Státní nos v soukromých věcech

 Páral 29. června, 14:01  -  Pavel Páral
29. června, 14:01

Sociální inženýři s poslaneckým mandátem prosadili zákaz prodeje ve velkých obchodech o sedmi svátečních dnech. Rozšířili tak nedávno schválený zákaz, který počítal s jen se třemi svátky. Protože s jídlem roste chuť, lze čekat brzký požadavek na uzavření obchodů o všech nedělích. Pro spoustu lidí jde o banalitu. Člověk o svátcích a o nedělích nakupovat opravdu nemusí a za minulého režimu také nenakupoval a nehubl z toho.

Jenže to problém je. A velký. Ono těch násilných vstupů státu do podnikání je totiž za této vládní garnitury jak hřibů na Šumavě. Co je státu do toho, kdy a kde nějaký podnikatel chce, nebo nechce cosi prodávat.

Stát chrání zaměstnance od práce o svátcích zákoníkem práce předepisujícím příplatky za práci o volných dnech a je na zaměstnavateli, zda se mu otevřený obchod o velikonocích vyplatí, nebo ne. Řeči o ochraně zaměstnanců jsou jen řeči. I zaměstnanec je svobodný člověk, a pokud nechce pracovat o svátcích, tak si hledá zaměstnání, v němž se o svátcích nepracuje. Nedělá třeba v elektrárně, nebo neřídí tramvaj. Navíc i v těch obchodech jsou lidé, kteří třeba právě kvůli příplatku o svátcích pracují rádi a dobrovolně.

Stát zde vstupuje do hájemství svobodné a dobrovolné dohody dvou svéprávných stran nějakého kontraktu a obě strany zbavuje významné části možnosti svobodně se rozhodnout. Nemluvě o tom, že společnost bohatne prací, nikoli zahálením o stále přibývajících volných dnech.

Je to stejné, jako v případě protikuřáckého zákona, který majitelům restaurací zakazuje provozovat restaurace pro kuřáky. V situaci, kdy má každý spotřebitel možnost vybrat si svobodně mezi kuřáckou a nekuřáckou hospodou prakticky po celé republice. I zde stát vstupuje to vztahů, které si lidé dokážou uspořádat nejlépe sami a k oboustranné spokojenosti.

Tato socialistická nadutost zástupců lidu, kteří jsou postižení chorobnou představou, že ví lépe, než mi sami, co je pro každého z nás dobré, nikdy nic dobrého nepřinesla. Jen víru v poroučení větru a dešti, hospodářský úpadek, nesvobodu a útlak kohokoli, kdo si dovoluje myslet, že sám ví, co je pro něj dobré a podle toho se chová.


Přečtěte si další komentáře autora:

Někdo se bojí

Ústupem ke kapitulaci

Šlachtiáda

Mohlo by vás zajímat

 Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Klára Dostálová: Čínské svatby lákají do Prahy

 Michal Hašek (ČSSD)

Kapky štěstí na jižní Moravě

Ilustrační foto

Na tom Schumpeterovi něco bude

Makrooko Miroslava Zámečníka

Lavičky ze dřeva a vzpomínek

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče