Rostislav Dvořák: Družstva v Evropě musí začít víc spolupracovat

Tomáš Stingl 24. března 2012, 08:45
24. března 2012, 08:45

Tradice českých výrobních družstev žije. A vyvážejí také svou produkci s úspěchem do světa – od hraček přes techniku pro drůbežárny až po opěradla do aut. „Také chceme rozproudit větší vzájemnou spolupráci s evropskými družstvy,“ říká Rostislav Dvořák, který se loni stal novým předsedou Svazu českých a moravských výrobních družstev.

Foto: Jakub Stadler

Na výrobní družstva se v české společnosti trochu zapomíná. Kolik jich tu vlastně v současnosti stále působí a jak jsou na tom s vývozem?

Členy našeho svazu je 225 výrobních družstev, které pokrývají snad všechna výrobní odvětví. Dávají práci asi 30 tisícům zaměstnanců. Z toho 110 družstev – tedy téměř polovina – vyváží své výrobky do světa. Některá mají objem vývozu přesahující miliardu korun ročně.

JUDr. Rostislav Dvořák (59)

Pochází z Jihlavy, kde žije i dnes. Absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Studoval také postgraduálně řízení malých a středních firem v japonské Ósace a na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dvacet let pracoval ve výrobním družstvu Vývoj Třešť, od loňska je předsedou Svazu českých a moravských výrobních družstev. Je ženatý, má syna a dvě dcery. Mezi jeho koníčky patří fotografování a šachy.

Můžete jmenovat některé z těch velkých exportérů?

Přes miliardový vývoz má Dřevozpracující družstvo Lukavec, které vyrábí dřevní desky či nábytkářské díly. Je důležité, že prodává finální produkty s vysokou přidanou hodnotou, a to hlavně do Německa, Polska nebo Skandinávie. Dalším velkým vývozcem je Sněžka Náchod, která exportuje bezpečnostní opěrky do aut či různou koženou galanterii. Že se i český oděvní průmysl stále dokáže prosadit, toho jsou důkazem družstva Moděva Konice nebo Vývoj Třešť, která stále umějí vyvést konfekci za desítky milionů korun. Vývoj Třešt například prodával až do Kuvajtu.

Podle některých názorů jsou ale výrobní družstva už trochu překonanou formou podniku. Co si o tom myslíte?

Pravý opak je pravdou. Lidé mají zkreslený pohled kvůli 40 letům komunismu, kdy se pojem družstva spojoval hlavně s představou JZD. Ale já se snažím pořád dokola opakovat a vysvětlovat, že výrobní družstvo je něco jiného a že je naopak i dnes jednou z nejlepších právních forem pro podnikání. Po pravdě řečeno nechápu, proč si někteří začínající podnikatelé založí raději společnost s ručením omezeným, nebo dokonce akciovou společnost. Družstvo je velmi jednoduché na založení a na správu. Na založení nepotřebujete mnoho peněz. Také stačí domluvit jen pět zakladatelů. Jejich podíl přitom nemusí být stejný, takže pokud například investice jednoho z nich bude 90 procent a ostatní dají zbylé peníze, většinový podílník může lehce a transparentně družstvo řídit.

Jsou tedy výrobní družstva oblíbena třeba i v západní Evropě?

V Evropské unii jsou dokonce největším korporátním zaměstnavatelem. Představuje to na 60 tisíc družstev, která mají 130 milionů členů a dávají práci ještě pěti dalším milionům lidí. Nejsilnější postavení mají družstva v Německu, v Itálii či ve Velké Británii.

Příklad úspěšných výrobních družstev

Dřevozpracující družstvo Lukavec

Největší exportér mezi družstvy ročně prodá do zahraničí nábytkářské díly za víc než miliardu korun. Podnik s padesátiletou tradicí spolupracuje například i se švédským řetězcem IKEA.

Kovobel Domažlice

Toto družstvo získalo nedávno v soutěži Exportní cena 2011 ocenění Nejlepší klient CzechTrade. Podnik založený v roce 1966 má dnes dvě výrobní linie. Vyrábí techniku pro drůbežárny, jako jsou přepravníky na vajíčka. Tuto techniku prodává zejména v Evropě. Druhou výrobní řadou jsou originální skládací kontejnery, které lze využít jako mobilní sklady. S těmi uspělo družstvo i v Zámoří. Celkový export Kovobelu je v současnosti na úrovni zhruba 170 milionů korun ročně.

Elco Nový Knín

Společnost vyrábí kovové a hliníkové svařence pro automobilový průmysl. Vyváží do Německa, Polska či Francie. Loni zaznamenalo přes desetiprocentní růst vývozu, když tržby v zahraničí překročily 60 milionů korun.

Moravská ústředna Brno

Výrobce hraček vyrábí plyšové figurky populárních pohádkových postaviček, jako jsou Rákosníček, Krtek nebo králíci Bob a Bobek. S těmito hračkami uspěl i na tak exotických trzích, jako je Japonsko. Vývoz v současné době vynáší firmě tržby na úrovni kolem 40 milionů korun.

Dita Tábor

Ve družstvu převažují invalidní zaměstnanci. Z celkového počtu 280 zaměstnanců je to dokonce 65 procent. Dita přitom vyváží 80 procent veškeré výroby. Ta je rozdělena do čtyř divizí, mezi něž patří kovovýroba, výroba textilu, plastu a specializované montáže. Objem exportu byl loni zhruba 40 milionů.

Irisa Vsetín

Produkce této společnosti ukazuje, že záběr výrobních družstev je široký. Irisa vyrábí vánoční ozdoby a i s tímto drobným produktem dokázala loni utržit ve světě na 30 milionů korun.

Nakolik družstva z různých zemí spolupracují při mezinárodním obchodu?

Budete se divit, ale právě že tyhle spolupráce se zatím počítají spíš jen na jednotky případů. A to i mezi těmi vyspělými zeměmi, jako je třeba Itálie a Británie. Jsem shodou okolností v současnosti také členem vedení mezinárodního svazu Europa, který sdružuje evropská družstva, a chtěl bych se z této pozice zaměřit na to, aby se mezinárodní spolupráce družstev zintenzivnila.

Jakou podporu nabízí na domácím poli váš svaz svým členům?

Chystanou novinkou by měl být například informační uzel, kdy budeme sbírat poptávku ze zahraničí, informace od Hospodářské komory, a to vše pak budeme v přehledné podobě rozesílat našim členům. Samozřejmě také lobbujeme za zájmy družstev, účastníme se všech relevantních jednání se státními orgány nebo podnikovými asociacemi. Pořádáme ročně společnou účast na čtyřech pěti nejdůležitějších oborových veletrzích ve světě. Například na veletrhu hraček v Norimberku budeme letos už po šestačtyřicáté. Členové mají také tradičně k dispozici naše rekreační zařízení za příznivé, režijní ceny. Vlastníme například hotel Kriváň v Mariánských Lázních.

Z čeho je činnost svazu placena, vybíráte od členů příspěvky?

Valná hromada rozhodla, že pro rok 2011 se členské příspěvky nevybíraly. Předpokládám, že by tomu tak mohlo být i letos. Svaz získává peníze vlastní komerční činností. Například pronajímáme část naší budovy na Václavském náměstí. Pořádáme také komerční vzdělávací semináře. Celkem pracuje ve svazu 93 (?) zaměstnanců. Vedle zaměstnanců pražské centrály mezi ně patří i osm pracovníků detašovaného pracoviště v Brně a jeden pracovník v Ostravě.

Výrobní družstva patří tradičně k nejčastějším zaměstnavatelům hendikepovaných lidí. Kolik máte členských podniků zaměřených na tuto činnost?

Těch družstev, kde tvoří invalidé víc než polovinu zaměstnanců, máme ve svazu asi 40. Například na Plzeňsku jsou to úspěšná družstva Styl nebo Obzor. Družstvo Dita Tábor, kde také převažují invalidní zaměstnanci, dokázalo loni vyvést zboží za 40 milionů.

Jak dnes hodnotíte podmínky pro zaměstnávání invalidů?

Právě náš svaz byl dřív dokonce místem, kde se rozdělovala státní podpora na hendikepovné pracovníky. Stát tady měl jistotu, že nebudou peníze zneužity. Ale po roce 2005, kdy přišla nová právní úprava, začala vznikat spousta nových komerčních firem pro zaměstnávání invalidů, přičemž přinejmenším některé z nich evidentně spekulují jen na získání státních příspěvků. Je otázkou, co vlastně reálně dělají. Uvedu vám příklad. Třeba na zmíněném Plzeňsku působily před rokem 2005 jen čtyři podniky specializované na zaměstnávání invalidů. Víte, kolik jich je tam dneska? Šedesát. Zjistit, kolik z nich jsou jen spekulativní firmy, to je na tamějším úřadu práce. Stát by ale měl najít způsob, jak proti spekulantům zakročit.

Musíte si přečíst

Příjem Huawei vzrostl o 40 procent, mezi smartphony je…

Útok v Ansbachu byl činem islamisty, myslí si bavorský…

Ministerstvo vnitra má v účetnictví nesrovnalosti za…

Vítek vykupuje Chorvaty. Chce zbytek luxusního resortu

ČEZ chce investovat do nové energetiky 60 miliard korun

Miliardový souboj o Prazdroj

Eva Liba: Snapchat nepochopí nikdo nad 30 let
Nejrychleji rostoucí sociální síť světa Snapchat sází jen na mladé, pro starší je extrémně nepřístupná. Microsoft ani Google to nedotáhli tak daleko, říká v pořadu Euro TV Eva Liba, social media manager společnosti Coca-Cola.
Zhlédnout další videa