Menu Zavřít

Mzdové dostihy budou pokračovat i letos. Tempo ale zvolní

16. 2. 2019
Autor: CC0 via Pixabay

Čeští zaměstnanci mají za sebou druhý rok svižného růstu mezd. Jejich průměrná výše se loni zvýšila o devět procent a přesáhla 32 tisíc korun hrubého za měsíc.

Průměrný měsíční příjem českého zaměstnance loni – po započtení bonusů a odměn – přesáhl 32 tisíc korun. Obecně platí, že méně vzdělaní a hůře placení lidé zaznamenali na výplatní pásce vyšší růst mzdy. Mzdový medián tak podobně jako v roce 2017 rostl rychleji než průměr a rozdíly v příjmech mezi zaměstnanci se o něco snížily.

Pokračuje též trend sbližování mezd mezi Prahou a ostatními regiony. Růst v hlavním městě byl dle statistik agentury Profesia CZ v loňském roce nejnižší, necelých osm procent, ale na první místo v platovém žebříčku to stále stačí. V průmyslových krajích se silným zastoupením automobilového průmyslu – Libereckém, Pardubickém a Královéhradeckém – mzdy rostly nejrychleji, zhruba o deset procent.

Výhled na letošní rok je zatím nejistý. Prognózy oslovených odborníků se různí. Hospodářská komora předpovídá růst průměrné mzdy o osm procent na 34 500 korun měsíčně. Naopak ředitel společnosti Hays Czech Republic Ladislav Kučera tvrdí, že mzdy – hlavně v případě takzvaných kancelářských profesí – již nemají kam růst a v letošním roce budou spíše stagnovat.

Bohatá Praha, chudé Karlovarsko

Český statistický úřad zveřejní čísla o výši mezd za celý loňský rok na počátku března. Týdeník Euro se tudíž obrátil na personální agentury, které se sběrem dat o příjmech zaměstnanců také zabývají. Vedle běžně uváděných údajů podle krajů, oborů ekonomiky a profesí se nám podařilo získat i jednu „lahůdku“ – statistiku průměrné výše mezd v krajských městech.

Zmíněný přehled dodala společnost Profesia CZ, která vedle jiných aktivit provozuje mzdový srovnávač Platy.cz. Náskok Prahy nepřekvapí, průměrná mzda se v hlavním městě loni vyšplhala na 41 500 korun měsíčně. Nadprůměrně dobře se mají zaměstnanci v Brně, Plzni a Liberci, kde se průměr pohybuje od 34 tisíc do 36 tisíc. Naopak nejmenší mzdy berou lidé ve Zlíně, Olomouci a hlavně v Karlových Varech, kde průměr nedosáhl ani 29 tisíc.

Karlovy Vary též podle údajů agentury Profesia představují anomálii – průměrná mzda v krajském městě je o zhruba 300 korun nižší než v celém regionu. Opačný extrém představuje Jihlava, ve které průměrný příjem o 1600 korun překonává číslo za kraj Vysočina. Ve většině krajů se pak náskok metropole oproti krajskému průměru pohybuje okolo jedné tisícikoruny.


Zákon džungle: nedostatek lidí nutí firmy k predátorským praktikám

 Šrumec ve skladu Amazonu


Profesia dále uvádí, že loni si nejvíce polepšili průvodci v cestovním ruchu, překladatelé, servisní inženýři, konstruktéři či letečtí mechanici. Mzdový nárůst se v jejich případě běžně pohyboval okolo 25 procent. O více než 15 procent si polepšili zaměstnanci v hutnictví, hornictví, maloobchodu či zaměstnanci bezpečnostních agentur.

Co se týká vzdělání, obecně platí, že hůře placeným zaměstnancům se základním či středoškolským vzděláním rostou mzdy rychleji. Naopak vysokoškoláci se museli spokojit s nižším růstem, který jen výjimečně přesáhl deset procent. Ke zhoršení platových podmínek podle firmy Profesia došlo v oboru médií, poměrně nízký (okolo pěti procent) byl růst průměrných příjmů v oboru marketingu a PR, v bankovnictví a zákaznické podpoře.

Benefity místo růstu mzdy

Jiný pohled na problematiku mezd představila společnost Hays. Zaměřuje se hlavně na obsazování pozic určených pro vysokoškoláky či kvalifikované pracovníky obecně. „V první polovině loňského roku jsme sledovali růst mezd až o deset procent, ale v posledním čtvrtletí již nastala v řadě oborů stagnace. Hlavně v oboru výroby a IT jsou již mzdy tak vysoko, že není kam růst,“ uvedl ředitel společnosti Hays Czech Republic Ladislav Kučera.

Stagnace mezd již loni nastala v oborech, které netrpí nedostatkem uchazečů o práci. Příkladem mohou být pozice zaměřené na finance a účetnictví, případně práce v centrech sdílených služeb. Oproti minulým rokům přibrzdil i růst mezd v oboru farmacie.

 Průměrná mzda v krajských městech

Rozdílná byla naopak v loňském roce situace v oborech informačních a komunikačních technologií, strojírenství a také v sektoru realit a stavebnictví. Růst mezd o deset až 20 procent zde nebyl ničím výjimečným. „Hodně společností nabírá specialisty na oblast online prodeje a e-commerce. Na trhu jich je nedostatek a růst mezd tomu odpovídá,“ doplnila manažerka firmy Hays Lenka Pešková.

Na další zajímavý trend upozornil Svaz průmyslu a dopravy ČR. Základní mzda roste pomaleji, v loňském roce to bylo zhruba o šest procent. Celkový růst příjmů zaměstnanců táhne vyšší míra přesčasové práce, která bývá lépe platově ohodnocena, a také rostoucí využívání zaměstnaneckých benefitů, mezi něž patří třeba bonusy za dosažené výsledky a třinácté platy.

Rostoucí význam benefitů potvrzují i manažeři personální agentury Hays. Podle výzkumu na vzorku 2200 uchazečů o práci se ukázalo, že stále více zaměstnanců je spokojeno se svou mzdou. Tuto odpověď dalo 63 procent respondentů, což je jev dříve nevídaný. Důvodem ke změně zaměstnavatele je stále častěji nespokojenost se šéfy či obecně špatná atmosféra na pracovišti, ale také nevyhovující náplň práce.

Strašení recesí zatím nefunguje

Navzdory občasným signálům o zpomalování růstu ekonomiky či přímo pádu do recese se zdá, že příjmy českých zaměstnanců i letos dále porostou. Velmi optimistická je v tomto směru Hospodářská komora ČR, která ve své prognóze odhaduje letošní růst mezd na osm procent. Svaz průmyslu a dopravy tipuje růst o sedm procent. Průměrná mzda by se tak měla vyšplhat až na 34 500 korun měsíčně.

Podobně vidí situaci také Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, pod kterou patří pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz. „V nejbližších měsících - přinejmenším do léta, velmi pravděpodobně i po celý zbytek roku - bude nadále platit, že poptávka firem bude značně převyšovat počet dostupných lidí. Tím pádem si podobně jako během let 2017 a 2018 budou firmy mnohem častěji zaměstnance přetahovat mezi sebou. Tlak na zlepšování podmínek pro zaměstnance bude velmi silný i nadále,“ říká Dombrovský.

 Typická mzda podle povolání

Jediný rozdíl tak zůstává v tom, že letošní nárůst mezd bude zřejmě nižší než loňských devět procent. „Domníváme se, že v letošním roce mzdy porostou, i když růst bude nižší než v roce 2018. Dá se předpokládat, že nedostatek lidí na trhu práce bude ale ve většině oborů a regionů přetrvávat. I když některé firmy hovoří o propouštění, jde spíše o ojedinělé případy, rozhodně to nelze považovat za trend,“ uvedl analytik firmy Profesia CZ Michal Novák.

Mzdy tedy porostou bez ohledu na to, že pro některé firmy to již přestává být únosné. Příkladem může být nedávné propouštění v Tatře, Zetoru či v Aeru Vodochody. Podle vyjádření Hospodářské komory se s růstem mezd těžko vyrovnávají malé venkovské prodejny potravin či některé firmy v textilním průmyslu.

Vláda jako součást problému

Podnikatelské svazy si stěžují na přístup koaliční vlády ANO a ČSSD, která svým přístupem problémy na trhu práce spíše prohlubuje. Typickým příkladem může být konec neproplácení prvních dnů nemocenské. „Vláda schválila a poslanci nezodpovědně odhlasovali zrušení karenční doby v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelům by kvůli tomu podle předešlých zkušeností mohlo chybět dalších až 40 tisíc lidí,“ odpověděla mluvčí Svazu průmyslu Eva Veličková.

Dalším problémem je zvyšování počtu státních zaměstnanců i tempo růstu jejich mezd. Veřejný sektor za posledních pět let nabral 30 tisíc lidí, a dále tak prohloubil nerovnováhu na českém trhu práce, kterému chybí až půl milionu pracovníků. Také další návrhy pocházející z prostředí odborů či ministerstva práce vedeného Janou Maláčovou, jako je třeba regulace výše mezd pro pracovníky z Ukrajiny, mohou situaci na pracovním trhu dále zhoršit.

WT100

Česká ekonomika se tak dostává do pasti. Vládní zásahy spolu s neochotou uvolnit trh práce pro větší počet zahraničních dělníků prohlubují problém s nedostatkem zaměstnanců. O to více musejí zaměstnavatelé nabídnout, aby nalákali nové pracovníky. Vyšší mzda sice každého zaměstnance potěší, ale o to více bude Česko zranitelné po vypuknutí recese či přímo ekonomické krize.

Přečtěte si také:

Česko je 25. nejatraktivnější zemí pro práci na světě, vyplývá ze studie

Pokus o optimistického průvodce českou budoucností

Bezdomovci v čele firem: za invazi bílých koní mohou vládní opatření

Konkurenceschopnost Česka stagnuje, v inovacích výrazně zaostáváme

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).