Chystáme se dát zaměstnanci výpověď ze zákonného důvodu, uvedeného zákoníkem práce jako: „Nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce.
Chystáme se dát zaměstnanci výpověď ze zákonného důvodu, uvedeného zákoníkem práce jako: „Nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce.“
Prosím však o vysvětlení, jak chápat následující zákonný požadavek:
„Spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.“
Přiměřenou dobu k odstranění neuspokojivých výsledků, kterou zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout, je třeba chápat jako dobu individuální - tedy s ohledem na každý jednotlivý případ.
Vždy je nutné posoudit, jak rychle je podle obecného mínění možné na dané pracovní pozici při výkonu konkrétní práce dosáhnout změny v pracovních výsledcích.
Stanovení této doby záleží výlučně na zaměstnavateli.
U dělnických profesí by například bylo možné zaznamenat zlepšení výsledků zaměstnance během krátké doby, například dvou týdnů. Ale v případě, kdy je ke zlepšení pracovních výsledků potřebné zdokonalit se v cizím jazyce, může přiměřená doba činit i několik měsíců.
Při pochybách lze doporučit zvolit raději dobu delší, tak, aby její dostatečnost bylo možné v případě soudního sporu obhájit. Bude-li totiž tato doba stanovena příliš krátce, nebude splněna podmínka pro podání platné výpovědi.
Mgr. Iva Frömlová, Advokátní kancelář Daniel Musil, Praha 1
