Poděkujme Budapešti - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Poděkujme Budapešti

,

Pokud bychom ve Visegrádské čtyřce neměli Maďarsko, česká obrana by se musela stydět až hanba. I k tomu ale možná brzo dojde.

I když je v posledních letech slyšet, jak výhodný pakt V4 pro Česko představuje a že v mezinárodně-politických otázkách je i díky tomu Praha v Evropě slyšet, občas dochází k trapným situacím. Takovým, kdy v rámci čtyřky působí Česko jako chudý příbuzný, který navíc nemá co říct. To nastalo i letos 12. března na Hradě.

V rámci dvacátého výročí rozšíření NATO o středoevropské země se ve Španělském sále setkali prezidenti Miloš Zeman s Andrejem Kiskou, Andrzejem Dudou a Jánosem Áderem. Byl to nejatraktivnější panel konference Naše bezpečnost není samozřejmost, kdy se honosný sál zaplnil až po okraj. A když přišla řeč na obranné výdaje jednotlivých zemí, hosté z Česka by nejraději zajeli co nejhlouběji do sedaček.

I když ještě před vystoupením jednotlivých prezidentů prohlásil premiér Andrej Babiš, že bez potřebných investic nemůže Armáda České republiky plnit své úkoly a že dosažení obranných výdajů ve výši dvou procent HDP v roce 2024 je reálné, následné minuty dokázaly českou nevyspělost. Že nekonečná diskuze o českém obranném rozpočtu je neskutečně nudná a vyčpělá. A především zbytečná.

Souhlasíte s tím, aby výdaje na obranu ve výši 2 procent HDP byly zakotveny v zákonu?

Například z proslovu Andreje Kisky bylo zřejmé, jak Slovensko vzalo dvouprocentní rozpočet vážně a že si je dobře vědomo, jak velkým spojencům dochází trpělivost s těmi menšími. Bratislava chce dvou procent dosáhnout v roce 2024, ale stále častěji se mluví o tom, že magické hranice by se mohla dotknout už za tři léta. Navíc je třeba dodat, že v modernizacích se slovenská armáda pohybuje mnohem obratněji než česká a v posledních letech stihla pořídit nové vrtulníky a rozhodla o nákupu stíhaček F-16.

A jestli se nikdo z Čechů v té chvíli ještě nečervenal studem, při Dudově projevu musel. Polský prezident je sice známý jestřáb a usiluje o co nejtěsnější spojenectví se Spojenými státy, nicméně hlavní je, že z toho profituje polské vojsko. Varšava už dřív uzákonila průběžné zvyšování obranného rozpočtu. Nyní tak už vůbec neřeší dvě procenta, ale dala si nový cíl – 2,5 procenta. Odvážné mety by Polsko chtělo dosáhnout v roce 2030, nicméně pokud to ekonomika dovolí, Duda chce tyhle peníze už v roce 2024.


Dvacet let Česka v NATO: Albrightová a Petříček se opřeli do Putina

 Bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová


Alespoň částečné uklidnění mezi české posluchače vnesl prezident János Áder. Maďarsko dává na obranu podobně málo peněz jako Česko. Pokud ale přijde řeč na modernizaci, tam má už velký náskok. Pořizuje například víceúčelové vrtulníky, o nichž Praha pořád jen přemítá.

Všechny tři země tak ukazují, jak vážně berou alianční závazky. Kdežto Česko – mistr světa v nikam nevedoucích diskuzích – se stále jeví jako spojenec, který za sebe nechá platit ostatní. Ostatně stačí se podívat, jak náročné bude dosáhnout výdajů ve výši 1,4 procenta HDP.

A že by pak během tří let měl rozpočet vyskočit o dalších šest desetin procenta? Hahaha.

Obranné výdaje V4 v roce 2018 (poměr k HDP)
Česká republika 1,11 %
Maďarsko 1,08 %
Polsko 1,98 %
Slovensko 1,20 %

Zdroj: NATO Public Diplomacy Division

Čtěte další texty a komentáře Ondřeje Stratilíka

Ohodnoťte tento článek
Diskuze