Vesmírná mise NASA chce objasnit počátky života na Zemi

Adam Štěpánek 25. srpna, 06:00  -  stp
25. srpna, 06:00

Americká vesmírná agentura NASA spouští ambiciózní projekt, jehož cílem je získat další informace o počátku života na Zemi. K asteroidu Bennu vyšle sondu, která by za sedm let měla donést zpátky cenné materiály.

Mise s názvem OSIRIS-REx, která bude stát až jednu miliardu dolarů (24 miliard korun), bude spuštěna 8. září na floridském Mysu Canaveral. Odtud odstartuje sonda k asteroidu Bennu, s nímž by měla navázat kontakt v roce 2018. Nepůjde přitom o přistání. Sonda bude kolem asteroidu obíhat a vědci vyberou místo, kde bude nasbírání materiálů nejvhodnější. Pomocí robotického ramene nabere sonda vzorek v červenci 2020 a na Zemi by se měla vrátit o tři roky později.

„Očekáváme, že najdeme materiály starší než náš solární systém,“ věří člen projektu Dante Lauretta. Vědci chtějí zkoumat, jaké minerály a chemické látky asteroid obsahuje a myslí si, že podobné materiály se na Zemi dostaly z jiných asteroidů a umožnily na ní život.

Sonda je navržena tak, aby zpět na Zemi dovezla nejméně 60 gramů materiálu, během testování ale průměrně sbírala kolem 300 gramů. K okamžitému zkoumání přitom půjde pouhá čtvrtina vzorku. Zbytek bude uložen, aby v budoucnu odpověděl na otázky, které dosud nejsou zformulovány. Lauretta připomíná, že vzorky z misí Apollo z šedesátých a sedmdesátých let minulého století mají svou vědeckou hodnotu i dnes.

Čtyři procenta ze získaného materiálu dostane Kanada, půl procenta Japonsko.

NASA zkoumá i Jupiter. Přečtěte si více:

Sonda Juno zvládla kritický manévr, začne zkoumat Jupiter

Jedním z největších problémů při přípravě mise byl správný výpočet letového plánu, protože trajektorie pohybu asteroidů se dají odhadovat těžko. „Nakonec to byla mnohem větší výzva, než jsme původně předpokládali. Museli jsme vzít v potaz například i tlak slunečního záření, který může mít na let sondy vliv,“ přiznává Lauretta.

NASA vybírala z 500 tisíc známých asteroidů. Pro Bennu, který proletí kolem Země každých šest let, rozhodla snadná dostupnost, obsah materiálu bohatého na uhlík a také velikost. Se 457 metry v průměru je vyšší než například Eiffelova věž.


Dále čtěte:

České firmy pronikají do vesmírného byznysu

Musk: Člověk poletí na Mars v roce 2024


Mohlo by vás zajímat

 Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Klára Dostálová: Čínské svatby lákají do Prahy

 Michal Hašek (ČSSD)

Kapky štěstí na jižní Moravě

Ilustrační foto

Na tom Schumpeterovi něco bude

Makrooko Miroslava Zámečníka

Lavičky ze dřeva a vzpomínek

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče