Výrobu plastů v České republice sice loni postihla hospodářská krize, výrazně však pomohlo německé šrotovné. Letošní poptávka doposud převyšuje očekávání.
Autor: Jakub Stadler
Po dlouhá léta patřily plasty a guma k hlavním tahounům českého zpracovatelského průmyslu. Nacházejí totiž stále širší uplatnění při výrobě dílů automobilů, v elektrotechnice a stavebnictví, a tyto obory se zde úspěšně rozvíjely. O to tvrdší náraz přinesla na začátku loňského roku hospodářská krize. Pak ale zabraly pobídky pro výměnu aut a letos plastikářské firmy zaznamenávají docela slušnou poptávku.
„V loňském prvním pololetí vykázalo odvětví pokles tržeb o více než 14 procent, avšak ve druhé polovině roku se díky šrotovnému v okolních zemích situace začala zlepšovat, takže celkové tržby v roce 2009 meziročně klesly pouze o 6,3 procenta,“ uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Počet pracovníků klesl o 15,5 procenta, o téměř jedenáct tisíc lidí.
Svázáni s automobilkami**
Pro letošní rok ministerstvo předpokládá, že výsledky budou horší než předloni, ale pravděpodobně mírně lepší než loni. To naznačují i poznatky firem. Například Pavel Neuman, šéf liberecké společnosti Magna Bohemia (což je původně Plastimat, později Peguform a donedávna Cadence Innovation) konstatuje, že tržby jsou zatím vyšší než plánované. „Může nás ještě překvapit jedna vlna propadu zájmu o malé automobily,“ varuje Neuman. Magna totiž dodává i díly do automobilů Toyota, Peugeot a Citroën vyráběných v TPCA Kolín. Tyto vozy se prodávaly v posledních měsících mimořádně dobře, ale ve Francii šrotovné brzy skončí. „Naštěstí vyrábíme díly pro široké spektrum aut,“ dodává Neuman.
„Výroba i zpracování plastů v ČR má perspektivu,“ tvrdí František Vörös, zástupce PlasticsEurope (organizace sdružující přes stovku výrobců primárních plastů z Evropy) pro ČR. Plasty podle něj patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející sektor světového hospodářství. Jestliže v roce 1949 se na světě vyrobil asi milion tun plastů, v rekordním roce 2007 to bylo 260 milionů tun. „Světová krize sice zbrzdila spotřebu plastů, ale již od druhé poloviny roku 2009 je patrná obnovená dynamika,“ zdůrazňuje Vörös.
Česko patří výrobou a spotřebou plastů přesahující sto kilogramů na obyvatele mezi vyspělé státy Evropské unie. Vyrábějí se zde především komoditní plasty čili polyetylen a polypropylen (Unipetrol RPA Litvínov), polystyreny (Synthos Kralupy) a PVC (Spolana Neratovice). Přebytek těchto plastů jde na vývoz, naopak dovážíme inženýrské a speciální plasty. Zpracováním vznikají zejména obaly, stavební izolace, díly automobilů a elektrotechniky. Touto činností se u nás kromě gigantů, jako je Magna, zabývají rovněž desítky malých a středních firem. Plastikářský průmysl se rozvíjel prakticky ve všech regionech, nejvíce ve Zlínském, Středočeském, Jihomoravském a Libereckém kraji.
„Podle mého názoru nehrozí odchod výroby a zpracování plastů z ČR,“ říká Vörös. Hospodářské oživení může zvýšit i poptávku po technologiích na zpracování plastů. Trh vstřikovacích strojů v Evropě se v porovnání let 2008 a 2009 propadl skoro o 50 procent. Loňské první pololetí bylo pro dodavatele strojů krušné, ale od června 2009 začala poptávka mírně ožívat.
