Čínský uhelný pokles: trend, nebo zelený sen klimatologů?

03. srpna, 06:22  -  Jonáš Kříž
03. srpna, 06:22

Spotřeba uhlí v Číně dosáhla před dvěma lety vrcholu a začala meziročně mírně klesat, tvrdí vědecká studie. Vzhledem ke změnám probíhajícím v místní ekonomice by trend mohl být dlouhodobý a přinést s sebou snížení emisí CO2. Těch produkuje Čína nejvíce na světě. Optimismus vědců však krotí skeptici. Zemi podle nich čeká další vlna urbanizace a spotřeba špinavé energie poroste i nadále.

Čína je odpovědná za čtvrtinu světových emisí skleníkových plynů. Dohodu, ve které se světoví státníci zavázali k boji proti změnám klimatu, sice loni v Paříži podepsala, vysoká spotřeba uhlí však přetrvává.

Uhlí musí pryč

Máme li společný cíl (držet roční oteplování planety pod dvěma stupni celsia) skutečně zachovat, je bezpodmínečně nutné, abychom se nadobro zbavili spalování uhlí,“ sdělil před rokem listu The Guardian John Schellnhuber z vědeckého institutu pro dopady změn klimatu v německé Postupimi a bývalý poradce kancléřky Merkelové. Uhlí by podle Schellnhubera mělo ze světových ekonomik zmizet nejpozději do roku 2035.

Čínské emise skleníkových plynů začaly prudce stoupat v roce 2011 poté, co země vstoupila do WTO. Rychlý růst a důraz na těžký průmysl vedl podle serveru Climate Central k tomu, že země mezi lety 2000 a 2013 svou spotřebu uhlí více než ztrojnásobila. V posledním desetiletí představovalo uhlí podle serveru Phys.org zdroj pro celé tři čtvrtiny energie spotřebované v zemi. Jen pro ilustraci, v roce 2000 Čína ročně spálila 1,36 miliardy tun uhlí. O tři roky později to ale bylo již 4,24 miliardy.

Bojovníkům proti globálnímu oteplování svitla nyní nová naděje. Podle závěrů vědecké studie publikované v časopise NatureGeoscience Journal totiž spotřeba uhlí v Číně v roce 2014 dosáhla vrcholu a začala mírně klesat. V minulém roce pak z uhlí pocházelo již jen 64,4 procenta spotřebované energie v zemi.

Přečtěte si, jak z radioaktivní pustiny vyrobit elektrárnu:

Slunce do pustiny. U Černobylu mají vyrůst solární panely

Těžba uhlí v Číně v první polovině tohoto roku meziročně poklesla o 9,7 procenta. O rok dříve klesala taktéž, ale jen o necelých šest procent. V roce 2015 pak o 3,7 procenta klesla i spotřeba. Celkový objem čínských emisí se však v daném období téměř nezměnil.

Čínské uhlí jako historický milník

„Dosažení čínského uhelného vrcholu může být důležitým historickým milníkem a zároveň i bodem obratu v rámci mezinárodních snah o snížení emisí skleníkových plynů,“ sdělil listu The Guardian Nicholas Stern, profesor na londýnské School of Economics, který se společně s čínskými kolegy na vypracování studie podílel.

Podle něj by trend vzhledem ke změnám, které v čínské ekonomice probíhají, mohl být dlouhodobý. Kromě nižšího tempa hospodářského růstu, o kterém prezident Si Ťing-Pching mluví jako o nové normě, se na něm podílí i transformace čínské ekonomiky. Její těžiště se přesouvá od těžkého průmyslu k sektoru služeb a hi-tech technologiím. Zároveň se v zemi zvyšuje i politická podpora čistších zdrojů energie a energetické hospodárnosti.

Možnost, že Čína dosáhla ve své spotřebě uhlí vrcholu, je pro svět pozitivní zprávou i podle Patricie Espinosové, vysoké představitelky OSN pro záležitosti klimatu. „Doufám, že pozitivní vývoj povzbudí v oblasti ekologické šetrnosti k aktivitě i další země,“ uvedla.

Podle Sterna čínský pokles v uhelné spotřebě znamená, že by emise skleníkových plynů mohly začít globálně klesat již před rokem 2025, tedy pět let před termínem deklarovaným v Paříži.

Města porostou

Deník NY Times však dal prostor i skeptickým hlasům. Někteří z nich upozorňují na to, že čínská města stále rostou. V současnosti v nich žije více než 55 procent populace v zemi. Do roku 2020 by to podle vládních propočtů mělo být šedesát procent Číňanů. Probíhající urbanizace s sebou ponese více konstrukčních prací s důrazem na těžký průmysl.

Čínské emise skleníkových plynů opět porostou i podle Čchaj Čchi-mina, ředitele čínského Národního centra pro strategii změn klimatu.

Přečtěte si, kolik za emise CO2 zaplatíme:

Oteplování bude svět stát dva biliony dolarů, varuje OSN

Většina zemí podle něj zaznamenává pokles emisí CO2 v okamžiku, kde se jejich HDP pohybuje mezi 20 a 40 tisíci dolarů na osobu ročně. Ten čínský se však stále pohybuje pod deseti tisíci. „Čína nadále potřebuje industrializaci a urbanizaci a to vyžaduje energii,“ uvedl.

To listu NY Times potvrzuje i Ťiang Kche-ťün, výzkumník z Energetického výzkumného institutu hlavní ekonomické plánovací agentury.

„Spíše bych se přikláněl k tomu, že Čína dosáhla určitého milníku v uhelné spotřebě v období nízkého růstu, ve kterém se právě nachází,“ říká Glen Peters z Mezinárodního centra pro výzkum klimatu a životní prostředí v Oslu. „Myslím si, že říkat tomu vrchol celkové spotřeby ve vývoji čínské ekonomiky jako celku, je příliš odvážné,“ dodal.


Přečtěte si i další zajímavosti z oblasti energetiky:

ČEZ chce investovat do nové energetiky 60 miliard korun

40 tisíc kilometrů, 500 hodin ve vzduchu. Solární letoun obletěl svět

Euro : Byznys Špinavější než uhlí. Turecko poznává geotermální energii


Mohlo by vás zajímat

 Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Klára Dostálová: Čínské svatby lákají do Prahy

 Michal Hašek (ČSSD)

Kapky štěstí na jižní Moravě

Ilustrační foto

Na tom Schumpeterovi něco bude

Makrooko Miroslava Zámečníka

Lavičky ze dřeva a vzpomínek

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče