Nejen Neuralink. Firem sázejících na mozkové mikročipy, které mají pomáhat vážně nemocným, přibývá, věří jim i Gates s Bezosem

Prudký rozvoj nových technologií, jehož jsme v posledních letech svědky, výrazně ovlivňuje celou řadu odvětví. Stále perspektivnější je v očích odborníků i investorů třeba takzvané BCI (brain-computer interface), tedy česky rozhraní mozek-počítač, jež zpopularizovala společnost Neuralink patřící americkému miliardáři Elonu Muskovi. Nutno však podotknout, že vývojem a výrobou podobných zařízení se zabývá i mnoho dalších firem. 

Jednou z nich je podle CNN například americký Synchron, jenž se už od roku 2012 snaží vytvořit technologii schopnou usnadnit život vážně nemocným lidem. Dlouholeté úsilí mnoha odborníků vedlo ke vzniku mozkového implantátu jménem Stentrode, který se stal vůbec prvním trvale implantovatelným BCI, jemuž se podařilo získat souhlas amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) k zahájení zkoušek na lidech.

Operace mozku není nutná

Velkou výhodou Stentrodu je skutečnost, že stejně jako normální stent nevyžaduje žádnou operaci mozku. Místo toho je schopen cestovat žílami skrze lidské tělo, přičemž dovnitř se dostane díky velké hrdelní žíle. Následně chirurg zařízení protáhne cévami až do horní části lidského mozku, kde zůstane umístěné v motorické kůře, což je část zodpovědná za pohyb našeho těla (každý pohyb člověka je totiž spojen s vysláním konkrétního elektrického signálu z jeho mozkových vln – pozn. red.).

Jakmile je toto hotovo, začne se Stentrode postupně učit rozpoznávat jednotlivé elektrické vzorce, které jsou u každého jedince mírně odlišné, aby si vytvořil personalizovaný slovník pohybu. Když pak daný pacient o určitém pohybu přemýšlí, implantát tento signál přečte mozku, rozpozná ho a následně zprávu zašle přes velmi tenký kabel do vysílače, jenž byl chirurgicky implantován do jeho hrudníku.

Ovšem protože množství dat, které putuje z lidského mozku do vysílače, je obrovské, musí mít vysílač i vnější část, která je kabelem připojena k počítači. Cílem Synchronu každopádně je, aby budoucí upravená verze zařízení dokázala data přenášet bezdrátově, takže pacienti budou potřebovat pouze Stentrode a vysílač uvnitř hrudníku.

Poslat zprávu a zapnout si Netflix

K ukázce toho, čeho všeho je implantát Synchronu schopný, si firma vybrala pacienta jménem Mark, který trpí amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Jedná se o onemocnění motorických neuronů, jež vede k tomu, že lidé postupně ztrácejí veškeré své pohybové funkce, ačkoliv jejich vědomí zůstává nedotčené. V minulosti touto nemocí trpěl třeba známý fyzik Stephen Hawking či bývalý český premiér Stanislav Gross.

Po krátkém tréninku už každopádně Mark dokáže Stentrode využít třeba k tomu, aby si zavolal o lékařskou či jinou pomoc. Ba co víc, díky zařízení může také ovládat některé jednoduché počítačové hry, jež vědcům slouží k lepšímu pochopení daných mozkových signálů, a tím pádem k vytvoření kvalitnějšího pohybového slovníku. Do budoucna je pak největším Markovým cílem, aby skrz zařízení dokázal napsat krátké textové zprávy, ovládat Alexu či si zapnout Netflix.

Všechny tyto věci jsou přitom skutečně možné. Podle generálního ředitele Synchronu Toma Oxleyho už jsou někteří pacienti se Stentrodem schopni napsat zhruba pět až deset slov za minutu, což považuje za pozoruhodný úspěch: „Textové zprávy jsou skutečně velmi zásadní pro komunikaci pacientů s jejich rodinou a přáteli. Je to tedy obvykle věc, kterou považuje za velmi důležitou většina z nich.“

Proces trénování zařízení každopádně vyžaduje hodně trpělivosti, protože každý mozek skutečně funguje trochu jinak. „Někdy to úplně nejde tak, jak bychom chtěli. Součástí studie jsem ale i proto, aby se zařízení lépe učilo, což by mělo mít pozitivní dopad na další rozvoj celé technologie,“ doplnil Mark.

Velká naděje i přes různé problémy

Technologie BCI je sice ještě stále daleko od svého většího rozšíření, v poslední době ale zaznamenává skutečně rychlý rozvoj. To ostatně nedávno potvrdily také dvě nezávislé studie publikované v časopise Nature, které ukázaly, že mozkové implantáty využívající umělou inteligenci umožnily komunikovat několika dříve zcela paralyzovaným pacientům.

I díky tomu možná odvětví stále více věří i mnozí investoři. Třeba zmíněný Synchron od svého založení získal více než 145 milionů dolarů, přičemž do firmy vložil peníze také spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates či zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Konkurenční Muskův Neuralink pak podle loňského regulačního spisu dohromady získal více než 323 milionů.

Odvětví mozkových implantátů ale samozřejmě trápí také jistá kontroverze. Mnozí odborníci se obávají zejména různých etických dopadů, což je ostatně téma, které už se řešilo i na půdě Organizace spojených národů. Celý proces je navíc stále velmi rizikový, což nedávno připustil i samotný Neuralink. Firma totiž oznámila, že její mozkový čip, jenž v lednu implantovala prvnímu člověku, po operaci částečně selhal.

I přes to všechno představují rozhraní počítač-mozek asi nejslibnější šanci pro mnoho závažně nemocných pacientů. „BCI mi dává naději, že budu moci žít plnohodnotný život. Kromě toho, že Stentrode může pomoci mně samému, je ale pro mě ještě důležitější, že získané poznatky pomůžou i dalším pacientům,“ uzavřel Mark.