Komentář: Tichá smrt řízení eurozóny

06. září, 09:00 - Daniel Gros
06. září, 09:00

Společný zájem je pro členské státy Unie stále prázdnějším pojmem.

Nejdůležitější je někdy to, co se neděje - anebo abychom parafrázovali Sherlocka Holmese, je to pes, který za noci neštěká. Právě to se stalo, když nepřišla žádná reakce na to, že Evropská komise po Španělsku a Portugalsku nevymáhá dodržení podmínek Paktu stability a růstu (PSR).

Podle jeho pravidel měla komise oběma zemím navrhnout pokutu za výrazné překročení stanoveného schodku. Pokuta by to byla především symbolická, ale komise zřejmě usoudila, že i taková symbolika je zbytečná.

A nebyla to jen ona, kdo se rozhodl neštěkat; mlčení zachoval i zbytek Evropy. Do ráže se nedostalo ani Německo, vůdčí hlídací pes fiskální přísnosti v Evropské unii. Dokonce se objevily zprávy, že německý ministr financí Wolfgang Schauble za neudělení pokuty lobboval u několika komisařů.

Štěkající komise

Fiskální shovívavost má v EU svůj precedent. V roce 2003 všechny tři velké země eurozóny (Francie, Německo a Itálie) hospodařily se schodky přesahujícími tři procenta HDP, tedy horní mez stanovenou PSR. Koncem roku už bylo jasné, že Francie a Německo (tehdy s rekordně vysokou nezaměstnaností) nesplní své závazky.

Na rozdíl od současnosti tehdy Evropská komise štěkala (přestože opravdu kousat nemohla). Navrhla přísnější postup v případě nadměrných schodků rozpočtu. Součástí návrhu ale nebyly pokuty; zaměřoval se spíše na fázi před jejich případným uložením. Ministři financí EU se záměru i tak úporně bránili, převážně z politických důvodů.

Střet plnil přední stránky novin napříč Evropou, zejména v Německu, kde tisk, stejně jako opozice, vášnivě plísnil vládu kancléře Gerharda Schrodera. Vzrušeně se debatovalo o fiskálních pravidlech a úloze komise při jejich vymáhání. Krátce řečeno, vyli úplně všichni.

Navzdory odporu se komise rozhodla nepolevit a Německo a Francii pokárala. Vyslala tak jasné poselství, že zodpovědnost za dohled nad smlouvami EU bere vážně - dokonce tak vážně, že bude vymáhat dodržování i těch pravidel, s nimiž zrovna nesouhlasí.

Její tehdejší předseda Romano Prodi totiž nepružnost PSR už dříve ostře kritizoval. Nakonec ale zvítězily politické zájmy a ministři financí EU návrh nepodpořili.

Následně začali chystat reformu PSR. Místo celkového schodku se zaměřili na hodnotu fiskální pozice, která zohledňuje stav ekonomiky. Komise reformu přijala a provedla od té doby několik dalších úprav, při nichž vždy hrdě ohlásila, že PSR je „flexibilnější“ a „inteligentnější“ než dříve.

Pravidla bez podpory

Španělsko a Portugalsko ale nesplnily ani tato nová pravidla. Současná komise pod vedením předsedy Jeana-Clauda Junckera se přesto nedokázala shodnout, zda chce jejich dodržování vymáhat; někteří komisaři upřednostňovali shovívavost. Záležitost podle všeho vyřešila Schaubleho intervence.

Co se týče politického vlivu na dodržování pravidel, nic se evidentně příliš nezměnilo. Tentokrát přitom Evropská komise mohla odpor ministrů financí překonat snáze. Po hospodářské krizi roku 2008 Evropa zavedla „pravidlo obrácené kvalifikované většiny“, podle něhož je každý návrh komise na udělení pokuty konečný, pokud proti němu nejsou dvě třetiny ministrů financí EU. Právě tady je klíčový rozdíl mezi dneškem a rokem 2003: komise už nemá vůli pravidla PSR vymáhat.

Relativní ticho veřejnosti a médií jí dává za pravdu. Fiskální pravidla nemají takovou podporu jako dříve. Možná za to může nápor teroristických útoků, zejména v Německu a Francii, kdy se občané i lídři soustřeďují na bezpečnostní otázky. Mnoho pozornosti poutá také nadcházející brexit Spojeného království z EU. V mnoha zemích navíc zřejmě považují za důležitější zachování vysoké zaměstnanosti než redukci deficitů.

Chybí vůle

Pokles podpory pro evropská fiskální pravidla ale představuje vážná rizika. Pokud se důsledně neuplatňují ani ty nejkonkrétnější prvky řízení eurozóny, co členské státy přiměje uskutečňovat reformy a stabilizovat své rozpočty? Vágní pobídky nezaberou. Na krizi a následné neudržitelně vysoké rizikové prémie silně zadlužených vlád jako by se už zapomnělo.

Oficiálně Evropská komise stále pracuje na uskutečňování plánu „opravdové“ hospodářské a měnové unie. Kvůli jejímu rozhodnutí nevymáhat dodržování PSR ale toto úsilí postrádá smysl. Je teď víc než kdy dřív zřejmé, že členské státy EU před společnými pravidly - a společným evropským prospěchem - dávají přednost domácí politice.

Autor je ředitelem bruselského think tanku Centre for European Policy Studies


O situaci v Evropské unii a globální ekonomice si přečtete více:

Všemocný trh je iluze. Stiglitz tepe do neoliberalismu

Keine Willkommenskultur, ani tady, ani doma

Neškodný brexit? Británie zrychlila růst


Mohlo by vás zajímat

Královská jachta Britannia

Slavná Britannia může po 20 letech znovu na moře. Jako „plující ambasáda“

Praha  Karl-Heinz Strauss

Porr postavil první kompostárnu v Praze

Donald Trump a Hillary Clintonová během svého prvního prezidentského klání.

Předpověděli brexit. Teď odepisují Hillary

 Spam - ilustrační foto

Oko za oko. Se spamery se nejlépe vypořádá robot

 Nicolas Sarkozy

Sarkozy by se pokusil zvrátit brexit novou smlouvou o EU

Uber - označení nástupní plochy v americkém Portlandu

Uber chce globálně rozvážet jídlo. Vstoupí do více než dvacítky zemí

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče