Silný japonský jen po brexitu: co ho může oslabit?

Pavel Michl 12. července, 06:00  -  mic
12. července, 06:00

Žádná z hlavních světových měn neposílila po britském referendu o brexitu tolik, co japonský jen. Pro asijskou ekonomiku to ale znamená problém. Japonsko by v boji s deflací potřebovalo slabší měnu, centrální banka má přitom v měnové politice dosti svázané ruce.

Poté, co současná japonská koalice Šinzóa Abeho v neděli jasně vyhrála volby do horní komory parlamentu, japonská měna oslabila vůči americkému dolaru o téměř dvě procenta. Finanční trhy tak reagovaly na Abeho slib, že japonskou ekonomiku podpoří fiskálními stimuly.

Aktuální oslabení jenu ale zdaleka nenapravilo předešlé posilování. Japonsko má v podstatě opačný problém než Velká Británie. Namísto prudkého oslabení libry po brexitu japonský jen posílil z hlavních světových měn nejvíce. Od brexitu je jen vůči dolaru stále silnější o čtyři procenta, od začátku roku o 17 procent. Nutno tedy dodat, že britské rozhodnutí opustit EU jen prohloubilo trend posilování jenu, který probíhá od začátku roku.

Silný jen má drtivý dopad na japonské exportéry. Země se navíc už po dvě desetiletí potýká s deflací.

Možnosti měnové politiky, jak oslabit jen, jsou dosti omezené. Devizové intervence by přinesly kritiku ze strany obchodních partnerů, hlavně USA. Obzvláště po nedávné dohodě G7, kdy se země zavázali zanechat měnových válek a neintervenovat na měnovém trhu. Dohoda je to ovšem velice křehká a mnozí Japonci s ní nesouhlasí. Není tak vyloučeno, že po brexitu a dalším posílení jenu Bank of Japan i přes dohodu k intervencím přistoupí.

Vývoj kurzu jenu k dolaru za poslední rok

Graphical visualization of market data.

Efektivní pro Japonsko dosud bylo kvantitativní uvolňování a snižování sazeb. V lednu snížila Bank of Japan sazby až do záporu na -0,1 procenta. Další snížení sazeb nebo rozšíření kvantitativního uvolňování se očekává na konci července, kdy vedení centrální banky bude zasedat.

Vůči dopadům opatření Bank of Japan ovšem panuje skepse. „Kroky centrální banky pravděpodobně pouze sníží rychlost posilování jenu,“ tvrdí ekonomové z banky HSBC, podle kterých se možnosti Bank of Japan „ztenčují“.

Podle hlavního ekonoma agentury S&P Paula Shearda může být Japonsko první zemí, která přistoupí k takzvanému “helicopter money”, o kterém ekonomové v posledních letech často diskutují.

Ve „věčném boji“ Japonska s deflací ještě mohou pomoci zmíněné vládní stimuly. Není jasné, jakou podobu a jakou velikost má Abeho podpora mít. Podle jednoho z poradců premiéra má jít o finanční injekci ve výši 10 bilionů jenů (200 miliard dolarů). Vláda bude ovšem obtížně hledat prostředky. Ve státním rozpočtu není dostatek peněz, výnosy z daní jsou nižší, než se předpokládalo, a vláda již vydala 778 miliard jenů v dubnu po sérii zemětřesení v oblasti Kumamoto.

Financování dluhopisy by pak podle analytiků mohlo v nejzadluženější zemi na světě vyvolat další problémy a nejistotu. Podle mnoha ekonomů fiskální balíček navíc nijak nevyřeší hluboké strukturální problémy Japonska jako je stárnutí a úbytek populace a pracovní síly, uvádí server Daily Mail.


Japonský premiér na summitu G7 varoval před další krizí. Čtěte:

Japonský premiér varuje před další krizí

Čtěte dále:

Japonsko bojuje s nízkou porodností. Začíná dotovat zmrazení vajíček

Zelená Japonsku nevyšla. Klíčovou roli v energetice převezme uhlí

Evropa vymírá. Loni poprvé zemřelo více lidí, než se narodilo

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče