Minimální mzda se v roce 2024 opět zvýšila. Jejím účelem je chránit zaměstnance před chudobou

Co je minimální mzda

Minimální mzda představuje nejnižší možnou výši odměny za odvedenou práci v pracovněprávním vztahu. Její výši stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě. Jedná se o hranici, jíž se musí řídit všichni zaměstnavatelé, kteří uplatňují takzvané kolektivní vyjednávání o mzdách. Kolektivní smlouva je ujednání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, které řeší pracovní a mzdové podmínky zaměstnanců. V soukromých organizacích, kde není tato smlouva uzavřena nebo kde mzdové podmínky nejsou jejím obsahem, platí nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Zaručená mzda je na rozdíl od té minimální nejnižší přípustná odměna zaměstnance s ohledem na náročnost vykonávané práce a míru odpovědnosti v rámci této činnosti. Jednotlivé částky jsou stanoveny tabulkově pro různé typy prací, kde první skupině náleží odměna ve výši minimální mzdy, což je zároveň nejnižší možná sazba. 

Funkce minimální mzdy

Jedním z hlavních účelů minimální mzdy je především chránit zaměstnance před chudobou, aby byli schopni ze svého příjmu hradit náklady na základní životní potřeby a bydlení a nemuseli být závislí na sociálních dávkách. Jedná se o určité regulační opatření, které má podle některých analýz dvě základní funkce, a to sociálně-ochrannou a ekonomicko-kriteriální.

Sociálně-ochranná funkce:

• chrání zaměstnance před chudobou,
• zaměstnavateli zajišťuje základní rovné podmínky mzdové konkurence.

Ekonomicko-kriteriální funkce:

• vytváří předpoklady pro příjmovou motivaci občanů k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti,
• pro zaměstnavatele představuje nejnižší úroveň nákladů na mzdy zaměstnanců.

Jaká je minimální mzda pro rok 2024

Výše minimální mzdy v roce 2024 vzrostla z původních 17 300 korun na 18 900 korun měsíčně, což je 112,50 korun na hodinu. Uvedená částka se vztahuje k plnému úvazku, který standardně odpovídá 40 hodinám týdně. Některé obory mají však týdenní pracovní dobu zkrácenou. Týká se to zejména zaměstnanců, kteří musejí pracovat ve ztížených pracovních podmínkách, jako jsou například horníci v dolech.

Zkrácenou týdenní pracovní dobu mají obvykle také zaměstnanci v nepřetržitém či vícesměnném provozu, a to buď na 37,5 nebo 38,75 hodiny. Minimální mzda se pak úměrně zvyšuje s ohledem na zkrácenou pracovní dobu, čímž se zajistí, že každý zaměstnanec bude mít nárok na stejnou výši minimální mzdy za kalendářní měsíc. Minimální mzda za hodinu s ohledem na délku pracovní doby poté vypadá následovně:

1.      40 hodin týdně: 112,50 koruny za hodinu,

2.      38,75 hodiny týdně: 116,10 koruny za hodinu,

3.      37,5 hodiny týdně: 120 korun za hodinu.

Podobným způsobem se řeší také zkrácené úvazky nebo situace, kdy zaměstnanec neodpracoval celou stanovenou pracovní dobu za příslušný kalendářní měsíc. V těchto případech se minimální mzda naopak úměrně snižuje na základě odpracovaných hodin. To znamená, že například u zaměstnance, jehož týdenní pracovní doba činí 20 hodin, bude částka minimální mzdy činit 9450 korun za měsíc.

Vývoj minimální mzdy v ČR

Minimální mzda byla zavedena teprve v roce 1991 a od té doby se relativně pravidelně zvyšuje. Dlouhodobější stagnaci částka minimální mzdy zaznamenala mezi roky 1992 až 1996. Během těchto čtyř let zůstala na hodnotě 2 200 korun. Další delší stagnace pak nastala v letech 2007 až 2013, kdy se částka ustálila na 8 000 korunách.

V některých letech došlo navíc ke změně částky rovnou dvakrát, a to na začátku roku a následně v létě téhož roku. Naposledy se tak stalo roku 2006, kdy se minimální mzda zvýšila v lednu na částku 7 570 korun a poté ještě jednou v červenci na 7 955 korun. Následující tabulka ilustruje vývoj minimální mzdy v České republice od počátku jejího zavedení až dodnes.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Odvody z minimální mzdy

Stanovená výše minimální mzdy se vždy uvádí v hrubém. Čili pro získání mzdy čisté, která bude zaměstnanci reálně vyplacena, je potřeba částku 18 900 korun ještě ponížit o povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění a o daň z příjmů. Co se týká odvodů na pojištění, tak na zdravotním pojištění zaměstnavatel zaplatí za svého pracovníka devět procent a zaměstnanec 4,5 procenta, na sociální pojištění bude zaměstnanci strženo 7,1 procenta z odměny a zaměstnavatel za něj zaplatí 24,8 procenta.

Přečtěte si také:

Jak se mění data pro výpočet čisté mzdy v roce 2023? Většina sazeb zůstává stejná

Sazba daně z příjmů pak činí 15 procent. Vzhledem k tomu, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy, odvody zaměstnavatele již nemají na výslednou částku daně z příjmů žádný vliv. Přesné částky, o které se poníží minimální mzda, budou po zaokrouhlení dosahovat těchto hodnot:

• zdravotní pojištění (4,5 procenta): 851 korun,
• sociální pojištění (7,1 procenta): 1 342 korun,
• daň z příjmů (15 procent): 2 835 korun.

Kalkulačka minimální mzdy v roce 2024

Jak je vidět výše, výpočet minimální mzdy, kterou dostanete od zaměstnavatele na účet, není nic složitého. Stačí od její sazby odečíst uvedené odvody a daň z příjmů. Pakliže si výsledek chcete ověřit nebo máte zkrácenou pracovní dobu, případně chcete zjistit, jaká bude výše vaší čisté mzdy ve chvíli, kdy jste neodpracovali stanovenou pracovní dobu za celý kalendářní měsíc, usnadní vám tento výpočet kalkulačka minimální mzdy, která je dostupná na internetu. Stačí do ní zadat počet hodin vaší týdenní pracovní doby a výsledek máte během pár vteřin k dispozici.