Vít Šubert: Drát je prostě drát

04. července, 07:00 - Michal Půr
04. července, 07:00

U mobilů už s revolucí nepřijdete, ale pevná připojení a optika zažívají renesanci, tvrdí šéf O2 pro firemní klientelu.

Málokdo toho ví o českém internetu tolik jako Vít Šubert. S partou nadšenců takřka před 20 lety v Českém Telecomu připojoval první Čechy k internetu. To ještě v době, kdy i pískající modem připojený k pevné telefonní lince představoval poslední výkřik techniky. Z „markeťáka“ se postupem času stal jeden z nejvýše postavených manažerů O2, který má na starost klíčové klienty.

Kdysi jste byl ještě v Českém Telecomu. Odcházel jste v roce 2002. Vy jste tak trochu zakladatel internetu v Česku.

Byl jsem první zaměstnanec Internetu Online. Takže to je vlastně pravda.

Řekl byste, že se internet někdy rozroste do takových rozměrů?

Přišel jsem do Českého Telecomu na přelomu let 1997 a 1998. Po Evropě se teprve objevovalo vytáčené připojení k internetu. Když jsme vstupovali jako Internet Online na trh, bylo tady už 15 jiných providerů. Šli jsme s velkým zpožděním.

Na začátku jsem byl trochu skeptický, zda se to dostane do takových rozměrů jako dnes. Po roce a půl jsme ale byli číslo jedna na trhu, což byl na Český Telecom nevídaný výkon. Byla to spíš šťastná shoda okolností a vypovídalo to o dynamice trhu.

Tehdy jsem IOL vedl čtyři roky a ke konci bych už asi věřil, že se to vyvine do mamutích rozměrů. Myslím jako trh, nevěřil bych, že se tam dostane tehdejší Český Telecom. Bylo tolik limitujících vnitřních faktorů.

Když dnes srovnáte obě firmy, jaký z toho máte pocit?

Říkám to i vlastním lidem. Mám tu desátý rok v součtu. Čtyři tehdy a teď šestý rok. Je to, jako když se vrátíte do jiné firmy. Strašně se to změnilo. Narazil jsem na část stejných lidí, s nimiž jsme IOL stavěli. Nemá to ale žádnou návaznost, byť jsem tady našel několik služeb, které jsem zakládal, a ony fungovaly dosud.

Když jsem se vrátil, celá firma byla úplně jiná.A ta současná je zcela jiná. Pracoval jsem a pracuji v podstatě pro tři odlišné společnosti.

Dřív jste dělal hlavně ICT a teď se orientujete na klíčové zákazníky. Jaký je to rozdíl?

ICT dělám pořád, ale samozřejmě je to rozdíl. Když jsem před šesti lety dělal ICT, tak jsem vlastně stavěl nový byznys, který tu nebyl. Tehdejší vlastník,Telefónica, to vnímal jako obrat.

Když se na to dnes podívám, ICT je pořád priorita, ale dnes už nám roste. Není to ovšem tak, že by tradiční služby byly mrtvé. To nejsou, přestože si to hromada lidí myslí. Některé z nich procházejí i renesancí.

U mobilů je dnes složité přijít s něčím revolučně novým, ale v oblasti pevných připojení a optiky zažíváme renesanci. Firmy si začaly uvědomovat, že ne všechno lze dělat bezdrátově. Drát je drát v okamžiku, když člověk poptává a chce mít nějakou jistotu.

Když se podíváte na segment firemních klientů, o co je dnes největší zájem? Jaký je trend?

Hodně se posouvají věci v oblasti cloudu. To roste opravdu značně. Zákazníci začali oceňovat skutečnou podstatu cloudu, byť se to v začátcích hodně marketingově zprofanovalo.

Produktu to škodilo a zákazníci se vůči tomu stavěli negativně. Nyní pochopili, že cloud není o úspoře nákladů. Vidí, že jde o elasticitu a flexibilitu služeb a že jim to pak často vygeneruje úsporu nákladů na jejich straně. Na samotné službě ovšem neuspoří. To byl zásadní zlom.

Když si to uvědomili, tak cloud začal výrazně růst. Pro nás tam bylo jedno překvapení. My jsme si vždy mysleli, že na cloud se budou jako první adaptovat menší a střední firmy, protože jsou fl exibilnější. Jako první ovšem začaly velké firmy, protože hledají právě onu pružnost.

Jak firmy vnímají bezpečnost cloudu? Záleží jim vůbec na ní?

Určitě, ale přichází to ve vlnách. Čekal bych, že na bezpečnost budou dbát ještě víc. Ono to ovšem funguje trochu jako v pojišťovnictví. Vždy se vyděsí nějakou historkou, že někdo něco hacknul a podobně.

Najednou vidíme zvýšenou vlnu zájmu, ale ta opadne a zákazníci pak trochu usnou. Mají pocit, že si to zařídí sami, a my jim vysvětlujeme, že jsme tak velcí, že musíme mít bezpečnost jako banky. Nikdy nemají šanci si svoje servery zabezpečit tak, jako když si ho dají k nám.

Staráme se o tisíce serverů a oni se starají o 20 až 50. Bezpečnost na těch tisících serverech je natolik drahá, že si ji nikdy sami nemohou dovolit. To se nám poslední rok a půl daří vysvětlovat.

Společností, které poskytují cloudové služby, je ovšem dost. Chcete v tomto segmentu ještě expandovat? Kolik toho vlastně máte?

Máme největší plochu datových center v Česku. Máme tři datová centra, což je v součtu skoro pět tisíc metrů čtverečních. V tuto chvíli chceme růst. Nejde nám o další dokupování a stavění datových center, ale dochází k tomu, že se konsoliduje ta strana serverů, které k nám zákaznici dávají.

Najednou se jde z klasických serverů do žiletkových, které jsou třetinové. Jde se do virtualizace. Rosteme dramaticky v desítkách procent z roku na rok, pokud jde o počty serverů. Plocha se přitom zvýšila o jednotky procent, protože dochází k obrovské virtualizaci. Není důvod stavět další datová centra, protože je řada zákazníků, kteří zatím virtualizaci nemají. Je to technologický trend, který do toho padl.

S některými datovými centry jsou ovšem neblahé zkušenosti. Je to v Česku dostatečné a mají všichni kvalitu nastavenou podobně?

Zdaleka ne. Trh je strašně rozbitý. Je tady hromada datových center, která nevydělávají. Dostala dotace z Evropské unie, a tak se jim to zaplatilo. Kdyby to měla ta společnost provozovat komerčně, žádné datové centrum mít nebude.

Takových jsou tady desítky. Ta samozřejmě postrádají kvalitu. Zákazníkům vždy zdůrazňuji, že nebudeme nejlevnější a ani to nechceme. Máme certifikaci, kterou má ve východní Evropě možná pět hráčů. To zákazníkům dává určitou jistotu. Jestliže banka chce někam dát servery, pochybuji, že půjde do malého datového centra, které může rychle skončit. Ty peníze jednou dojdou. Datová centra začnou určitě postupně ubývat.

Vidím, kolik firem bylo u nás s tím, jestli je nechceme koupit. Nemáme zájem jiná datová centra kupovat, během dvou nebo tří let se to vyčistí.

Jak se na datová centra dívá státní správa?

Máme některé instituce, ale za poslední rok jsme neviděli u státní správy smysluplný tendr. Běží úvahy o stavbě vlastního datového centra pro státní správu.

Nedává to vůbec smysl. Ekonomicky se to vůbec nevyplatí. Nemyslím si, že jakákoli státní firma je schopná to provozovat dostatečně efektivně jako komerční firma.

S tím, jak fungují, nemohou mít takovou marži, aby to uživily. Je to zvláštní model, který se ve světě nevidí. Je to český unikát.

Nikde ve světě nic podobného neexistuje?

Nevím, jestli nikde ve světě, ale rozhodně to tak nefunguje v Evropě. Instituce si datová centra berou od komerčních subjektů. Mohou mít nějaká specifika, třeba nějaké uzavřené patro. To ovšem pro některé banky děláme taky a i pro některé části státní správy.

Už jenom proto, že je tam velký počet serverů, uspoří na energii. O tom se nemluví, ale 60 procent ceny za umístění serveru tvoří spotřeba energií. Jen 40 procent je zbytek. Úspora tak přichází s objemem.

Nevnímáte to spíš jako koncepční problém? Připadají vám všechny IT tendry vadné?

My se některých účastníme, ale zdaleka ne všech. Některé zakázky jsou vypsané tak, že nemáme zájem do nich vstupovat, protože buď je zadávací dokumentace tak složitá, že to pak pět firem napadne; já na to přitom vyčlením na půl roku pět lidí, a tendr nedopadne nijak.

Nebo to skončí cenovým nesmyslem, protože 90 procent váhy je na cenu. A to se děje velmi často. Je jasné, že ten, kdo to vyhraje, to zadotuje a pak bude doufat, že to získá na dalších službách. Do výběrových řízení tohoto typu ani nechceme chodit.

Vnímáte nějakou naději na změnu?

Nepřijde mi, že by se to za posledních 12 měsíců nějak měnilo. Přijde mi, že ten trend stabilně pokračuje. Týká se to nejen IT části, ale i telekomunikací, kde je to ještě šílenější.

Trh je strašně rozbitý. Je tady hromada datových center, která nevydělávají. Dostala dotace z Evropské unie, a tak se jim to zaplatilo.


Přečtěte si o revoluční aplikaci:

Rentgen na mobilu. Aplikace hodlá zastoupit nemocnice

Mohlo by vás zajímat

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

 Twitter

Twitter je krok od převzetí. Zájem může mít Google i Salesforce

 Ilustrační foto

MMF: Řecko potřebuje výrazně snížit dluhovou zátěž

 Budova německé Commerzbank v Hamburku

Commerzbank bude propouštět. O práci přijde 5 tisíc lidí

Krávy, ilustrační foto

Čína zrušila zákaz hovězího z USA. Lační po mase z ciziny

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče