Zápisník z Ostravy: Sejdeme se u langošů

15. července, 14:36  -  Ondřej Stratilík
15. července, 14:36

Bahno, kaluže, vítr, ale taky několik hudebních zážitků, kvůli nimž se o patnáctém ročníku Colours of Ostrava bude ještě dlouho mluvit. A samozřejmě pálavské langoše. Festival má za sebou první den.

Prodávat v polovině července zimní čepice? Jesenická sportovní značka, která si otevřela stánek přímo pod starou vysokou pecí, na Colours of Ostrava nabízí možná to nejpotřebnější zboží. Během první festivalové noci se teploty pohybovaly pouze kolem deseti stupňů a foukal silný vítr.

Sama muzika během prvního dne příliš nezahřála, koncerty nabízely především silné melodie. Jedni z headlinerů Tame Impala přišli s hipísáckým mixem syntezátorů a kytar doplněným o bohaté efekty, na který se skvěle dívalo, ale pokud člověk právě nebyl v rozdováděném kotli, řešil spíš to, aby nešlápl do kaluže, kterých bylo po celém areálu hodně.

Podobný „problém“ měli i M83. Hity z letošního alba Junk převedené do instrumentálních písniček fungovaly na jedničku, chytlavé motivy z desky na pódiu zněly ještě lákavěji, ovšem kdo se chtěl zahřát tancem, musel hledat jinde.

Nabízela se elektronická scéna schovaná na druhé straně areálu Dolních Vítkovic v bílém stanu. Bohužel návyky ze zahraničních festivalů - v uzavřených stageích se nekouří - ještě čeští fanoušci nepřejali. Čekal jsem, že teplíčko a cigaretový smrádeček ostrými beaty protne James Lavelle vystupující pod jménem UNKLE Sound.


O Colours of Ostrava dále čtěte:

Rone: Stále nemůžu uvěřit, že si mě Jarre vybral

Nathan Fake: Na Colours přijedu v dobré kondici


Název odkazuje na legendární temný triphopový projekt, který Lavelle stvořil s DJem Shadowem a několika vokalisty. Dvaačtyřicetiletý Lavelle se ukázal jako muž s vytříbeným hudebním vkusem (ostatně co jiného čekat od spoluzakladatele ikonického labelu Mo' Wax), ale jeho technický um značně zaostával.

Kvůli tomu set působil rozháraně, skladby na sebe nenavazovaly, a když už se začínalo zdát, že párty se může rozjet do správných obrátek, přišel konec písničky a začínalo se opět od začátku. Kolovrátek mě brzo přestal bavit, a tak nevím, jestli Lavelle zvládl vypít celou lahev vodky a sektu, z nichž neustále upíjel.

Ovšem domů jsem odcházel v dobré náladě. Díky domácí Lesní zvěři, která si ke svému pozdnímu koncertu přizvala smyčcovou Horňáckou muziku Petra Mičky. Silné melodie a bicí soustava dunící v drum'n'bassovém rytmu s folklórním dovětkem byla tím nejlepším rozloučením s prvním dnem.

I když podmáčený areál příliš dlouhé procházky komplikoval, výlet mezi stánky s občerstvením ukázal, že Colours of Ostrava se posunuly opět o něco výš. Hladoví už tu nemusí vybírat jen ze smažených nudlí stokrát jinak, gyrosu a pouťového trdelníku. Nabídka je vskutku olbřímí.

Takže jestliže v minulých letech člověk chodil od kiosku ke kiosku s velmi podobnou nabídkou a na nic vlastně neměl chuť, teď by se s chutí najedl u každého stánku. Ale podle délky fronty do Ostravy asi všichni stejně přijeli kvůli pálavským langošům. Stojí tam co vždycky.


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče