Tak Michal Murín to zabalil. Není to asi velké překvapení, protože riskovat výsluhu by bylo velmi hloupé. Každopádně zde už trestně stíhaný premiér v demisi dostal to, co potřeboval. A teď ještě ti socani. Když kývnou na Jeronýma Tejce, jako na nestraníka, zemanovce a vlastně tak trochu pořád socana, byť bez partajní knížky, bude to všechno hezky doma. Vláda se obmění během čtrnácti dnů a do měsíce bude zastaveno trestní stíhání. A ten hajzl komisař Nevtípil bude už nejspíše mimo službu.
Opravdu k tomuto hodlají svítit sociální demokraté v situaci, kdy jsou na hraně volitelnosti? Jasně. Je celkem nezpochybnitelné, že se Babišovi obřím mocenským tlakem a zákulisními hrami podaří zastavit trestní stíhání, které je pro něj smrtelně nebezpečné, protože vskutku není postaveno na vodě. Nakonec jestli se dá na politickou objednávku někdo obvinit a odstíhat, dá se na větší politickou objednávku takové stíhání zastavit. To dá přece rozum.
A tahle politická objednávka je opravdu hodně velká. Jenže se to dá udělat buď s nějakou, byť notně odřenou elegancí za vlády s důvěrou, v níž sedí důvěryhodný a nezávislý ministr vnitra, nebo jak se říká „na sprosťáka“ s vládou v demisi a loutkou na vnitru i na GIBS.
Čapí hnízdo jako vzor zneužívání dotací. Europarlament poukázal na nedostatky systému
Prezident Zeman má hlubokou pravdu v tom, že voliči rozdali karty a za vzniklé situace není možné vytvořit vládu bez trestně stíhaného miliardáře. Pokud sám nebude chtít. A on nemůže nechtít být premiérem, protože je trestně stíhaný a nikdo jiný to za něj řešit nebude. A tak je třeba o těch výše zmíněných variantách rozhodnout. A rozhodování padlo na sociální demokraty. Budou se řídit tím, co se jim bude jevit pro jejich partaj výhodnější. To je v pořádku.
Pro tuto zemi je, jakkoli to zní svatokrádežně, lepší varianta druhá. I s tím, že pak vznikne vláda ANO stojící jednou nohou na komunistech a druhou na Okamurovi. Svůj prostě patří ke svému. Budiž světlo, aby na to voliči všech třech partají dobře viděli. A ti ostatní také.
Přečtěte si další komentáře Pavla Párala:
ČLÁNKY DO MAILU