Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Jak vybrat správný firemní dluhopis?

Úroky na spořících účtech v dnešní době klesají tak závratnou rychlostí, že každý, kdo si…

V Mánesu se budou dražit díla Kokoschky, Zrzavého a Špillara

Sběratelé českého umění mají další šanci rozšířit své sbírky o jedinečná díla. Galerie…

Tipface – sociální síť pro sázkaře

Při zahájení MS 2019 v hokeji, které se odehrává na Slovensku, byl spuštěn velmi…

 Textilní výroba, ilustrační foto
Textilní výroba, ilustrační foto
Autor: Hynek Glos/Euro

Zkrácení pracovní doby? Na takový experiment nejsou lidi, zní z byznysu

02. května, 12:31 - Dalibor Dostál
 Textilní výroba, ilustrační foto
Textilní výroba, ilustrační foto
Autor: Hynek Glos/Euro
02. května, 12:31

V Česku začíná debata o největší změně pracovního trhu za posledních několik let. Politické strany se začínají zabývat plánem ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové zkrátit pracovní týden ze současných 40 hodin na 37,5 hodiny. Zaměstnanci by tak odcházeli z práce o půl hodiny dříve než nyní. Byznysu se to nezamlouvá.

Do boje za kratší pracovní týden vytáhl již loni šéf odborářů. „Český zaměstnanec podle aktuálně zveřejněných údajů OECD, které jsou za rok 2016, odpracoval 1770 hodin.

Jeho kolega v Německu 1363 hodin. Za jeden rok odpracuje český zaměstnanec o čtyři sta hodin více. Za čtyři roky dokonce o jeden rok více. A za čtyřicet let aktivního ekonomického života dokonce o deset let více,“ vypočítává Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Požadavek podle něj není pro firmy likvidační, protože v 77 procentech kolektivních smluv, které odboráři sjednávají, je už 37,5hodinová pracovní doba bez ztráty mzdy dohodnuta.

Jste pro zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně?

Podnikatelské organizace však podobné plány odmítají. „Plošné, zákonem dané snížení stanovené týdenní pracovní doby ze 40 na 37,5 hodiny týdně je líbivé téma stejně jako například zavedení povinného pátého týdne dovolené, ale určitě by teď nemělo být na pořadu dne. V některých oborech je už nyní tato zkrácená pracovní doba uzákoněná.

Jinde upravují kratší pracovní dobu kolektivní smlouvy. Rozhodnutí o zkrácení pracovní doby by mělo být na firmách. Záleží na tom, co si mohou ekonomicky dovolit,“ zdůrazňuje ředitelka komunikace Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.

Ohrožená konkurenceschopnost

Povinné zkrácení stanovené týdenní pracovní doby na 37,5 hodiny pro všechna odvětví, obory a profese by podle ní mělo negativní dopad na konkurenceschopnost firem a ve svém důsledku by neprospělo ani zaměstnancům.

„Předpokladem pro takové snížení je vysoká produktivita práce a dostatek volné kapacity na pracovním trhu. Ani jedna z těchto podmínek u nás není splněna,“ konstatuje Eva Veličková.


Dříči, nebo neproduktivní zmatkaři? Češi stráví v práci za rok o 11 dní více, než musí

Zaměstnanec, píchačky (Autor: Tomáš Kubelka/Sedmička) ( Autor: Tomáš Kubelka/mf )


K podobným závěrům došel i průzkum Hospodářské komory. Podle něj jen 16 procent firem s tímto návrhem nemá problém. Naopak 37 procent velkých firem by tento krok poškodil, u středně velkých firem má tyto obavy dokonce polovina společností.

„Pokud snížíme lidem úvazek, firmy budou potřebovat další pracovníky, aby nahradily vzniklý výpadek. Kde je vezmou? Jelikož je v Česku nenajdou, budou stěhovat své haly, stroje a kanceláře do jiných zemí,“ varuje Tomáš Surka, řídící partner společnosti Devire.

Podle podnikatelů data ukazují, že země, které mají vyšší počet odpracovaných hodin na jednoho pracovníka, mají též nižší produktivitu práce. „Zkracování pracovní doby si mohou dovolit státy, které mají tak vysokou produktivitu, aby pomohla vykrýt výpadek, který vznikne ve fondu pracovní doby. Mezi takové země Česká republika zatím nepatří. Naše ekonomika není na plošné zkrácení připravena, odvětví s nižší produktivitou práce potřebují pro splnění zakázek dostatek odpracovaných hodin,“ upozorňuje Eva Veličková.

Na druhé straně odpůrci tohoto pohledu upozorňují, že právě současné podmínky na trhu práce jsou jedním z důvodů, proč se v Česku koncentruje výroba s nižší přidanou hodnotou a ne náročnější typy výroby.

Kdo zaplatí přesčasy?

V praxi je ale již nyní při současném nedostatku zaměstnanců v některých oborech nutné pokrývat zakázky přesčasovou prací a vyplácet za ni příplatky. To by se po zkrácení pracovní doby ještě zhoršilo.

Stejně jako problémy s čerpáním dovolených a dodržením povinných „denních“ a „víkendových“ přestávek v práci. „Pokud by došlo ke zkrácení pracovní doby, byli by zaměstnanci ještě více ve stresu, aby plnili své pracovní úkoly ve zkráceném čase a z narůstající přesčasové práce. To se může odrazit na jejich bezpečnosti i zdraví,“ poukazuje Eva Veličková.


Fond pracovní doby stanovuje zaměstnanci počet hodin v práci. Základem je týdenní fond

Pracovní doba - ilustrační foto ( Autor: Profimedia.cz )


Ekonomové přitom upozorňují, že s délkou pracovní doby je to poněkud jinak, než říkají odbory. „To, že v průměru v ČR za týden odpracujeme více hodin než v západoevropských zemích, je značně zavádějící. Pokud se podíváme na statistiky, tak je sice počet odpracovaných hodin týdně u nás vyšší než v eurozóně, ale důvodem není to, že by se u nás více pracovalo, ale to, že tu pracuje výrazně vyšší počet zaměstnanců na plný úvazek než v eurozóně,“ upozorňuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

„Když vyjdu z dat Eurostatu, tak zaměstnanci v ČR s plným úvazkem v roce 2017 týdně odpracovali v průměru 41,7 hodiny, v eurozóně 41 hodin a v Německu 41,2 hodiny. Největší počet hodin z uvedených zemí možná trochu překvapivě odpracovali Rakušané, a to 42,7 hodiny,“ porovnává Miroslav Novák.

Řešení: kratší úvazky

Příčiny toho, proč Češi tráví v práci tolik času, tak podle něj nejsou v délce pracovní doby. „Hlavním důvodem toho, proč ve statistikách ČR vychází jako země, kde se týdně odpracuje výrazně více hodin, je fakt, že tu jen velmi málo zaměstnanců pracuje na částečný úvazek. Zatímco v Nizozemsku pracuje na částečný úvazek skoro polovina zaměstnanců, tak v Německu a v Rakousku to je lehce přes čtvrtinu a v případě ČR a dalších zemí V4 je to jen kolem šesti procent všech zaměstnanců, či dokonce ještě méně,“ konstatuje Miroslav Novák.

Právě na tuto oblast by se podle něj mělo Česko zaměřit. „Cesta ke zkrácení pracovní doby tak vede především přes větší podíl zkrácených úvazků. Délka pracovní doby, ať již její zkrácení, nebo prodloužení, rozhodně není cestou, jak se dostat mezi vyspělé země,“ upozorňuje Miroslav Novák.


Všichni ji chtějí, ale není pro každého. Kdo má na to pracovat z domova?

Práce z domova, ilustrační foto ( Autor: Profimedia.cz )


Podobně se na věc dívají i další ekonomové. „Nedá se říct, že by ten návrh byl čistě výstřelek. Ve Francii je pracovní týden výrazně kratší a v Německu se odbory se zaměstnavateli dohodly, že si zaměstnanci za nižší mzdu můžou pracovní dobu zkrátit. Diskuse probíhají i v jiných zemích,“ zmiňuje Viktor Zeisel, hlavní ekonom Komerční banky. Také on však nevidí současné načasování při aktuálním nedostatku pracovních sil jako vhodné.

Svět a čtyřdenní týden

V mnoha vyspělých zemích přitom míří diskuse o pracovních podmínkách zaměstnanců ještě dál. Stále více firem se zabývá otázkou zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Novozélandská společnost Perpetual Guardian před časem na zkoušku zkrátila svým zaměstnancům pracovní týden o jeden den. Po dvou měsících vyhodnotila tento pokus jako jednoznačný úspěch a zavedla čtyřdenní pracovní týden natrvalo. Menší počet odpracovaných hodin totiž neměl žádný dopad na celkový objem odvedené práce, naopak zaměstnanci byli odpočatější a motivovanější.

O zkrácení pracovního týdne se diskutuje i takových zemích, jako je Japonsko, kde jinak smrt z přepracování patří k poměrně častým příčinám úmrtí. Za svůj cíl si snížení počtu pracovních dnů na čtyři stanovili také odboráři v Británii.

Počet odpracovaných hodin týdně za rok 2017
Země Zaměstnanci celkem (hod.) Zaměstnanci na plný úvazek (hod.) Zaměstnanci na částečný úvazek (hod.) Podíl zaměstnanců s částečným úvazkem na celkovém počtu zaměstnanců (v %)
Česko 40,2 41,7 21,1 6
Maďarsko 39,8 40,6 22,2 4,3
Polsko 40,5 41,9 21,7 6,3
Slovensko 39,8 41,2 18,9 5,7
Eurozóna 36,5 41 20,4 21,1
Rakousko 36,4 42,7 20,7 28,2
Německo 35 41,2 19,1 26,9
Nizozemsko 30,3 40,8 20,1 46,6

Zdroj: eurostat

Článek vyšel v magazínu Profit

Přečtěte si elektronickou


verzi Profitu zdarma


Čtěte také

Bílý psík Mařenka

Démonizování změn v justici a zejména ve státním zastupitelství je poněkud krátkozraké.

25. května 2019

Události  Koncentrační tábor - ilustrační foto

Sto šťastných náhod. Karel Ellinger vzpomíná, jak přežil šest koncentráků

Karlu Ellingerovi bude 91 let. Je jeden z posledních, který pamatuje Josefa Mengeleho…

25. května 2019

 Ruský prezident Vladimir Putin

Důvěra Rusů v Putina je na historickém minimu, píší deníky

Prezidentovi Vladimiru Putinovi v současnosti důvěřuje 31,7 procenta Rusů, oznámily dnes…

25. května 2019

Petrohrad a celý rozlehlý okolní region je pro naše exportéry mimořádně perspektivní oblastí

Energetika, potravinářství, zpracování odpadů. Petrohrad nabízí řadu exportních příležitostí

Petrohrad je branou, kterou zboží proudí dovnitř i ven z Ruska. Celý severozápad Ruské…

25. května 2019

Heinz-Christian Strache

Vládní krize v Rakousku: Za videem stojí vídeňský právník, Strache podal trestní oznámení

Za videem, které vedlo k rozpadu rakouské vládní koalice, stojí vídeňský právník Ramin…

25. května 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 5 | Průměrné hodnocení: 4.60

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Medardova kápě, jak moc na ni kape
Co dělat, když chcete přepsat auto na rodinného příslušníka
Máte nárok na invalidní důchod?
Co je dobré vědět o odpracovaných letech pro důchod?
Hradí za vás Úřad práce sociální a zdravotní pojištění?
Auta
Také šestá generace Opelu Corsa přichází jako elektromobil.…
Vyrazili jsme s novou Škodou Octavia G-Tec na Czech New Energies Rally. A rozhodně jsme se nenudili
Kvíz: Uhodnete model auta z detailu na fotografii?
Čínská značka Lynk & CO vstoupí do Evropy příští rok. Nasadí mobilní prodejny
Škoda Superb dostala v rámci faceliftu diodové řasy, více asistentů a provedení Scout
Hry pro příležitostné hráče