Česko-čínské kočkování
Vůbec by nebylo na škodu, kdyby si prezident nechal skutečné vlastníky CEFC v Česku proklepnout tajnými službami jako ten slavný novičok.
Zásah J&T vůči CEFC Group v Praze byl hodně nečekaný a ani to, že minulý týden v pátek se čeští finančníci domluvili s čínským státním holdingem CITIC, který řeší pád CEFC po celém světě, nic nemění na spekulacích, které týdenní válka Tkáče s Tvrdíkem vyvolala. Jde o poměrně dost peněz. Poslední čísla hovoří až o 12,5 miliardy korun, a tak jarní pád CEFC Šanghaj a tajemná internace jejího šéfa pana Jie samozřejmě musely vyvolat u všech věřitelů poprask. A v Česku bylo veřejnou informací, že J&T je opravdu velkým věřitelem.
Vědělo se i to, že významná část těchto úvěrů nebyla určena na akvizice v Česku, ale na evropskou expanzi skupiny. Obezřetní finančníci kolem Tkáče nepochybně měli delší dobu informace, že to s financováním čínského konglomerátu není úplně růžové a opravdu důkladně se zajistili. Proč nezasáhli okamžitě poté, co se čínská struktura začala hroutit, a bylo jasné, že budou velké problémy s placením dluhů? Stačila k tomu návštěva nejvyšších představitelů obří čínské firmy a jejich ne úplně pregnantní prohlášení, že dluhy CEFC uhradí?
Čtěte také:
Velké čínské oči aneb Stručná historie slavného čínského investování v Čechách
Každopádně jednání s CITIC se zřejmě jaksi zadrhla a Tvrdík v pražské CEFC podnikl nějaké operace, které v J&T považovali za vážné ohrožení svého majetku, protože jinak by situaci neřešili palbou z děl té největší ráže, kterou převzetí akcionářských práv a odstavení managementu bezpochyby je. To ale bezesporu není nic, co by si přály čínská strana a vláda, které si bezpochyby chtějí v Česku udržet vliv darovaný prezidentem Zemanem. I když to bude něco stát. Pro CITIC přece bylo tak snadné odkoupit od J&T jejich pohledávky i se zástavními právy! Vyřešit problém s dluhy a ovládnout pražskou CEFC by normálně trvalo tak hodinku v kanceláři nějakého notáře a bylo by vymalováno. Proč se to ale nestalo?
Dokud to nevíme, můžeme jen spekulovat, co se vlastně stalo a nejspíše stále ještě děje. Vlastnická struktura světové CEFC je mimořádně komplikovaná a nepřehledná. Skuteční koneční vlastníci nejdou dohledat, a to patrně ani v případě Tvrdíkem řízené CEFC Group (Europe), kterou obsadila J&T. V týdeníku Euro jsme vlastnickou strukturu čínské entity v Praze rozebírali již na počátku dubna.
Je také pozoruhodné, že J&T zabavená firma má jen dva členy dozorčí rady, ačkoli podle rejstříku má mít od loňského února tři. Člen dozorčí rady je obvykle zástupcem nějakého akcionáře a jeho úkolem je kontrolovat management. Akcionář je podle rejstříku jediný – Shanghai Huaxin Group. Z těch dvou členů dozorčí rady je však jediný Číňan. Tím druhým je Štefan Füle, který byl ministrem zahraničí ve Fischerově vládě, eurokomisařem, ale velkou kariéru začal jako první náměstek ministra obrany Tvrdíka v Zemanově vládě v roce 2001. Je neobvyklé, aby měl předseda představenstva a manažer svého zástupce ve dvoučlenné dozorčí radě. Číňané tak vlastně dozorčí radu už rok a čtvrt nekontrolují. CITIC proto nemusí být zřejmé, za koho má vlastně platit.
Podle serveru Neovlivní.cz začali policisté na základě trestního oznámení šetřit, zda se Jaroslav Tvrdík nepokusil použít peníze půjčené od J&T k jinému účelu, než na které byly určeny. To by byl trestný čin úvěrového podvodu a je otázkou, zda by Tvrdík riskoval mnoho let kriminálu kvůli nějakým Číňanům. Dohoda s CITIC nyní majetkovou strukturu pročistí a vlastník by měl být jednoznačný. Každopádně by nebylo na škodu, kdyby si prezident Zeman nechal původní vlastníky CEFC v Česku proklepnout tajnými službami jako ten slavný novičok. Dříve než někde blízko něj vybuchne pořádný skandál.
Přečtěte si další komentáře Pavla Párala:
