Nástroj pro veřejné zakázky státu neušetřil, zjistil NKÚ

18. dubna, 08:33 - čtk
18. dubna, 08:33

Národní elektronický nástroj pro zadávání veřejných zakázek stál 230 milionů korun a jeho spuštění do ostrého provozu se zpozdilo o dva a půl roku, plánovanou úsporu pro veřejný rozpočet ale nepřinesl. Veřejní zadavatelé jej využívají jen minimálně, protože to není povinné. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) na základě kontroly financování Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ).

Vybudování a provoz NIPEZ stály přibližně 700 milionů korun. Podle NKÚ se ale nepodařilo splnit vládní cíl, že elektronizace veřejných zakázek zprůhlední jejich zadávání a uspoří až 50 miliard korun ročně. Na Národní elektronický nástroj (NEN), který je součástí NIPEZ, stát vedle nákladů 230 milionů na vytvoření dává měsíčně na provoz čtyři miliony korun. „Plánovanou úsporu pro veřejný rozpočet ve výši pět miliard korun ale NEN nepřinesl,“ tvrdí NKÚ. Řada registrovaných zadavatelů totiž nástroj využívá jen ke zveřejňování informací.

Řada zadavatelů ze státní správy naproti tomu používá při zadávání svých veřejných zakázek elektronické nástroje soukromých firem, které vznikly v době zpožďování Národního elektronického nástroje. Ten byl naostro spuštěn až v srpnu 2015, po rok a půl trvajícím zkušebním provozu, kdy k zadávání veřejných zakázek nesloužil. Přesto MMR v této době zaplatilo za jeho provoz víc než 46 milionů korun, upozornil NKÚ.

MMR porušilo pravidla

V souvislosti s NIPEZ a Národním elektronickým nástrojem porušilo MMR podle kontrolního úřadu rozpočtovou kázeň až do 267,6 milionu korun. „Ministerstvo také porušilo zákon o veřejných zakázkách i podmínky, za kterých peníze na projekty získalo z evropských dotací,“ uvedl NKÚ. Ministerstvo podle kontrolorů například u vývoje Národního elektronického nástroje neoprávněně zadalo zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, výrazně změnilo podmínky zadávací dokumentace a také smluvený předmět díla, což mohlo mít negativní vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

„Zmíněná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se datují do let 2011 až 2013. Jedná se tak o problémy, které byly zděděny a musí být řešeny až současným vedením,“ uvedl mluvčí MMR Vilém Frček.

„Pokulhává i kvalita dat ve Věstníku veřejných zakázek a Informačním systému o veřejných zakázkách. Snižuje se tak transparentnost zadávání zakázek,“ tvrdí NKÚ. Přetrvává podle něj i problém s neúplností, zdvojením a nesprávností dat v elektronických tržištích. Dvě e-tržiště, která ještě zůstala v provozu, se MMR chystá příští rok zrušit s tím, že je nahradí Národní elektronický nástroj. Podle kontrolorů ale hrozí, že Česká republika kvůli tomu bude vracet evropské dotace, protože tržiště by nefungovala pět let od dokončení, jak vyžadují podmínky pro čerpání evropských peněz.

„Výstupem projektu NIPEZ byla v oblasti elektronických tržišť jejich technická specifikace, a nikoliv samotná elektronická tržiště. Vývoj a provoz tržišť je zajišťován soukromými společnostmi, kterým MMR hradí poplatky dle jejich využití zadavateli. Například v loňském roce těmto společnostem uhradilo celkem 42 milionů korun,“ dodal Frček.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče