Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

 Šéf Národního hřebčína v Kladrubech Jiří Machek
Šéf Národního hřebčína v Kladrubech Jiří Machek
Autor: Martin Pinkas/Euro

Šéf kladrubského hřebčína Machek: Nepočítali jsme, že nás na seznam UNESCO zapíší už letos

Jan Brož 25. srpna, 17:00  -  Jan Brož
 Šéf Národního hřebčína v Kladrubech Jiří Machek
Šéf Národního hřebčína v Kladrubech Jiří Machek
Autor: Martin Pinkas/Euro
25. srpna, 17:00

Zápis na seznam světového kulturního dědictví ovlivnil i zájem o starokladrubské koně, věří šéf Národního hřebčína Jiří Machek.

Pardubický kraj patří k pozapomenutým regionům republiky a Kladruby nad Labem jsou celkem ospalou vesnicí. Na všední den a místní poměry však panuje mezi hospodou a zámkem neobvyklý ruch. A to už několik týdnů. Zvědavci se přijíždějí podívat na nejnovější český zářez v seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO v podobně více než tisícovky hektarů historické krajiny Národního hřebčína.

Nával zahraničních turistů se očekává až příští rok a vyvstává otázka, jestli zde i něco nechají, nebo jen profrčí autobusem na rychlocestě Evropou. „Nám vůbec nebude vadit, pokud autobus přijede, turisté tady zůstanou půl dne a zase odjedou. Našim cílem totiž není pobytová turistika,“ říká překvapivě ředitel hřebčína Jiří Machek.

Co jste zrovna dělal, když jste se dozvěděl, že se více než desetileté snahy vyplatily a krajina hřebčína byla zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO?

Na rozdíl od Krušnohoří, kde to trochu čekali, jsme nepočítali s tím, že by k tomu mohlo dojít už letos. A proto nikdo z hřebčína neletěl do Baku na zasedání výboru UNESCO. Sledoval jsem to jen doma na internetu.


Vzhůru na sever. České středohoří je neobjeveným rájem turistů


Proč jste s tím nepočítali? Nevěřili jste si?

Naopak, měli jsme pozitivní hodnocení od ICOMOS, což je Mezinárodní rada památek a sídel, která pro UNESCO památky hodnotí. Nicméně dali nám ještě podmínky, které musíme splnit. Očekávali jsme proto, že budeme zapsáni, až je splníme. Věřili jsme si tedy, jen jsme neočekávali, že se to stane už v letošním roce.

Podmínky pořád platí?

Podmínky musíme splnit. Především musíme rozšířit ochranné pásmo kolem památky.

Co to znamená?

Existuje samotná památka, což je kulturní krajina hřebčína o 1310 hektarech. Kolem ní je vyhlášena památková zóna, ve které platí zvláštní režim. Cílem je hlavně zajistit, aby v okolí nevyrostly nějaké příliš vysoké budovy, které by z dálky mohly kazit vzhled krajiny. Pokud chce někdo něco stavět, musí si vyžádat stanovisko orgánu památkové péče. Druhou podmínkou bylo, že musíme zajistit ochranu Kladrubského náhonu, který je součástí zapsané krajiny. Ta se zajistí tím, že se náhon prohlásí za kulturní památku, což už se stalo.

Schopnost krajiny udržet vodu je v poslední době velkým tématem. Dokáže to historická krajina hřebčína lépe, než je tomu jinde v Česku?

Současná podoba krajiny je z první poloviny devatenáctého století a jsme na tom určitě lépe než jinde. Jednak se krajinu snažíme udržet v původní podobě. Tam kde byly louky a pastviny, udržujeme louky a pastviny, jejichž absorpční schopnost je vyšší než u orné půdy. Pak jsou tady slepá ramena Labe, je tady zmíněný Kladrubský náhon, který sem vodu přivádí a vytváří síť vodotečí v krajině, jejichž cílem je vodu přivést a v případě nadbytku zase odvést. Spousta věcí se dá ale ještě zlepšit. Síť vodotečí byla v minulosti hustější, některé však zanikly a my máme v úmyslu je obnovit.

Láká vás návštěva hřebčína v Kladrubech?

To je také podmínka pro zápis do UNESCO?

Potkávají se dvě věci. Jednak to souvisí s naším cílem vrátit krajině původní podobu, souvisí to však i s globálními změnami a suchem. Takže se krásně potkáváme.

Plánujete v tomto směru ještě další změny?

Máme připravený projekt na obnovu parku Mošnice, na který jsme získali dotaci z Operačního programu Životní prostředí. V krajině jsou i budovy, které nejsou původní. Třeba stodoly, které se postupně snažíme opravovat. Jedna z nich kdysi vyhořela a místo ní se před čtyřiceti lety postavila stodola ocelová. Máme v úmyslu ji nahradit replikou původní stodoly.

Když jsem tam byl naposledy před pár lety, stála na místě nevzhledná administrativní budova z období socialismu.

To byl takzvaný parlament, který stál v zámecké zahradě a už je pryč. Připravujeme projekt obnovy zahrady, která by měla být místem, kde návštěvníci budou trávit čas před prohlídkou.

Lze očekávat, že zájem o hřebčín nyní významně vzroste. Stačili jste ho zaznamenat, i když od zápisu uplynulo jen pár týdnů?

V podstatě už druhý den tady bylo návštěvníků více. Zvýšený zájem aktuálně je, to netajíme. Není to ale počet, který bychom nezvládali. Velký nárůst návštěvníků z České republiky jsme začali zaznamenávat už po velké rekonstrukci z let 2014 a 2015, kdy se jejich počet zpětinásobil. Tehdy jsme začali pracovat na přípravách nominace včetně medializace. Hodně se o nás psalo a spousta lidí si myslela, že už na seznamu UNESCO jsme.

Pokud jde o kapacitu, máme nachystaný rezervační systém, na který jsme připraveni v případě potřeby striktně najet. Všem návštěvníkům, kteří mají v úmyslu nás navštívit, doporučuji si zarezervovat vstupenku dopředu. To platí především pro stáje, o které je největší zájem.


Přečtěte si rozhovor: Budeme muset zdražit mapy, říká šéf KČT Chvátal


Přesto jde stále o relativně novou záležitost, na kterou stihli zareagovat spíše domácí návštěvníci. Ti zahraniční se začnou objevovat až s odstupem. Máte představu, kolik jich bude?

Cestovní kanceláře nás kontaktují a je to tak, jak říkáte. Zvýšený zájem čekáme až v příštím roce, protože cestovky si vše plánují zhruba na rok dopředu. Neočekáváme rapidní nárůst návštěvníků z České republiky, ale dá se očekávat, že se bude zvyšovat počet lidí ze zahraničí. Chceme se nyní snažit hlavně o to, aby cílem nebyla jen prohlídka jádra hřebčína, tedy stájí, kočárovny, postrojovny, zámecké expozice a případně rozhledny, ale celé krajiny. Připravujeme proto okruh se zastávkami, který bude připravený příští rok.

To je právě častým problémem podobných památek. Přijede autobus plný turistů, ti si ji rychle prohlédnou, vyfotí, nastoupí a zase odjedou. V místě po nich zůstanou možná odpadky, ale žádné další peníze.

Nám vůbec nebude vadit, pokud ten autobus přijede, turisté tady zůstanou půl dne a zase odjedou. Našim cílem není pobytová turistika. Jsme živá památka, chováme tady koně, a aby tady lidé bydleli třeba týden a pohybovali se po areálu, to není zvládnutelné. Uvítáme proto, pokud se takové příležitosti chopí soukromé subjekty v okolí.


Krušnohoří v seznamu světového dědictví: moc to nepřinese, ale dá to hodně práce


Je vaše kapacita omezená i s ohledem na zdraví koní, aby je množství návštěvníků nezatěžovalo?

Přesně tak. Prohlídky jsou jen od deseti do sedmnácti hodin. Prohlídka stájí vede jen některými z nich a pouze u vybraných kategorií koní. Je možné si prohlédnout koně ve výcviku, ale nikoliv stáje, kde jsou chovné klisny, a to jak březí, tak klisny s hříbaty. Ty samozřejmě vyžadují větší ochranu, péči a klid.

Nehrozí nějaké riziko z veterinárního hlediska?

Aby nemoc přenesl člověk na koně, není sice úplně nemožné, mnohem větší nebezpečí však představuje přenos z koně na koně. Proto máme velmi přísný režim. V žádném případě tady nechceme hipostezky, kdy lidé na svém koni putují krajem po vyznačených trasách, což je dneska hodně populární. Cizí kůň by se totiž mohl dostat do kontaktu s těmi našimi.

Mohou se návštěvníci projet na vašich koních?

To neposkytujeme, ale mohou se projet v kočáře. Teoreticky bychom to zajišťovat mohli, z kapacitních důvodů na to však v současné době nejsme připraveni. Jdeme tedy snadnější cestou, která se i více hodí ke starokladrubskému plemenu.


Benátky chtějí lépe chránit památky: velkým výletním lodím zakázaly plout do centra


Stavební omezení, zvýšené počty návštěvníků, to vše představuje omezení pro místní obyvatele. Setkáváte se i s názory lidí, kteří zápis na seznam UNESCO nehodnotí úplně pozitivně?

Zápisem na seznam UNESCO v letošním roce se nic nemění. Současný režim byl nastaven už v roce 2015 vyhlášením památkové zóny. Nepopírám, že obavy zde byly. To je tak vždy, když je něco nové a lidé o tom nemají dostatečné informace. Zorganizovali jsme proto několik seminářů, které byly otevřené veřejnosti a na něž jsme pozvali i zástupce ministerstva zemědělství, kultury, Národního památkového ústavu i Pardubického kraje. Pozvali jsme i zástupce jiných památek z České republiky, které už na seznamu UNESCO jsou.

A pro starosty dotčených obcí jsme zorganizovali zájezd do Lednicko-valtického areálu, aby sami slyšeli od místních, jaká to má pozitiva a negativa. Dovolím si říct, že počáteční obavy opadly, a nakonec za námi místní přišli a nabídli nám, že projekt oficiálně podpoří. Pět starostů dotčených obcí, tedy Kladrub nad Labem, Selmic, Semína, Řečan nad Labem a města Přelouč, nakonec podepsalo společnou deklaraci, že nominaci krajiny na seznam UNESCO podporují. Tento dokument se stal součástí nominační dokumentace.

Jiří Machek (49)
• K Národnímu hřebčínu má blízko od dětství, pochází totiž přímo z Kladrub nad Labem.
• Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. V roce 1993 našel své první zaměstnání právě v hřebčíně.
• Působil v soukromém sektoru i na ministerstvu zemědělství jako ředitel odboru rostlinných komodit. V roce 2013 se do hřebčína vrátil do pozice ředitele.
• Předchozí vedení smetla korupční kauza související s rekonstrukcí hřebčína. Rozsáhlý případ doposud není uzavřen. Machek dotáhl opravy do konce.
• Je ženatý, má dvě děti a jeho koníčkem jsou koně.

Před čtyřmi lety jste říkal, že stát podporuje hřebčín zhruba sto miliony korun ročně, ministr zemědělství Miroslav Toman nedávno mluvil o 203 milionech za loňský rok. Znamená to, že příspěvek státu se zdvojnásobil?

To je součet příspěvků na provoz a na investice. Příspěvek na provoz ze strany zřizovatele se v současnosti době pohybuje na úrovni 120 milionů korun. K tomu dostáváme každý rok 50 až 80 milionů na investice. To je pro celý Národní hřebčín Kladruby nad Labem, pod který patří hřebčín v Kladrubech a hřebčín ve Slatiňanech, pod který zase spadají stáje v Heřmanově Městci. Takže objektů máme opravdu hodně.

A co vlastní příjmy z prodeje vstupenek a koní?

Ty tvoří zhruba dvacet procent rozpočtu. Dá se očekávat, že příjem z turistického ruchu bude nyní vyšší a že bude i větší zájem o naše koně; mají nyní známku, že se narodili, byli odchováni a vycvičeni v místě, které je památkou UNESCO. Nebude to však nic dramatického.

Starokladrubští koně, ilustrační foto ( Autor: Martin Pinkas/Euro )

Nejdůležitějším zákazníkem je dánská královská rodina. Mohl by ještě někdo takový přibýt?

Zajímavé je, že prvním návštěvníkem, který nám po zápisu na seznam UNESCO přišel pogratulovat, byl dánský velvyslanec. Zapsali nás v sobotu a on tady byl v pondělí. Abych to ale nepřeháněl, návštěva byla plánovaná dlouhodobě a jen se to hezky sešlo. Pogratuloval nám i vrchní královský podkoní.

Pokud jde ale o nové zákazníky, my se samozřejmě budeme snažit dostat i na další královské dvory, ale je to obrovsky složité. Všichni chtějí vidět panovníka v kočáře taženém vlastním národním plemenem a to, že bílí kladrubáci vozí v Kodani královnu a jsou také součástí švédské královské gardy, je obrovský úspěch.

Klasických královských stájí není moc. Jsou ve Švédsku, Dánsku, Nizozemsku, Británii a Španělsku, přičemž ve Španělsku už vlastně patří pod armádu. Pokud tedy nepočítám Španělsko, spolupracujeme s polovinou evropských královských stájí.

A co „nekrálovští“ zákazníci?

Starokladrubský kůň je všestraně použitelný, dá se použít do kočáru i pod sedlo, což znamená, že si je kupci pořizují k různým účelům. Buď chtějí mít koně do slavnostní zápřeže, nebo do soutěžního spřežení, anebo třeba jenom pro potěšení. Kupují si je hobby jezdci, ale někteří se s nimi dokonce účastní drezurních soutěží pod sedlem. V průběhu času se typ kupců moc nemění.

A co třeba různí asijští miliardáři, kterých je dost a na podobné statusové symboly si potrpí?

Zájem takového druhu kupců jsme nezaznamenali. U nich to začalo dostihovými koňmi, když začali chovat anglické plnokrevníky. Později přešli na parkurové koně, mnoho šejků se účastní parkurových závodů. Je možné, že časem dojdou ke spřežení, ale to si musíme ještě počkat.


Prolomené limity: Krkonoše se kvůli turistům mění v park oddechu a zábavy


Hodně rezonovala zpráva, že nejbohatší Čech Petr Kellner koupil pro svou dceru parkurového koně za čtvrt miliardy korun. Může taková zpráva ovlivnit i ceny dalších koní?

Může. Týká se to hlavně sportovních koní. Na nás to mělo také určitý dopad, ovšem velmi malý. Náš trh i potenciální zákazník je trochu jiný.

Kolik tedy maximálně stojí starokladrubský kůň?

Čísla se zdráhám uvádět, ale vždycky říkám, že koně stojí jako auto. Lepší kůň stojí jako dražší auto a horší kůň méně.

Kolik koní ročně prodáte?

Padesát až sedmdesát. Rodí se nám ročně kolem osmdesáti hříbat, z toho si některé necháme a zařadíme do chovu. Zbytku se musíme zbavit a přizpůsobit tomu cenu. U koně je ale problém, že vás stojí peníze během doby, kdy ho ještě neprodáte.

Musíte se o něj pořád starat, a pokud budete o cenu licitovat a hledat kupce dlouho, tak se kůň za tu dobu takzvaně „prožere“ a nakonec na něm proděláte. Snažíme se proto, aby se prodali co nejdříve.

Čtěte také:

130 let po červené. Českem vás provede nejlepší značení na světě

Chcete si odpočinout od lidí? Zkuste tento hotel v Grónsku. Je nejodlehlejší na světě

Čeští turisté se přestávají bát. Ve velkém se vracejí do Turecka, Egypta a Tuniska

Turisté, z Prahy ven, velí ministerstvo

Všichni proti Praze: regiony chtějí metropoli sebrat turisty


Čtěte také

Zelená fasáda, ilustrační foto

Špinavé miliardy se zazelenají. Fond životního prostředí chystá podporu šetrných opatření pro budovy

Využití srážkových vod a šedé vody, recyklace té odpadní, zelené střechy a fasády by měly…

před 58 minutami

Ilustrační foto

Po stopách zmizelých miliard: zpackaná privatizace i solární šílenství

Nejdražší selhání státu? Zpožděný zásah proti solárnímu boomu, privatizace firem pod…

před 6 hodinami

 David Beran

Zavírání poboček a propouštění. Beranův Profi Credit v Polsku drtí zákony proti lichvě

Polsko bývalo po dlouhé roky největším trhem pro český Profi Credit, působící v oboru…

14. listopadu 2019

Černínský palác, sídlo ministerstva zahraničí

Zákaz Člověka v tísni v Rusku: ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance

Ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského velvyslance Alexandera Zmejevského…

14. listopadu 2019

 Jaromír Manhart (uprostřed), archivní foto

„Pán odpadu” končí. Ředitel Manhart odchází z ministerstva životního prostředí

Přestože se nyní ostře sledovaná nová odpadová legislativa řeší na vládě, její autor se…

14. listopadu 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Změnil jsem dodavatele a platím víc! I k tomu může dojít
Jak žádat o mateřskou?
Kdy letos začíná advent?
O kolik se v roce 2020 zvednou platy ve veřejné sféře?
Jaké příjmy může mít předčasný důchodce?
Auta
Setrvačník nemusí být jen součást motoru. Lze s ním i…
Ferrari Roma je kupé s parádním designem a výkonem 620 koní
Honda S-MX vznikla jako milenecký azyl na kolech. Značka se tím nijak netajila
Videodojmy Audi SQ8 TDI – Sem se dívej, BMW
Elva je moderní interpretací monopostů McLaren-Elva z 60. let. Vznikne v sérii 399 kusů
Hry pro příležitostné hráče