Tuzemským ocelárnám se nedaří, může za to nadbytečná produkce v Číně

25. května, 12:25 - čtk
25. května, 12:25

Tuzemským ocelárnám loni meziročně klesl zisk před zdaněním na méně než třetinu z 10,2 na 3,1 miliardy korun. Tržby klesly o 6,7 procenta na 84,3 miliardy korun. Oznámil to odvětvový svaz Hutnictví železa. Hlavním důvodem podle něj je nadbytečná produkce oceli v Číně.

Nadbytečné kapacity Číny jsou podle svazu odhadovány na více než 400 milionů tun oceli ročně, poptávka v Evropské unii přitom činí asi 160 milionů tun. Asijská země ale místo zavírání nadbytečných kapacit nabízí ocel za ceny, které nepokryjí ani výrobní náklady. Během posledního čtvrtletí loňského roku se tuna státem dotované čínské oceli nabízela za méně než poloviční cenu proti oceli z Evropy, upozornil svaz. Situaci může podle něho ještě zhoršit, pokud bude Číně udělen status tržní ekonomiky.

Platnost některých ustanovení přístupového protokolu Číny ke Světové obchodní organizaci (WTO) z roku 2001 vyprší letos v prosinci. Čína tvrdí, že jí to dává automatický nárok na udělení statusu tržní ekonomiky ze strany zemí, které ji za tržní ekonomiku nepovažují včetně EU, USA a Japonska.

Svaz: Čína není tržní ekonomika

„Čína není tržní ekonomika a udělení statusu by Evropskou unii připravilo o možnost efektivní ochrany proti čínskému dumpingu. Vítáme proto květnové usnesení Evropského parlamentu, v němž se europoslanci jasně vyjádřili proti udělení tržního statusu,“ uvedl výkonný ředitel svazu Jaroslav Raab.

Zástupci největších českých hutních společností ArcelorMittal Ostrava (AMO) a Třinecké železárny (TŽ) potvrdili, že levné dovozy z Číny jim už výrazně snižují zisky. Své loňské hospodářské výsledky ale budou moci zveřejnit až po valných hromadách, které se v obou firmách zatím ještě nekonaly. „Agresivní exportní politika Číny způsobuje dramatické výkyvy v cenách výrobků, které zasahují nejen Česko a Evropu. Například USA flexibilně reaguje obrovskými nárůsty cel,“ uvedla mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková.

Přečtěte si, jak se z ocelí z Číny vypořádávají v USA

Tvrdý direkt. USA brutálně zvýšily clo na čínskou ocel

Mluvčí TŽ Petra Jurásková uvedla, že dovozy z Číny také omezují možnosti investování, jak do modernizace, tak do ekologických zařízení. „V případě uznání tržního statutu by se problém prohloubil, a to ve zvýšené konkurenci na trhu EU, kam směřuje většina našeho exportu v celé škále sortimentu (válcovaný drát, ocelové tyče, bezešvé trubky, ocelová lana a řada dalších),“ řekla Jurásková.

Hutnictví železa dnes také potvrdilo předběžná data, podle kterých klesla loni výroba surového železa v tuzemských hutích meziročně o 2,9 procenta na zhruba čtyři miliony tun. Hutě vyrobily i méně surové oceli, a to 5,26 milionu tun, což bylo o 1,8 procenta méně než v roce 2014. V lednu svaz uvedl, že hlavním důvodem poklesu je uzavření ocelárny Vítkovice Steel v Ostravě. Provoz ukončila na konci loňského září.

I přes nepříznivý trend svaz ve své predikci do dalších let počítá s postupným zlepšením tuzemských výsledků oboru. „Optimismus do příštích let i nadále vychází ze skutečnosti růstu v hlavních odběratelských odvětvích ocelářského průmyslu, který v uplynulém roce dosahoval včetně stavební výroby hodnoty 4,8 procenta,“ uvedl dnes svaz. Například v roce 2020 by proto podle něj měl zisk tuzemských oceláren před zdaněním činit devět miliard korun při téměř stomiliardových tržbách.

Členy Hutnictví železa jsou hlavní české a slovenské ocelářské podniky a podniky, jejichž činnost s ocelářstvím bezprostředně souvisí. Mezi největší členy patří v Česku ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny, ze Slovenska U.S. Steel Košice.

Mohlo by vás zajímat

Prezident Miloš Zeman

Zeman na Rhodu: Islámský stát je anticivilizace a sociální rakovina

 ilustrační foto

Zpoplatněný obsah jako překážka? V USA zachraňuje noviny

Škoda Kodiaq

Autosalon v Paříži je na novinky chudý. Zde je pět nejzajímavějších

Tabákové firmy investovaly do vývoje elektronických cigaret miliardy

Svět bude kouřit „zdravě“, myslí si Philip Morris a investuje

Spodní část Hranické propasti

Hranická propast je nejhlubší zatopenou jeskyní světa, ukázalo nové měření

Exnáměstek ministerstva práce Vladimír Šiška (vpravo) a znalec Vladimír Smejkal

Bývalý náměstek Šiška dostal šest let za zmanipulování zakázky

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče