Medvědí porce pro regiony

02. prosince 2008, 14:45 - David Hána
02. prosince 2008, 14:45

Poslanci nejčastěji podporují dotacemi lokální projekty v místech svého bydliště

Během schvalování státního rozpočtu poslanci v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny a poté při jejím jednání každoročně podávají pozměňovací návrhy, kterými mění jeho výdajovou část. Návrhy poslaneckých dotací, známé jako „porcování medvěda“, přitom představují významný objem finančních prostředků. V roce 2007 činily téměř patnáct miliard korun – pro srovnání, rozpočtová kapitola ministerstva průmyslu a obchodu v témže roce odpovídala čtrnácti miliardám korun. Ačkoli média porcování medvěda intenzivně sledují, jejich pozornost je omezena pouze na největší či nejkontroverznější dotace spojené s krátkou diskusí o účelnosti a transparentnosti tohoto systému přerozdělování veřejných finančních zdrojů. Opomíjeným a bezesporu zajímavým aspektem údajů oficiálně zveřejňovaných Poslaneckou sněmovnou o těchto schválených pozměňovacích návrzích poslanců je, že zatímco u všech jiných zákonů je uveden jejich předkladatel, v případě porcování medvěda tento údaj chybí. Kam však v Česku finance z poslaneckých dotací skutečně směřují? To bylo odhaleno za podpory Národního programu výzkumu II, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v rámci projektu D06012 Sociálně prostorová diferenciace obyvatelstva a její vliv na kvalitu života ve městech a obcích České republiky.

Dopad

Otázkou regionálního rozdělení poslaneckých dotací se dosud nikdo systematicky nezabýval, přestože jejich nemalý objem může mít významný dopad na socioekonomický rozvoj jednotlivých regionů, obcí a lokalit. Tento dopad pak může být mnohdy zásadnější než dopad regionální politiky a opatření na podporu rozvoje regionů, s jejichž pomocí se stát snaží úroveň regionálních socioekonomických rozdílů ovlivňovat. Finanční prostředky na českou regionální politiku totiž dosahují pouze zhruba 1,5 miliardy korun ročně. Uvedené tvrzení lze také opřít o skutečnost, že projekty podporované poslaneckými dotacemi jsou obdobné jako ty, jež financuje česká vláda v rámci regionální politiky. Poslaneckými dotacemi jsou přitom často podporovány lokální projekty v místech bydliště či případně regionálního politického působení jednotlivých poslanců. Na rozdíl od projektů podpořených v rámci regionální politiky se však územní hledisko alokace poslaneckých dotací cíleně nesleduje a skutečnost, kam jsou „medvědí“ veřejné finanční prostředky distribuovány, nebyla dosud známá.

Pozměňovacích návrhy

Analýza byla zaměřena na nejvíce diskutované položky poslaneckých dotací, které slouží k financování lokálních projektů, s jejichž pomocí poslanci nejčastěji podporují státními finančními prostředky malé investiční akce místního charakteru. Vycházeli jsme z údajů z let 2003 až 2007 na úrovni okresů. Poslanecké dotace na lokální projekty představovaly v jednotlivých letech tři až sedm miliard korun – zhruba 0,5 procenta státního rozpočtu – které byly každý rok rozesety průměrně v 600 výdajových položkách schválených pozměňovacích návrhů. Kromě analyzovaných poslaneckých dotací na lokální projekty zahrnuje porcování medvěda i „plošné“ změny ve výdajové části státního rozpočtu, například souhrnné dotace krajům a obcím či regionálnímu školství. Ty však nejsou pro hodnocení poslaneckých dotací z územního hlediska zcela vhodné, neboť o jejich konečné územní alokaci rozhoduje například příslušný krajský úřad. Přestože zmiňované plošné změny prováděné prostřednictvím poslaneckých dotací představují větší část z jejich celku (viz Kolísavý vývoj a Trvalý růst), pro zjištění, do kterých regionů směřují typické „poslanecké pomníčky“, jsou relevantní pouze ty na lokální projekty.

Rozdílné příjmy

Z výsledků (viz Velké rozdíly) vyplývají významné rozdíly mezi jednotlivými okresy v objemu poslaneckých dotací na jednoho obyvatele i v jejich počtu. Při přepočtu objemu dotací na jednoho obyvatele poslanci nejvíce podpořili okresy na jižní a střední Moravě a nejméně v severozápadních Čechách. Nejnižší hodnota byla zjištěna u okresu Ústí nad Labem – čtrnáct procent průměrné hodnoty Česka. Největší finanční podporu naopak získal okres Prostějov – 273 procent průměrné hodnoty. Nejvíce, respektive nejméně dotované okresy vzhledem k počtu obyvatel se víceméně shodují s těmi nejvíce a nejméně dotovanými z hlediska absolutních částek – například třetí okres v pořadí Prostějov získal 634 milionů korun, zatímco druhým nejméně podpořeným bylo Ústí nad Labem s 36 miliony korun. Tento fakt je z velké části důsledkem toho, že zatímco některé obce, respektive okresy, jsou při rozdělování poslaneckých dotací výrazně preferované, jiné se naopak v pozměňovacích návrzích poslanců téměř nevyskytují. Výjimky představují „městské“ okresy Praha a Brno. Přestože do těchto měst přes poslance proudí nejvyšší objem financí (1,6 miliardy korun do Prahy a 885 milionů do Brna), kvůli velkému počtu obyvatel dosahuje Brno 113 a Praha dokonce „jen“ 65 procent průměrné hodnoty Česka.

Nesystémová podpora regionů

Klíčový faktor určující, kolik finančních prostředků z poslaneckých dotací na lokální projekty je do jednotlivých okresů přiděleno, představuje aktivita a schopnost jednotlivých poslanců prosadit svůj pozměňovací návrh. Je zajímavé, že politici nejčastěji posílají poslanecké dotace na lokální projekty do regionů v jihovýchodní části republiky. Předmětem tohoto článku však není polemika nad souvislostmi mezi regionální alokací dotací a zájmy konkrétních politiků v určitých okresech, například z důvodu vazby na jejich volební obvod či stranické příslušnosti. Cílem je upozornit, že omezený počet regionů Česka získává z poslaneckých dotací relativně významné finanční prostředky na obdobné aktivity, které jsou podporované v rámci Programu na podporu regionálního rozvoje. Poslanecké dotace na lokální projekty navíc donedávna značně převyšovaly prostředky vyčleněné v rámci ministerstva pro místní rozvoj na cílené ovlivňování rozdílů hospodářské úrovně regionů.

Systémovější řešení

Nesystémový přístup a tříštění veřejných finančních zdrojů, které porcování medvěda reprezentuje, neumožňuje využít tyto prostředky na strategické cíle v rámci existujících politik státu. Navíc územní koncentrace „medvědích“ finančních prostředků může vyvolat, respektive prohloubit rozdíly zejména mezi obcemi v občanské vybavenosti či kvalitě technické a dopravní infrastruktury. Zlepšování vybavenosti a kvality infrastruktury, podpora rekonstrukcí objektů škol či financování výstavby sportovišť pouze ve vybraných obcích jsou přitom podmíněny rozdílnou zainteresovaností jednotlivých politiků na rozvoji v konkrétní lokalitě, a nikoli objektivní potřebou. Mnohem vhodnějším a systémovějším řešením pro financování veřejných projektů typu „poslaneckých pomníčků“, by bylo „medvědí“ prostředky přesunout na navýšení podílu obcí na sdílených daních, který je rozdělován bez ohledu na subjektivní zájmy různých aktérů.

Graf 1:
Kolísavý vývoj
Poslanecké dotace v letech 2003 až 2007 (v miliardách korun)
2 4 6 8 10 12 14 16 18 miliard korun
2003 2004 2005 2006 2007
Celkové poslanecké dotace
Poslanecké dotace na lokální projekty

Pramen: www.psp.cz, www.mfcr.cz, výpočty autorů

Graf 2:
Trvalý růst
Podíl výdajů na podporu regionálního rozvoje na poslaneckých dotacích na lokální projekty v letech 2003 až 2007 (v %) 0 20 40 60 80 100 120 140 procent
2003 2004 2005 2006 2007

Pramen: www.psp.cz, www.mfcr.cz, výpočty autorů

Mapa (pošlu novou mapu):
Velké rozdíly
Počet poslaneckých dotací na lokální projekty a částka na jednoho obyvatele v okresech ČR v letech 2003 až 2007 (v korunách)

Počet dotací
6 až 25
26 až 50
51 až 75
76 až 163

Korun na jednoho obyvatele
384 až 1050
1050,1 až 2100
2100,1 až 3150
3150,1 až 5794

Poznámka: Průměrná částka z poslaneckých dotací na lokální projekty na jednoho obyvatele v letech 2003 až 2007 byla 2100 korun.
Průměrný počet poslaneckých dotací na lokální projekty v okrese ve stejném období byl 39.

Pramen: www.psp.cz, www.czso.cz, výpočty autorů.

Tabulka:
Záleží na poslancích
Nejvíce a nejméně dotované okresy Česka v prostřednictvím poslaneckých dotací na lokální projekty v letech 2003 až 2007 (v korunách na obyvatele)

Nejvíce dotované Kč/obyv. Nejméně dotované Kč/obyv.
Prostějov 5794 Ústí nad Labem 307
Kroměříž 5474 Chomutov 384
Kutná Hora 5429 Jihlava 403
Semily 4564 Rakovník 469
Vyškov 4324 Louny 759
Jeseník 4177 Bruntál 809
Břeclav 4174 Plzeň-město 869
Česká Lípa 3571 Cheb 876
Tábor 3508 Děčín 926
Vsetín 3347 Teplice 939

Pramen: www.psp.cz, výpočty autorů.

Souvislosti

Otázkou regionálního rozdělení poslaneckých dotací se dosud nikdo systematicky nezabýval.
Jejich nemalý objem však může mít významný dopad na socioekonomický rozvoj jednotlivých regionů, obcí a lokalit.
Ten může být mnohdy zásadnější než dopad regionální politiky a opatření na podporu rozvoje regionů.
S jejich pomocí se stát snaží úroveň regionálních socioekonomických rozdílů ovlivňovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče