimístnými investicemi tedy rozhodně dává smysl. Zároveň však aliance výborně poslouží i druhému účelu: oslabení pozice Moskvy v oblasti. A jak je vidět z ruských reakcí, jsou si toho Rusové patřičně vědomi. „Tato nová aliance v sobě skrývá nebezpečí, protože Tádžikistán je součástí ruské zóny vlivu,“ řekl Andrej Serenko, analytik moskevského Střediska pro studium současného Afghánistánu, listu Izvestija. „Ruská aktivita na Ukrajině a na Blízkém východě mají za následek ztrátu našich pozic ve Střední Asii. Zdá se, že stran tohoto ´středoasijského NATO` fungujícího pod čínskou kuratelou je Rusko z kola venku.“

Skutečnost, že Tádžikistán je - spolu s Ruskem - členem dvou organizací, které mají boj s terorismem v popisu práce, ještě sype do ruské rány kvanta soli. Vždyť tádžičtí vojáci strážící hranici své země s Afghánistánem ještě letos absolvovali společné cvičení s vojáky ruskými. „Čínský pokus o vytvoření aliance de facto odmítá protiteroristický aspekt Šanghajské organizace pro spolupráci a zcela ignoruje Taškentský pakt,“ napsal Alexander Kňazov, proruský kyrgyzský politický analytik pro oblast Střední Asie, v listu Nězavisimaja Gazeta.

Vždyť o nic nejde

Oficiální reakce Kremlu jsou dosud zdrženlivé. „Jde o hlídání hranic a teroristy, ne o to, že by Číňané skutečně nikde nasazovali armádu,“ nechal se na smířlivou notu slyšet Zamir Kabulov, zvláštní moskevský vyslanec v Afghánistánu, v citaci serveru Eurasianet.org.

„Nemáme důvod do takové aliance vstupovat. Máme vlastní protiteroristické plány a kromě toho o těchto záležitostech diskutujeme s čínskou stranou v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci,“ uvedl také.

Kabulovova slova znějí jen málo přesvědčivě. Číňané mají k dispozici kanál určený ke komunikaci na toto téma, a přesto se rozhodli jednat na vlastní pěst; to ukazuje, že Moskva skutečně o dosud neotřesitelnou pozici na své jihovýchodní hranici přichází. Pro Kreml pak je obzvlášť nepříjemný fakt, že roli nového strategického konkurenta převzali Číňané tak ochotně těsně poté, co Vladimir Putin a jeho lidé vynaložili v posledních dvou letech veškeré úsilí, aby získali Peking na svou stranu v neformálním protizápadním souručenství. Zdá se, že tak Kreml dostává z první ruky lekci z poučky, jejíž platnost jinak sám rád potvrzuje - že totiž v mezinárodní politice neexistují žádná přátelství, nýbrž pouze zájmy.

Mohlo by vás zajímat

 Václav Liška, Aukro.cz, CEO

Aukro zpět v českých rukou. Polovinu koupil zakladatel Liška

 Andrej Babiš se musí omluvit hejtmanovi Miroslavu Novákovi

Omlouvat se hejtmanovi za „tunel“ Babiš nehodlá. Plánuje odvolání

Budova bývalé Živnostenské banky v Praze, sídlo společnosti CEFC Investment (Europe)

Ztráta na úvod. Čínská CEFC loni v Evropě prodělala 120 milionů

Euro exkluzivně
Airbus A-319 vládní letky na ploše letiště v Praze-Ruzyni.

Servis „vládních“ airbusů za půl miliardy obstará firma Glomex MS

 Zdeněk Radil

Radil skončil v představenstvu Pivovarů Lobkowicz

 SUV Škoda Kodiaq

Škoda Kodiaq vs. 10 dalších SUV: Srovnání klíčových vlastností

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče