Formalita nebo skutečná potřeba?

05. února 2008, 12:03 - Marie Macešková
05. února 2008, 12:03

V politice výzkumu a vývoje je třeba prosazovat regionální dimenzi

V posledních měsících se setkáváme se stále intenzivnější mediální debatou na téma reformy české vědy a její podpory. S tímto tématem pochopitelně souvisí obhajoba, či naopak kritika různých modelů, jak by systém české vědy měl vypadat. Jednotliví autoři se shodnou jedině na tom, že je nejvyšší čas se systémem podpory vědy a výzkumu v ČR opravdu něco udělat. V tomto článku, zpracovaném v rámci projektu GA UK 257/2006/B-GEO/PrF věnujeme pozornost v ČR zatím značně podceňovanému aspektu podpory výzkumu a vývoje (VaV), jímž je její regionální dimenze. Zatímco u nás je toto téma relativně nové, v odborné literatuře diskutující o roli výzkumu, vývoje a inovací pro ekonomickou konkurenceschopnost a rozvoj znalostní ekonomiky se věnuje pozornost rostoucímu významu regionů již od osmdesátých let minulého století.

Lokální faktory.

Procesy spojené s ekonomickou globalizací přinášejí postupné oslabování autonomie národních států. Globální konkurenceschopnost již není daná příslušností k určitému státu, ale stále více ke konkrétnímu regionu. Americký ekonom Michael E. Porter proto tvrdí, že globální konkurenceschopnost spočívá stále více v lokálních faktorech, jako jsou nejen specifické znalosti, šíření technologií z blízkých firem, ale i místní kultura a podnikatelská atmosféra. Další odborníci přidávají k těmto faktorům intenzitu a kvalitu kontaktů mezi různými aktéry či stupeň důvěry v regionu a samozřejmě schopnost učit se a inovovat. Součástí tvorby a úspěšného komerčního využití inovací jsou často zcela specifické znalosti nahromaděné mnohaletou zkušeností v konkrétním oboru a také v daném regionu, v němž se současně vytvořily jedinečné podnikatelské kultury a invence.

Nový pohled na inovace.

Důraz na tyto lokální faktory spočívá v novém pohledu na inovace. Inovace jsou dnes vnímané jako výsledek sociálního interaktivního procesu, ve kterém sehrává hlavní roli vzájemné učení a spolupráce. Tento názor vychází z faktu, že celá řada inovací vzniká převážně z komerčních důvodů, například díky snaze dosáhnout úspor či vyhovět přáním zákazníků. Většina „menších“ inovací nastává při běžném výrobním procesu novými kombinacemi dostupných technologií a znalostí. Na druhé straně však takto vzniklé inovace převážně čerpají z již existujících znalostí. Proto jsou pro dlouhodobý a udržitelný rozvoj také významné takzvané radikální inovace, které mají podobu nových vědeckých objevů a jejichž zdrojem je tradiční (základní i aplikovaný) výzkum.

Nástroj regionální politiky.

Tyto argumenty se snaží ukázat, jak dosáhnout vyváženého a trvalého hospodářského růstu a ekonomické konkurenceschopnosti. A ve většině západoevropských zemí byly převedené do praxe ve formě nově koncipovaných inovačních či vědecko-výzkumných politik. Nová generace těchto politik má v sobě zabudovanou silnou regionální dimenzi. A na rozdíl od předchozích období slouží nejen k podpoře největších měst a hospodářsky nejvyspělejších regionů, ale i k rozvoji všech oblastí včetně těch nejméně vyspělých. Výzkumná a inovační politika se proto svým způsobem stává nástrojem regionální politiky, který by měl umožnit slabším regionům nastartovat hospodářský rozvoj.

Dvě hlediska.

Regionální dimenzi v politice VaV je třeba chápat dvojím způsobem. Zaprvé ve smyslu koncipování politik na regionální úrovni, které odrážejí specifické podmínky a možnosti pro rozvoj výzkumu v daném regionu. Tyto regionální strategie (inovační a rozvoje konkurenceschopnosti) je třeba koordinovat s celostátní politikou VaV, aby bylo dosaženo co nejlepšího výsledku. Druhé hledisko úzce souvisí s výraznou koncentrací vědecko-výzkumných kapacit do několika málo ekonomicky nejvyspělejších regionů ČR, do kterých se také soustřeďují finanční prostředky určené na VaV. Tento regionální vzorec s sebou nese negativní důsledky. Pro hospodářsky zaostalejší regiony je stále obtížnější se aktivně zapojit do výzkumu. Dále, a to je podstatnější, koncentrace prostředků na VaV a zvyšující se tendence alokovat veřejné zdroje do jiných klíčových rozvojových aktivity v současných ekonomických centrech přinášejí do určité míry riziko umocňování nerovnoměrného rozvoje českých regionů. Správné začlenění regionální dimenze do podpory VaV by mělo reflektovat obě tato hlediska.

Koncepční dokument.

V ČR je regionální dimenze politiky VaV prozatím definovaná prostřednictvím systémové priority „regionální aspekty politiky VaV“ Národní politiky výzkumu a vývoje ČR na období 2004 až 2008. Ta představuje základní koncepční dokument české výzkumné politiky. Tato priorita je však vymezená pouze formálně a není žádným praktickým způsobem prováděná. Neexistuje jediná složka veřejné správy, která by měla její aplikaci ve své působnosti. A v zásadě je nutné přiznat, že si se začleňováním regionální dimenze do politiky VaV nikdo neví moc rady. To vyplývá kromě jiného z rozhovorů s ministerskými úředníky, kteří by měli praktickou aplikaci regionálních aspektů zajišťovat v rámci resortních koncepcí VaV. Formálnost a neznalost této priority odráží také skutečnost, že byla zařazená spíše z popudu EU, nikoli na základě vnitřní potřeby ČR.

Výzkumný projekt.

V rámci výzkumného projektu řešeného na našem pracovišti, jenž se věnuje tématu regionální dimenze v politice VaV, jsme si také kladli otázku, zda v ČR existuje nějaká poptávka po regionální dimenzi a regionálně orientované podpoře VaV. Proto jsme oslovili zástupce organizací ve třech krajích věnujících se výzkumu (například výzkumné ústavy Akademie věd ČR i jiné a univerzity). Cílem bylo zjistit, zda a případně jak by podle jejich názoru měla být tato podpora uskutečňovaná. Názory dotazovaných na potřebu regionálního, specificky orientovaného výzkumu se lišily zejména podle tématického zaměření jejich bádání.

Spjatost s regionem.

Celkově je však možné říct, že v určitých oborech poptávka po regionálně orientované podpoře existuje a témata tohoto výzkumu jsou úzce spjatá s podmínkami regionu. Jako příklad lze uvést Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, v němž je tematická orientace výzkumu jasně daná přírodními podmínkami a rybníkářskou tradicí regionu. Někteří zástupci výzkumných organizací také pociťují určité zanedbávání svých oborů ve smyslu veřejné finanční podpory. Důvodem může být, že podpora VaV se příliš jednostranně zaměřuje na takzvané progresivní obory. Mnoho příkladů z praxe však dokládá, že významnější než progresivita oboru je to, zda se daná aktivita (třebaže tradiční z hlediska obsahu) provádí na špičkové úrovni, například za použití nejmodernějších technologií (kupříkladu pěstování květin v Nizozemsku). Pro udržení konkurenceschopnosti tradičních oborů, které jsou v některých českých regionech významné, však hrají zachování a rozvoj specifického VaV důležitou roli.

Tlak EU.

Jakým způsobem však lze začlenit regionální dimenzi do české politiky VaV? Jedním z prvních a nezbytných kroků je zapojit do její přípravy aktéry z regionů a nestanovovat priority výzkumu politicky od stolu. Víme, že je nutné podporovat špičkový výzkum v oblastech, jako jsou nanotechnologie či biochemie. Důležité však také je, aby se braly v úvahu specifické předpoklady a konkurenční výhody (přírodní i socioekonomické) pro VaV aktivity v jednotlivých regionech. Regionální dimenze v politice VaV by mohla být prováděná buď na národní úrovni, nebo na úrovni krajů prostřednictvím kupříkladu konkrétních programů. Klíčové je proto zjistit regiony, ve kterých jsou vysoce kvalitní výzkumné týmy schopné mezinárodní konkurence a jejich oborové zaměření a na základě toho stanovit prioritní obory pro podporu české vědy a výzkumu.
V budoucnu lze nepochybně očekávat mnohem vyšší tlak ze strany EU na regionální dimenzi ve vědecko-výzkumné politice. Projevuje se však už nyní - například při přípravě operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Také lze předpokládat větší úsilí o tuto problematiku v souvislosti s rostoucím zájmem o regionální inovační strategie. Čím dříve se proto tato otázka v ČR otevře a začne se o ní diskutovat, tím lépe.

Tabulka:
Nerovnoměrný rozvoj
Některé ukazatele výzkumu a vývoje v krajích ČR

Kraj Celkové vnitřní výdaje* (v % vzhledem k ČR) Veřejné prostředky (v % vzhledem ČR) Veřejné prostředky na obyvatele (v Kč) Počet výzkumníků na tisíc obyvatel kraje
2000*2005*2000*2005*2000*2005*2001* 2004

Praha*41,7*37,5*64,6*55,7*6415*7012*10,75*12,89
Středočeský*21,7*20,3*6,3*7,6*667*974*1,88*2,36
Jihočeský*2,9*3,8*2,9*5*553*1171*1,72*1,82
Plzeňský*2,2*2,2*2,1*2,1*456*567*1,93*1,17
Karlovarský*0,2*0,2*0*0*17*14*0,48*0,32
Ústecký*1,2*1,4*0,7*0,4*97*70*0,54*0,73
Liberecký*2,9*2,6*1,2*1,1*317*371*1,39*2,04
Královéhradecký*2,2*2,8*1,7*4,1*355*1115*1,28*1,97
Pardubický*3,3*3,9*1,4*1,3*320*366*1,96*2,09
Vysočina*1,4*1,7*0,9*0,1*193*30*0,39*0,66
Jihomoravský*8,4*11*12,1*15,9*1250*2087*4,85*5,61
Olomoucký*2,8*3,3*2*2,7*375*628*1,56*2,09
Zlínský*1,9*3,7*0,7*0,7*132*166*1,08*1,26
Moravskoslezský*7,3*5,2*3,5*3,3*323*395*1,63*1,78
ČR*100*100*100*100*1147*1446*2,84*3,35

* Jde o všechny vnitřní výdaje na výzkum a vývoj uskutečněné v rámci zpravodajské jednotky či pracoviště výzkumu a vývoje - bez ohledu na zdroj financí určených k těmto výzkumným a vývojovým činnostem.

Pramen: Český statistický úřad - Ukazatele výzkumu a vývoje v ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče