Tvrdý verdikt nad Blairovou invazí do Iráku, píší britská média

07. července, 10:30 - čtk
07. července, 10:30

Plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly zcela nepřiměřené. Uvedla to zpráva vyšetřovací komise vedená bývalým vysokým úředníkem Johnem Chilcotem. Závěry komise a reakce tehdejšího premiéra Tonyho Blaira, ovládly dnes první stránky britských novin.

The Guardian píše o „zničujícím verdiktu o irácké válce“, který Chilcotova komise přinesla. Financial Times interpretují závěry jako „tvrdý verdikt nad Blairem“, The Times přinášejí zpravodajství pod titulkem Blairova soukromá válka, zatímco bulvární listy jsou v odsudku někdejšího premiéra ještě příkřejší.

Daily Mail píše, že reakce Tonyho Blaira, který mezi jiným řekl, že by invazi podnikl znovu, je projevem „znechucujícího egocentrismu“ a The Sun pod jeho velkým snímkem přinesl titulek „Zbraň hromadného podvodu“, v narážce na zbraně hromadného ničení, které byly oficiálním zdůvodněním invaze a které se v Iráku nikdy nenašly.

Prakticky všechny deníky na první stránce zmiňují soukromý vzkaz Blaira tehdejšímu americkému prezidentovi Georgi Bushovi - Podpořím tě za všech okolností. Blair ho poslal už osm měsíců před invazí, dávno v době, kdy Washington i Londýn tvrdily, že usilují o diplomatické řešení situace.

The Times stejně jako jiné listy oceňují, že se nenaplnily obavy, že Chilcotova zpráva bude jen formálním cvičením. Vyšetřování je zdrcujícím hodnocením jednání bývalého premiéra před invazí v roce 2003 a nedostatku příprav na období po invazi, píší The Times. „Odtajněné vzkazy Tonyho Blaira Georgi Bushovi ukázaly, jak hluboce se Blair zavázal k válce a jak přecenil svou schopnost ovlivňovat americkou politiku.“

Neodůvodněná hrozba iráckých zbraní

Právní základ pro britskou vojenskou akci v roce 2003 v Iráku nebyl podle komise vůbec uspokojivý, tvrdí vyšetřovací skupina. Tehdejší vláda ale podle ní nikoho úmyslně neklamala.

Hrozba iráckých zbraní, která se udávala jako důvod k zásahu a byla označovaná za jistou, nebyla podle komise odůvodněná. Británie se připojila k invazi v Iráku dříve, než se využily všechny mírové možnosti. Intervence pak byla špatně plánovaná a její důsledky podceněny, tvrdí komise v dlouho očekávané zprávě, jejíž vypracování trvalo sedm let.

Tehdejší britský premiér Tony Blair a jeho vláda naléhali na parlament, aby hlasoval pro zapojení se do války v Iráku v době, kdy podle Chilcota právní základ pro vojenskou akci Británie „nebyl zdaleka uspokojivý“. Chilcot ale neřekl, zda invaze byla legální a neobvinil Blaira z úmyslného klamání veřejnosti či parlamentu před invazí.

Blair byl podle zprávy také varován, že invaze v Iráku může zvýšit hrozbu ze strany teroristické sítě Al-Káida proti Británii. Předvídat se také měla nestabilita, jakou v Iráku vojenský zásah může vytvořit.

Tvrdě komise podle agentury AP odsoudila politické, zpravodajské a vojenské plánování invaze. Také je podle jejího předsedy přesvědčena, že rozmístění britských sil v Iráku neskončilo valným úspěchem. Iráčané ohromně trpěli intervencí, která byla v jejich zemi špatně vedena, uvedla vyšetřovací skupina.

Odstranění Husajna v dobré víře

Blair v reakci na zveřejnění nebývale kritické zprávy Chilcotovy komise řekl, že na sebe bere veškerou zodpovědnost za chyby, které se před zapojením země do konfliktu staly. „Zpráva by měla ukončit obvinění z jednání ve zlé víře, ze lží či podvodu. Ať už lidé s mým rozhodnutím zapojit se do vojenské akce proti Saddámu Husajnovi souhlasí nebo ne, udělal jsem jej v dobré víře, protože jsem věřil, že je to v nejlepším zájmu země,“ uvedl bývalý ministerský předseda, který zapojení Británie do bojů v Iráku po boku USA v roce 2003 schválil.

Blair však zároveň připustil, že kritika týkající se přípravy a plánování britské účasti v irácké válce stojí na reálných základech. „Beru na sebe plnou zodpovědnost za všechny chyby, bez jakýchkoli výjimek a výmluv,“ uvedl.

„Rozhodnutí o zapojení do války v Iráku bylo to nejtěžší a nejbolestnější, jaké jsem musel ve funkci premiéra učinit,“ řekl Blair. Připustil rovněž, že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné. Britská vláda podle něj zároveň zásadně podcenila situaci, která může nastat po válce.

Blair však zdůraznil, že v roce 2003 on ani jeho kabinet nedali parlamentu záměrně zavádějící informace, nic úmyslně nezatajovali ani nelhali, a že neexistoval žádný tajný slib vůči USA, že se Británie k jejich jednotkám připojí.

Blairovi hrozí stíhání

Protiváleční aktivisté a příbuzní 179 britských vojáků, kteří v Iráku zahynuli, podle agentury AP doufají, že zpráva Chilcotova týmu umožní stíhat expremiéra Blaira pro případné válečné zločiny.

Závěry zprávy, jejíž autoři vyslechli na 150 svědků a prostudovali kolem 150 tisíc dokumentů, je ranou pro Blaira. Ten osm měsíců před invazí v březnu 2003 řekl bez konzultace se svými vládními kolegy tehdejšímu republikánskému prezidentovi USA Georgi Bushovi mladšímu, že „bude po jeho boku za každých okolností“.

Zpráva podle AP říká, že Blair šel do války, aby Londýn stál po boku svého hlavního spojence, a nakonec zjistil, že Američané odstavili Brity od všech důležitých rozhodnutí ohledně vojenské kampaně i následného vývoje v Iráku.

Britským zapojením do války v Iráku se už před 12 lety zabývala komise vedená lordem Robinem Butlerem, bývalým šéfem státní služby. Komise zkoumala zejména kvalitu výzvědných podkladů před válkou. Ve zprávě, zveřejněné v červenci 2004, pak konstatovala, že se britské tajné služby se dopustily významných chyb, nicméně ministerský předseda Blair a jeho vláda se nesnažili vědomě dezinformovat veřejnost.

Poučení pro budoucnost

Podle současného premiéra Davida Camerona musí být závěry komise poučením pro budoucnost. Cameron dnes v parlamentu rovněž řekl, že rozhodnutí vstoupit do ozbrojeného konfliktu musí být vždy až tou poslední možností a že se v případě iráckého konfliktu staly chyby. Podle něj ale bezchybná příprava nikdy nezaručí úspěch vojenského zásahu.

„Vojenský zásah je vždy velmi složitý, plánování toho, co se stane po něm, je ještě složitější a domnívám se, že tato komora by si neměla naivně myslet, že existuje možnost dokonalého plánování…,“ řekl Cameron poslancům.

„O rozhodnutí jít do války se v tomto parlamentu hlasovalo a poslanci, kteří zvedli ruku pro vojenský zásah, budou na sebe muset také vzít díl odpovědnosti,“ zdůraznil rovněž premiér. „Nemůžeme vrátit čas, ale můžeme zaručit, že si z toho vezmeme poučení,“ dodal.

V Iráku je poptávka po Češích. Čtěte:

Bagdád chce české instruktory i letecké návodčí

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče