Státní maturita napoprvé

29. dubna 2011, 13:09 - Kristýna Balajová
29. dubna 2011, 13:09

Maturity v režii státu se staly realitou. Současný model ale nejspíš nebude to pravé

Se začátkem tohoto týdne vypukly šestnáct let připravované nové maturity. Na rozdíl od modelu, který tu fungoval po desetiletí, studenti neprojdou zkouškou dospělosti v jeden den, ale budou testováni po celý jeden měsíc. Poprvé skládají část maturity podle stejného zadání připraveného státem. Možná více než studenti jsou napjati ředitelé škol a učitelé. Mají za sebou několikahodinová školení o tom, jak zadat testy a jak je posléze přes speciální počítač odeslat naskenované k vyhodnocení. Jsou ale pořád trochu nervózní, neboť pravidla prošla od podzimní generálky mnoha změnami. Cíl náročného projektu je všeobecně známý. Státní supervize má zajistit, že nikdo už nezíská maturitu takzvaně zadarmo. „Právě státní maturita má být novou překážkou, která zatarasí dnes příliš jednoduchou cestičku k vysokoškolskému titulu,“ prohlásil nedávno ministr školství Josef Dobeš. Maturita by měla být také díky zadání zvnějšku a jinému systému hodnocení objektivnější. Otázkou ale je, zda český model skutečně splní to, co si od něj tvůrci slibují. Mnozí si zatím myslí, že cestičku bezcenného vzdělání státní maturity spíše pomůžou proklestit.

Nákladná a složitá

Studenty nejdříve čeká ústní část státní maturity a také profilová část zkoušky, o které rozhoduje tak jako dříve sama škola. Na konci května odstartují státní písemky. Pod státním dohledem se letos povinně maturuje z češtiny a dále buď z cizího jazyka, nebo z matematiky. Celá anabáze není náročná jen logisticky, ale také finančně. Projekt dosud vyšel na více než 860 milionů korun a v následujících třech letech si každoročně vyžádá dalších 190 milionů. Jen speciální tiskárna, která dokáže přísně tajné zadání státních maturit vytisknout a zkompletovat do speciálních modrých beden téměř bez doteku lidské ruky, vyšla na téměř devadesát milionů korun. Náklady na projekt jsou podstatně vyšší než například na Slovensku, kde jeden ročník již několik let běžících státních maturit vyjde v přepočtu na něco přes deset milionů korun. Důvodem je až úzkostná starost o zabezpečení a hladký průběh, částečně hraje roli také komplexnější struktura českých zkoušek. Podle výsledků nedávného auditu se maturity zřejmě prodražily také kvůli sporným veřejným zakázkám státní organizace CERMAT, která má přípravu maturit na starost.

Snadná formalita

„Je mi to tak trochu jedno,“ odpověděl student malého pražského Gymnázia Jaroslava Seiferta před několika dny na otázku, jaké má z blížící se státní maturity pocity. „Ve státní části maturuju z češtiny a angličtiny. Obtížností ty zkoušky odpovídají základní škole, takže se nebojím, že bych to neudělal. Opravdu se učím jen na školní část maturity. Tu děláme ze tří předmětů a je náročná,“ popisoval svoji studijní strategii. V podobném duchu se o státní části zkoušky vyjadřovalo i dalších pět gymnazistů. Pocity studentů, zejména z náročnějších všeobecných škol, nejsou žádným překvapením. Od začátku projektu se totiž nejvíce kritizuje právě skutečnost, že na velmi různorodé střední školy od odborných učilišť po elitní gymnázia je naroubována paušalizující závěrečná zkouška. Samotný obsah a způsob výuky se přitom v různých typech vzdělávacích zařízení často liší. Výsledkem jsou nutně kritéria, která může splnit průměrný maturující učeň a přitom jsou vyloženě snadná pro gymnazistu. „Pro naše studenty je test z angličtiny jednoduchý. Poměřuje se tu ale nesouměřitelné, protože zatímco u nás mají studenti až sedm hodin angličtiny týdně, na odborných školách mají třeba jen dvě,“ podotýká angličtinářka z pražského gymnázia Helena Farrimondová. Podobnou nedůvěru sdílí další tři tisícovky učitelů, kteří loni na protest proti současné podobě státních maturit podepsali petici.

Univerzity vyčkávají

Zdá se tedy, že minimálně na většině gymnázií státní maturita k prohloubení vzdělání nepřispěje, spíše studentům uleví. Jak říkají sami maturanti z Gymnázia Jaroslava Seiferta, dřív se dělala „těžká“ školní maturita ze čtyř předmětů, zatímco dnes si vystačí se třemi. Na některých školách se vyžadují při nestátní maturitě dokonce jen dva předměty. Ty se navíc nemusejí lišit od těch, které se povinně testují ve státem dozorované zkoušce. Tvůrci nových maturit ale argumentují, že kromě základní verze státních zkoušek je tu také verze náročnější. Ta však není pro studenty gymnázií povinná, takže maturanti přirozeně sázejí na jistotu a většinou volí lehčí zkoušku. Do budoucna by měli být k výběru těžší varianty motivováni vysokými školami, které by teoreticky mohly za výsledky dosažené ve státní maturitě udělovat body ve výběrovém řízení. Ministerstvo školství a CERMAT v to alespoň pevně doufají. „Při utváření modelu státních maturit pro nás bylo velmi důležité, aby tam byl mechanismus, který dokáže oslovit vysoké školy. Jsme přesvědčeni o tom, že v budoucnu budou vysoké školy v přijímacím řízení brát jejich výsledky v úvahu,“ říká Pavel Zelený, ředitel CERMAT. A dodává, že už letos budou k výsledkům maturit přihlížet tři fakulty. Na rozdíl od Polska nebo Ruska nechtějí čeští zákonodárci univerzitám nařizovat, že státní maturity brát v úvahu prostě musejí. Diskuse s nimi tak bude ještě dlouhá. Některé školy, například Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Univerzita Hradec Králové nebo Vysoká škola polytechnická Jihlava, již dnes říkají, že si do budoucna umějí využití státních maturit při přijímacím řízení představit. Jiné, třeba brněnská Masarykova univerzita, Vysoká škola ekonomická v Praze nebo Technická univerzita v Liberci, jsou zatím zdrženlivé.

Konečná verze?

Nedůvěra vysokých škol pramení hlavně z pochybností, které kolem státních testů vyvstaly. V ukázkových úlohách, zveřejněných na internetu, se objevily chyby. Navíc ani těžší verze maturit nemusí stačit k tomu, aby se podle jejich výsledků dali vybírat uchazeči na vysoké školy. Hrozí také, že systém nebude úplně objektivní. „Kvůli úsporám bude slohové práce z češtiny opravovat na škole jen jeden učitel namísto dvou, takže minimálně v této části o objektivitě nemůže být řeč,“ říká Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí organizace EDUin, která se zabývá kvalitou vzdělávání. Státní maturity v současné podobě nezvýší kvalitu škol a objektivní rámec pro zkoušení také nevytvoří. Je ale pravda, že v mnoha evropských zemích podobné testování funguje a vysoké školy jeho výsledky akceptují. Přece jen jsou ale zpravidla koncipovány s trochu větší dávkou zdravého rozumu než česká verze. V mnoha zemích, třeba ve Francii nebo v Dánsku mají jiný druh maturity pro různé typy škol a obtížnější verze jsou koncipovány tak, že dobře odpovídají nárokům univerzit. K tomu má zatím česká verze daleko. S trochou optimismu tak zbývá jen doufat, že se projekt státních maturit ještě bude vyvíjet a postupně se změní k lepšímu. Vzhledem k tomu, kolik se do něj investovalo, by to bylo nadmíru žádoucí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče