Nástupci Concordu: přichází čas nadzvukových bizjetů

03. června, 10:00  -  Jiří Červenka
03. června, 10:00

Rychleji než zvuk dnes nelétá žádné civilní letadlo. Hned několik společností ale pracuje na vývoji nové generace supersonických letounů – tišších a úspornějších než legendární Concorde.

Když 26. prosince 2003 jednu hodinu po poledni dosedl na letišti Filton u Bristolu poslední létající Concorde z flotily British Airways, aby se zde odebral na definitivní odpočinek, byl to zlomový okamžik. Pokroky v telekomunikačních technologiích zmenšily potřebu fyzických přesunů přes Atlantický oceán, zatímco ve světle klesajících cen běžných letenek vypadalo cestování Concordem čím dál víc jako neobhajitelně drahý výstřelek.

Loučení bylo slavnostní, dlouhé a pro mnohé bolestné. Ve svých sloupcích pro Sunday Times i v televizních pořadech opakovaně složil Concordu hold (už tehdy slavný) moderátor Jeremy Clarkson a obrazně ho oplakala i řada dalších celebrit. O lidech z oboru nemluvě. Zdálo se, že létání nadzvukovými rychlostmi zůstane už jen výsadou vojenských pilotů.

Cílová skupina: ti, kdo mají málo času a mnoho peněz

Naštěstí to bylo zdání mylné. V posledních letech se vynořilo hned několik projektů nadzvukových letadel. Bohužel musíme vzápětí po této dobré zprávě zklamat všechny, kdo právě zadoufali, že by se v horizontu deseti dvaceti let mohli proletět nadzvukovou rychlostí v rámci prázdninového charteru Travel Service do Dubrovniku. V hledáčku výrobců není širší cestující veřejnost, ale ti, kdo si svého času cení úplně nejvíc a mohou za něj také nejvíc zaplatit – uživatelé soukromých proudových letadel. Nadzvuková letadla 21. století budou „bizjety“. Možná méně prostorné a pohodlné než ty konvenční, ale zato daleko rychlejší.

Americká společnost Aerion vyvíjí ve spolupráci s Airbusem nadzvukový business jet AS2 pro 12 cestujících s cestovní rychlostí Mach 1,4 (přibližně 1700 km/h na úrovni hladiny moře – Machovo číslo udává poměr rychlosti pohybu tělesa vůči rychlosti zvuku ve stejném prostředí) a doletem až 9816 km. Trasu z Londýna do New Yorku, které trvá podzvukovým dopravním letadlům asi sedm hodin, zvládne AS2 podle propočtů výrobce za 4 hodiny 24 minut.

Na projektu Aerion se podílí i evropský průmyslový gigant Airbus

S prvními zkušebními lety se počítá v roce 2019, komerčního nasazení by se Aerion AS2 měl dočkat v roce 2023. Stát bude podle dosavadních odhadů asi 120 milionů USD (2,9 miliardy korun). Dvacítku těchto strojů si již závazně objednala společnost FlexJet, která zajišťuje sdílené vlastnictví letadel mezi více majiteli.

Spike S-512 má podobný časový harmonogram jako Aerion. Předběžná specifikace slibuje kapacitu 18 cestujících a cestovní rychlost Mach 1,6 (1900 km/h). Stojí za ním společnost Spike Aerospace z Bostonu. Letoun by měl mít místo oken soustavu zakřivených displejů, na něž se bude přenášet obraz z venkovních kamer. Společnost počítá s cenou do 100 milionů USD (2,4 mld. Kč) a slibuje „40% úsporu času při 13% navýšení nákladů“ (myšleno zj. palivo).

Spike S-512 bude mít místo oken kamery (zvenku) a displeje (uvnitř)

Ještě ambiciózněji, alespoň co do parametrů, se jeví projekt letounu HyperMach SonicStar. Ten by měl v představách inženýrů přepravit 32 lidí cestovní rychlostí až Mach 3,4 (přes 4000 km/h). Firma by chtěla získat homologaci už v roce 2021.

Stejně jako soupeři i HyperMach SonicStar zatím existuje jen v počítačích svých tvůrců

Pokud jste si už prohlédli fotografie, respektive počítačové ilustrace připravovaných supersonických bizjetů, jistě vám neunikl společný jmenovatel jejich designu: výrazně šípovitý tvar. Není to žádný stylistický výstřelek, ale nutnost diktovaná požadavky na efektivní pohyb vzduchem velmi vysokou rychlostí. Ze stejného důvodu létají „supersoniky“ výš než ostatní vzdušný provoz – hustota vzduchu (a s ní i aerodynamický odpor) s rostoucí výškou klesá.

Čím výš, tím rychleji

Zatímco běžná dopravní letadla se pohybují nejčastěji ve výškách do 40 000 stop (12 192 m) a bizjety mají dostup maximálně o dalších deset tisíc stop (3048 m) vyšší, Concorde zpravidla létal v FL560 (17 068 m) a mohl vystoupat až do 60 000 stop (18 288 m). V podobných výškách mají létat i nadzvukové letouny nové generace.

Na letadlech schopných létat rychleji než zvuk pracují nejen letecké „startupy“. Ruský Tupolev sice svůj projekt Tu-444 potichu stornoval, ale konkrétní aktivitu v této oblasti projevuje americká vesmírná agentura NASA. Její soutěž na zhotovení předběžného návrhu vyhrál zbrojařský koncern Lockheed Martin, který tento týden zveřejnil nárys, půdorys a bokorys experimentálního letounu spolu s předběžnými technickými daty. Ta slibují rychlost Mach 1,4 a hlučnost pod 75 dB.

První nákresy experimentálního nadzvukového letounu Lockheed Martin QueSST

Právě hluk je velkým tématem nadzvukových letounů. Obavy z takzvaného aerodynamického třesku při dosažení rychlosti zvuku byly v éře Concorde zdrojem četných stížností a protestů zejména americké veřejnosti, ale nejen té. Linka mezi Londýnem a Singapurem byla zrušena záhy po zavedení po protestech Malajsie, nad jejímž územím Concorde přelétával; a při letech do Mexika musel letoun nad Floridou zpomalit nad podzvukovou rychlost, na cestovní Mach 2,02 mohl znovu akcelerovat až nad Mexickým zálivem.

Video zachycující sonický třesk při přeletu Concorde

Díky pokrokům v aerodynamice i motorech by měly být nadzvukové stroje nové generace mnohem tišší. Lze ale očekávat, že kvůli aerodynamickému třesku jim regulační orgány povolí dosahovat nadzvukových rychlostí pouze nad oceány a odlehlými oblastmi. Cestou do chorvatského kotviště vaší oblíbené jachty si tedy let rychlostí nad Mach 1,0 téměř jistě nevyzkoušíte, i kdybyste nakrásně letěli svým vlastním nadzvukovým tryskáčem.


Čtěte dále:

10 letadel, kterými létají čeští a světoví miliardáři

Elektrický tryskáč z Německa změní způsob, jakým cestujete do práce

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče