Dvě procenta armádě? Leda tak v pohádce - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Dvě procenta armádě? Leda tak v pohádce

,
Dvě procenta armádě? Leda tak v pohádce
Zdroj: Euro

Co dřív říkali jen politici, přebírá teď i velení armády. Dávat na obranu dvě procenta HDP, jak požaduje NATO, Česko asi nezvládne.

Na jaře 2014 proběhla konference, jíž chtělo sdružení Jagello 2000 připomenout patnácté výročí vstupu země do Severoatlantické aliance. Při oslavách se demokratické parlamentní strany zavázaly, že zvýší obranný rozpočet. V září, těsně před summitem NATO ve Walesu, pak vznikla dohoda, podle níž výdaje na českou armádu vyrostou do roku 2020 na 1,4 % HDP.

První listopadový den roku 2018 uspořádalo Jagello 2000 na Pražském hradě další konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“. A přestože se ještě zdaleka nepodařilo naplnit cíl z roku 2014 – loni činil obranný rozpočet pouhá 1,04 procenta HDP a meta 1,4 procenta byla mezitím odsunuta až do roku 2021 – vehementně se diskutovalo o tom, jestli jsou ona dvě procenta opravdu nutná.

Začal s tím premiér Andrej Babiš. „O těch procentech je třeba mluvit, ale chápu, že jsme se k něčemu zavázali,“ prohlásil s tím, že podle něj je důležitější, že rozpočet roste v absolutních číslech. Nejde o nic nového, koaliční politici takhle v posledních měsících kvůli rychle bobtnajícímu HDP argumentují poměrně často. Zatímco mezi roky 2014 a 2017 povyskočily výdaje na obranu téměř o deset miliard na 48,89 miliardy korun, v přepočtu na HDP to bylo pouze 0,13 procenta.


Čtěte více o bezpečnostní konferenci:

Babiš: Nevzdáme se, v Afghánistánu zůstáváme

Nesvěřujme dostavbu jaderných bloků Rusům, varuje generál Pavel

 Šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel


Novinkou ovšem je, že s návrhy politiků souzní i velení vojska. „Není důležité mít ta dvě procenta, ale zajištěnou stabilitu rozpočtu,“ reagoval Aleš Opata, náčelník generálního štábu. Zmínil příklad Kanady, která své ozbrojené síly staví na požadavcích a nikoliv na velikosti rozpočtu. Podle Opaty vyznává Ottawa v NATO strategii „splníme, co po nás chcete, ale vy nám neříkejte, jak“.

Držet se samozřejmě slepě oněch dvou procent nejde. Byť jde o závazek, který Praha dala, když před necelými dvaceti lety vstupovala do NATO, silou jej po české vládě nikdo nikdy vyžadovat nebude. Je to spíš ideální hladina, jež umožňuje klidné investice do modernizace i údržbu stávající techniky.

Nicméně v okamžiku, kdy se výdaje na obranu pohybují jen těsně nad jedním procentem a neplní se podepsané dokumenty (tedy dohoda ze září 2014 o růstu na 1,4 procenta HDP), nejsou slova generálního štábu úplně nejlepším signálem pro budoucí vyjednávání o navýšení rozpočtu ministerstva obrany. A představují velmi srozumitelný signál, že dávat jednou na českou obranyschopnost dvě procenta HDP, je stále spíš jen pohádkou z říše snů.

Přečtěte si další komentáře autora:

Laskavá facka Zaorálkovi

Umaštěný úspěch v Afghánistánu

Vylétl z Aera nový albatros? K tomu je daleko

Jestli se paní Karla rozzlobí, bude zlá

Vrchol Dnů NATO? Koncert pravých Ramsteinů v kostele

Příští dny rozhodnou o budoucí výzbroji české armády

Kreslení jde vojákům na jedničku

Armádní nákupy: než se obchod schválí, technika je zastaralá

Ruští okupanti včera a dnes

A stoka promluvila

Když stoka promluví

Smrtonosný vyškovský trojúhelník

Kůň, či Zeman?

Ohodnoťte tento článek
Diskuze