I když už od vstupu Česka do NATO uplynulo dvacet let, angličtina je pro vojenské kadety stále velkým oříškem.
„Přestože se v současné době obecně předpokládá, že generace studujících v době po roce 1989 již ovládá anglický jazyk minimálně na dobré pracovní úrovni, výsledky přezkoušených nováčků tomu ne zcela odpovídají,” potvrzuje Vladan Holcner z Centra jazykového vzdělávání brněnské Univerzity obrany.
Právě jeho kolegové mají od roku 2015 za úkol testovat nově příchozí příslušníky českého vojska. A jak Holcner uvádí v aktuálním vydání armádního magazínu A report, žádná sláva to není.
| Počty nováčků přezkoušených z angličtiny | |
|---|---|
| 2015 | 706 (z nich 32 % nedosáhlo na kvalifikační stupeň) |
| 2016 | 1056 |
| 2017 | 1089 |
| 2018 | 876 (z nich 24 % nedosáhlo na kvalifikační stupeň) |
„Za dobu čtyř let, po kterou testování nově povolaných vojáků probíhá, (…) bezmála jedna třetina testovaných nováčků, v absolutním počtu více než tisícovka nových vojáků, nedosáhla ani na kvalifikační stupeň 1,” popisuje Holcner. To znamená, že nesplnili ani nejnižší jazykové požadavky, které by měl každý příslušník alianční armády bez potíží zvládat.
„Je zřejmé, že výrazná část nových příslušníků Armády České republiky bude muset na svých jazykových kompetencích v průběhu vojenské služby dále pracovat,” upozorňuje Holcner velitele v posádkách, kam rekruti míří.
Potíže s angličtinou představují další zádrhel provázející nábor nových posil do ozbrojených sil. Jak už web Euro.cz informoval dříve, generální štáb se potýká i s rostoucím věkem rekrutů, čímž se rychle zvyšuje stáří celé české armády. Loni činil průměrný věk vojáků už téměř 37 roků.
Přečtěte si také:
ČLÁNKY DO MAILU