Západoslovenský Trenčín, který se nachází pouhých 10 kilometrů od českých hranic, byl dlouhou dobu známý především svým majestátním hradem. Letos se ale město zapíše do povědomí místních i návštěvníků především díky své bohaté nabídce výstav, divadelních představení, koncertů, tanečních vystoupení, světelných instalací, gastronomických festivalů či módních přehlídek. Trenčínu se totiž pro rok 2026 podařilo získat prestižní ocenění Evropské hlavní město kultury.
Myšlenka, aby se relativně malé město s 55 tisíci obyvateli stalo evropskou kulturní metropolí, vznikla před 13 lety v hlavě tamního primátora Richarda Rybníčka. Ten měl ke kultuře vždy velmi blízko, jelikož už před sametovou revolucí působil jako bubeník v trenčínské undergroundové skupině Bez ladu a skladu.
Realizaci tohoto ambiciózního snu Rybníčkovi umožnil také fakt, že stojí v čele Trenčína nepřetržitě už od roku 2010. Rozsáhlý tým převážně mladých lidí, který se mu během vykonávání primátorské funkce podařilo sestavit, vytvořil přihlášku, s níž nakonec město porazilo konkurenci v podobě Banské Bystrice, Žiliny, Nitry a Trnavy. Už samotné získání titulu přitom v Trenčíně leccos změnilo.
„Největší změna nastala v tom, jak město vnímá samo sebe. Dříve jsme sice byli pěkné historické město, ovšem zároveň trochu uzavřené. Od získání titulu ale začali lidé věřit, že Trenčín má Evropě co nabídnout. Vidět je to hlavně na mladých lidech, kteří vnímají svoje město jako místo, kde se dá tvořit a ovlivňovat dění. Ale i ti starší mi často říkají, že Trenčín díky titulu ožil,“ uvedl Rybníček.
Kultura ve městě se skokově posunula
To, že Trenčín v posledních letech skutečně ožil, dokazuje mimo jiné spousta různých projektů, které byly v rámci Evropského hlavního města kultury realizovány. Zhruba 6,5 milionu eur (asi 158 milionů korun) zamířilo na rekonstrukci Trenčínského hradu, sedm milionů (170 milionů korun) bylo investováno do modernizace zdejší Knihovny Michala Rešetky a na 5,7 milionu (přibližně 138 milionů korun) pak vyjde rekonstrukce Galerie Miloše Alexandra Bazovského. Menší částky ale podpořily či ještě podpoří další instituce a památky, mezi nimiž je třeba synagoga, Kulturně-kreativní centrum Hvězda či župní dům, v němž sídlí regionální muzeum.
Celkové náklady na organizaci projektu Trenčín 2026 byly samozřejmě mnohem vyšší, dosáhly zhruba 65 milionů eur, tedy téměř 1,6 miliardy korun. Asi pěti miliony eur (121 miliony korun) přitom přispělo město, dalších pět milionů poskytl kraj, 15 milionů (364 milionů korun) poslalo ministerstvo kultury a 40 milionů eur (zhruba 970 milionů korun) činily investice do modernizací budov a okolní infrastruktury, což zafinancovalo ministerstvo regionálního rozvoje.
Největší investovaná částka tedy s koncem roku nikam nezmizí, jelikož opravené stavby budou sloužit obyvatelům regionu i jeho návštěvníkům ještě mnoho let. „Významným zlepšením prošly prakticky všechny místní kulturní instituce. Díky projektu Trenčín 2026 se úroveň kultury ve městě a zároveň v celém regionu skokově posunula o pět až deset let dopředu,“ řekl pro Euro.cz předseda Trenčínského samosprávného kraje Jaroslav Baška.
Místním na projektu záleželo
Organizace projektu Trenčín 2026 samozřejmě nebyla jednoduchá. Zahrnovala celou řadu věcí, přičemž některé z nich jsou na první pohled trochu překvapivé. „Velikost našeho města způsobuje, že lidé se tu navzájem dobře znají, což někdy znamená i to, že se nemají rádi. Snažili jsme se tedy s celým organizačním týmem dosáhnout zlepšení spolupráce mezi jednotlivými aktéry. To se nakonec povedlo i díky skutečnosti, že titul Evropského hlavního města kultury je prestižní záležitostí, a místním opravdu záleželo na tom, aby se vše podařilo,“ sdělil naší redakci ředitel celého projektu Stanislav Krajči.
Náročná ale byla také jeho technická část, protože centrum Trenčína je poměrně malé, což s sebou přináší spoustu problémů – od nalezení vhodných míst pro uspořádání vystoupení až po zajištění bezpečnosti. Nic z toho by pochopitelně nebylo možné bez přispění stovek dobrovolníků, kteří pomáhají v zázemí jednotlivých vystoupení, radí návštěvníkům a zajišťují další nezbytné úkoly pro hladký průběh všech kulturních akcí.
„Sháněním dobrovolníků jsme se začali zabývat už zhruba před dvěma lety a věnovali jsme mu opravdu hodně energie. Díky tomu vznikl i propracovaný web, kde se tito lidé mohou sami přihlásit k jednotlivým akcím. A protože jsou pro nás opravdu důležití, snažíme se je vzdělávat a školit. Některé jsme dokonce vzali do předchozích evropských hlavních měst kultury, aby viděli, jak probíhala organizace tam. Díky tomu se už z desítek původních dobrovolníků stali koordinátoři dobrovolníků, což je skvělé,“ doplnil Krajči.
Zahajovací víkend byl nabitý
Co vše je v Trenčíně letos vlastně možné zažít? Hlavní pozornost k sobě strhnul samotný zahajovací víkend, který byl vůbec největší kulturní událostí v historii města. Od pátku 13. do neděle 15. února se zdejší ulice, náměstí, galerie, kostely, kluby a další veřejné prostory staly dějištěm více než stovky komunitních a uměleckých akcí. Asi tou nejvýznamnější byl Manifest Trenčín 2026, což byla multimediální inscenace s hudbou, tancem i obrazem, která měla vyzdvihnout identitu, kulturní dědictví a významné osobnosti města.
Opomenout každopádně nelze třeba ani vernisáž jednoho z nejvýznamnějších slovenských umělců Stana Filka, masopustní průvod napříč historickým centrem, koncert Jany Kirschner, sousedské slavnosti na trenčínských předměstích, festival lokálních chutí či divadelní představení Městského divadla Zlín. Kromě Slováků a Čechů na slavnostním zahajovacím víkendu vystoupili umělci z dalších 11 zemí, a to včetně Finska, jelikož tamní město Oulu je letos druhým Evropským hlavním městem kultury.
„Chtěli jsme, aby si každý mohl z programu vybrat to své, ať už jde o velké večerní představení, nebo drobný zážitek v sousedské zóně. Zahajovací víkend každopádně ukázal, jak může vypadat město, když se otevře lidem, myšlenkám, zvědavosti a světu,“ popsal Krajči, podle kterého během něj v Trenčíně vystoupilo více než tisíc umělců. A spousta dalších na ně naváže v průběhu následujících měsíců, kdy se obyvatelé a návštěvníci tohoto města mohou vedle nejrůznějších výstav a vystoupení těšit i na řadu dalších koncertů a festivalů.
HDP regionu se může zvýšit až o dvě procenta
Titul Evropského hlavního města kultury bude pochopitelně mít pro Trenčín také významné ekonomické dopady. Respektive měl by mít. Očekává se totiž, že kulturní akce přitáhnou více návštěvníků, kteří přitom nemusí strávit svůj čas jen ve městě, ale i v dalších zajímavých částech regionu. K nim patří třeba lázně v Trenčianských Teplicích, Čachtický hrad spojený s legendou o „krvavé hraběnce“ Alžbětě Báthoryové nebo jeden z nejkrásnějších slovenských zámků v Bojnicích.
„Přesná data samozřejmě budeme mít k dispozici, až celý projekt skončí, tedy začátkem roku 2027. Od předchozích evropských hlavních měst kultury ale víme, že tento titul zvýšil HDP celého regionu o jedno až dvě procenta. Stojí za tím především nárůst cestovního ruchu, který samozřejmě podpoří i zaměstnanost,“ shrnul Baška.
Kromě toho je podle předsedy Trenčínského samosprávného kraje zásadní také již zmíněné zvýšení atraktivity regionu pro mladou generaci: „Věříme, že tento projekt k nám přiláká mladé jak ze Slovenska, tak ze zahraničí. I po skončení Trenčína 2026 tu totiž zůstane skutečně kvalitní infrastruktura, kterou mohou využívat nejen umělci, ale také ostatní. Budeme proto velmi rádi, když se tu někteří z návštěvníků letošních kulturních akcí natrvalo usadí,“ doplnil Baška.
Svoji vizi toho, jak titul Evropského hlavního města kultury změní Trenčín, má samozřejmě i primátor Rybníček. „Nejdůležitější je, aby i po skončení letošního roku zůstala změna v samotných lidech – aby měli energii, nadšení a chuť být součástí dění ve městě. Zároveň chci, aby Trenčín zůstal místem, kde lidé věří, že jejich hlas má váhu, a že díky společnému úsilí dokáží víc než jen zvládnout každodenní rutinu. A samozřejmě chci, aby byl Trenčín městem, kde se dobře žije,“ uzavřel.
