Letecká doprava v Česku loni rostla. Pražské Letiště Václava Havla se počtem cestujících přiblížilo rekordním předpandemickým hodnotám, přičemž dařilo se i některým regionálním vzdušným přístavům.
Kromě metropole funguje v tuzemsku celkem pět menších mezinárodních letišť. Nacházejí se v Brně, Pardubicích, Karlových Varech, Ostravě a Českých Budějovicích. Poslední dvě zmíněná města se v tomto ohledu vloni dostala na nová maxima. Na východě Čech evidovali mírný růst, zatímco na jižní Moravě došlo k menšímu poklesu. Kde si loňský rok za rámeček rozhodně nedají, jsou pak Karlovy Vary – tamním terminálem prošlo zhruba o polovinu lidí méně než v roce 2024.
Rychlejší růst než v Evropě
Hlavní letecká brána do Česka, kterou je bezesporu zmíněné Letiště Václava Havla v pražské Ruzyni, loni odbavila necelých 17,8 milionu cestujících, což je meziročně o 8,5 procenta více. V evropském kontextu to představuje nadprůměrný růst a zároveň návrat téměř na předcovidová čísla. Oproti rekordnímu roku 2019, očištěnému o tehdy provozované linky do Ruska, Běloruska a na Ukrajinu, byl loni nárůst počtu cestujících dokonce devítiprocentní. A to navíc navzdory skutečnosti, že pohybů letadel bylo v porovnání s dobou před sedmi lety o sedm procent méně.
„Dopravci používají větší letadla a dosahují vyšší míry obsazenosti, což je důležitý trend, který zároveň zmírňuje zátěž pro životní prostředí,“ okomentoval loňské statistiky předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos s tím, že v průběhu roku se na pražském letišti uskutečnilo 140 545 startů a přistání.
Pražský letecký hub spolu s aerolinkami také otevřel 19 nových destinací, včetně dálkových spojení do Abú Dhabí, Toronta či obnovené linky do Šardžá, jež se také nachází ve Spojených arabských emirátech. Celkem v Praze působilo 84 leteckých společností, které létaly do 194 destinací. Zároveň bylo zprovozněno 17 nových linek na již obsluhovaná místa, přičemž u více než 70 spojů došlo k navýšení počtu frekvencí či kapacity sedadel. Nejvytíženějšími trasami byly ty do Londýna, Paříže, Amsterdamu, Istanbulu a Frankfurtu nad Mohanem, nejvíce cestujících mířilo do Velké Británie, Itálie a Španělska.
Pro letošní rok má pražské letiště zatím potvrzena spojení do 195 destinací, které bude obsluhovat 85 dopravců. Dle odhadu vedení by mohlo odbavit až 18,9 milionu pasažérů. Mezi nové linky patří například denní spoj American Airlines do Filadelfie, sezonní lety Eurowings na Ibizu, do Brindisi a portugalského Fara nebo spoj AJet do Bodrumu v Turecku.
V Ostravě jsou poprvé nad půl milionem pasažérů
Dobrý rok má za sebou Letiště Leoše Janáčka Ostrava, které loni poprvé v historii překročilo hranici půl milionu odbavených cestujících. To zároveň značí meziročně tříprocentní nárůst.
Největší zájem byl tradičně o dovolenkové destinace jako Egypt, Turecko, Řecko, Španělsko a Bulharsko, mezi nejvytíženější linky patřily Antalya, Marsa Alam, Hurghada, Londýn a Burgas. Nabídka destinací se v průběhu roku rozšířila mimo jiné o Gironu a charterové lety do Barcelony, spojení do Girony a Málagy se nově létají celoročně.
Vedle osobní dopravy zůstává důležitou součástí provozu také cargo, i když zaznamenalo 13procentní pokles na 19 463 tun zboží. Nákladní lety směřovaly hlavně do logistických center v Lipsku a Kolíně nad Rýnem, dále do Ulánbátaru, Taškentu, čínského Chang-čou, kazašské Almaty a nově i do belgického Lutychu.
Letos chce ostravské letiště dále pokračovat v růstu. V letovém řádu přibudou nové charterové destinace jako albánská Vlora, turecký Izmir a španělská Almeria, zároveň dojde k posílení frekvence stávajících linek a nově zde začne působit dopravce Air001. Od začátku února se nabídka rozšíří také o lety do egyptských letovisek Hurghada a Marsa Alam, postupně budou přibývat další oblíbené turistické destinace
Dvouciferný růst a nové linky
Podobně jako v Ostravě, i na jihu Čech si loňský rok pochvalují. Letiště v Českých Budějovicích má za sebou svoji druhou úplnou sezonu, během které stihlo tentokrát odbavit téměř 67 tisíc cestujících. To znamená meziroční nárůst o 22 procent. Celkem zde obsloužili přes 200 obchodních letů, jež mířily na řecké ostrovy Rhodos a Kréta, do turecké Antalye, bulharského Burgasu a nově také do tuniského Monastiru či egyptské Hurghady.
„Stejně jako v předchozích sezonách zajišťovaly zájezdy cestovní kanceláře Čedok, Fischer a EXIM tours, letos se nově připojuje také mezinárodní cestovní společnost TUI Group,“ uvedla pro Euro.cz mluvčí letiště Šárka Glaserová.
Letní sezona 2026 má být pro České Budějovice dalším krokem k upevnění pozice regionálního letiště. V plánu jsou nové destinace, například Marsa Matrouh v Egyptě, Tirana v Albánii, Varna v Bulharsku nebo španělská Mallorca, kterou do nabídky zařadí Čedok i skupina DER Touristik, kam patří již zmíněné cestovky Fischer a EXIM tours. Vedení zároveň pokračuje v investicích do modernizace zázemí a technologií, sází na rychlé odbavení, bezplatné parkování a jednoduchý provozní model.
Růst hlásí rovněž pardubické letiště, byť jen mírný. V roce 2025 podruhé za sebou odbavilo přes 200 tisíc cestujících, konkrétně 203 681 osob, což je zhruba o 3,5 tisíce víc než předloni. Z východních Čech se létalo do 16 destinací, v letošní letní sezoně pak mají přibýt čtyři nové charterové linky – do Varny, El Alameinu, na Peloponés a do Almeríe. Provozovatel letiště, společnost East Bohemian Airport, pro letošek zároveň počítá s dalším růstem až na 220 tisíc pasažérů, mimo jiné i díky rozšíření o třetí odbavovací bránu, jak dodala pro naši redakci výkonná ředitelka Mária Luticová.
Ztráty v regionech
K nejméně úspěšným regionálním letištím v Česku loni patřilo to v Karlových Varech, které pocítilo meziroční snížení počtu charterových destinací z osmi na tři, a tím i propad počtu odbavených cestujících. Tamním terminálem prošlo pouze 18 051 pasažérů na 388 komerčních letech, což představuje více než poloviční pokles. Klesl také počet pohybů letadel, a to o 3,25 procenta. Nabídka spojení zůstala omezená – z lázeňského města se v průběhu roku 2025 létalo pouze do Antalye, Burgasu a Taškentu.
Rovněž Letiště Brno-Tuřany se muselo v rámci osobní dopravy vypořádat podle neoficiálních údajů s mírným poklesem, když odbavilo 739 323 cestujících – tedy zhruba o deset tisíc méně než v roce 2024. Přesto se moravská metropole udržela výrazně nad úrovní předcovidových let, přičemž zároveň pokračovala v růstu nákladní dopravy. Objem cargo přeprav vzrostl na 12 797 tun, což je jedna z nejvyšších hodnot v historii letiště.
Do letošního letního letového řádu se již nevrátí linka do Říma, spuštěná teprve loni na jaře. Na druhou stranu, kraj i město jednají o možném otevření spojení do Frankfurtu nad Mohanem.
