Boom technologií dělá z Rumunska ekonomického tygra

18. července, 13:27 - Jonáš Kříž
18. července, 13:27

Sektor služeb v oblasti informačních technologií a vývoje se v minulém roce na rumunském HDP podílel sedmi procenty, jeho celkový obrat dosáhl 3,4 miliardy dolarů. V prvním čtvrtletí letošního roku rostla rumunská ekonomika o 4,2 procenta, nejrychleji v EU. A na růstu rumunského HDP se IT bude podílet čím dál tím více i v budoucnu. Levná a kvalifikovaná pracovní síla totiž do země láká investory z řad velkých zahraničních společností.

Na růstu rumunského HDP se IT bude podílet čím dál tím více. Levná a kvalifikovaná pracovní síla do země láká investory z řad velkých zahraničních společností. Jen za poslední dva roky narostl objem peněz, které se v Rumunsku v rámci segmentu IT vývoje a služeb točí, o 21 procent na 3,6 miliardy eur. Letos by stoupnout rekordně o 17 procent a dosáhnout hodnoty 4 miliard eur.

Zhruba patnáctiprocentní růst pak podle rumunské Asociace zaměstnanců v oblasti softwaru a služeb (ANIS) měl pokračovat až do roku 2020. V té době by se na celkovém HDP země měl podílet asi z desetiny.

„Většina růstu v sektoru je způsobena vyššími cenami, které si místní za své služby začali účtovat,“ říká výkonná ředitelka ANIS Valerica Dragomirová. Rumunsko podle ní v oblasti technologií má talentované lidi a někteří z nich se začínají úzce specializovat, což je pro společnosti, které se v Rumunsku rozhodnou na svých projektech pracovat, „zcela zásadní“.

Přečtěte si o tom, jaké kroky v oblasti softwaru udělalo Bulharsko:

Otevřené Bulharsko. Vláda zpřístupnila veškerý software

V oblasti Střední a Východní Evropy láká Rumunsko zahraniční společnosti k přesunu vývojových aktivit do „off-shoru“ zdaleka nejvíce. Česká republika a Slovensko jsou podle studie serveru transferpricing.ro výrazně dražší. Bulharsko a Maďarsko zase ztrácejí atraktivitu z důvodu více či méně domnělé politické nestability.

Na trhu IT služeb působí rumunští programátoři jako střední kategorie mezi levnější Indií a americkou světovou špičkou. Největší konkurencí tak pro Rumunsko představují země jako Brazilie, Argentina či Mexiko, které se řadí do podobné kategorie.

Chudá země bohatá na „ajťáky“

Ačkoliv patří Rumunsko dlouhodobě mezi nejchudší země Unie, v počtu IT expertů je šesté na světě. Podle analýz serveru Gartner jich je v současnosti v zemi více než 64 tisíc.

Sedm tisíc absolventů IT a příbuzných oborů produkují každý rok rumunské univerzity. Místní programátoři disponují vysokou kvalifikací a schopností komunikovat v angličtině. Zároveň jsou však vzhledem k výši mezd v zemi levní (nástupní plat programátora na juniorskou pozici se pohybuje mezi 700 až 1000 eur, minimální mzda v Rumunsku činí 218 eur).

Levné a schopné pracovní síly v Rumunsku využívá i americký Oracle (autor: Pinterest).

V naprosté většině jejich služby žádají firmy ze zahraničí. V posledním roce v Rumunsku aktivity týkající se vývoje softwaru rozšiřují především významné finanční instituce. Banky Deutsche Bank, Societe Generale, Unicredit, UBS či ING plánují v tomto roce najmout pro svá centra v Rumunsku pět set dalších softwarových vývojářů.

„Rumunsko má vysoké množství specializovaných odborníků s kvalitní jazykovou výbavou,“ sdělil serveru ZDNet mluvčí německé Deutsche Bank, která má v zemi centrum pro vývoj softwaru. Podobné plány má i ING, která plánuje svůj dosavadní tým 150 vývojářů rozšiřovat o sto dalších každoročně až do roku 2019.

V sektoru „fintech“ (informační technologie a jejich aplikace ve financíh a v bankovnictví) v současnosti již v zemi pracuje více než dva tisíce vývojářů.

Z piráta zaměstnancem
Rumunsko je proslulé dvojnásobnou mírou počítačového pirátství, než je evropský průměr. Před rokem 1998 v zemi protipirátská legislativa prakticky neexistovala. Díky tomu se mnoho Rumunů dostalo k softwaru, na jehož pořízení legální cestou by nikdy neměli finance, a mohli zdokonalovat své schopnosti. „Laxní přístup úřadů vůči pirátům a velký počet vývojářů v současnosti jsou v Rumunsku dvě spojené nádoby,“ tvrdí Mihai Moldovanu, přední vývojář místní společnosti TFM Linux specializující se na vývoj unixových open-source aplikací.
Přečtěte si o největší letošní akvizici v českém IT:

Český Avast koupí rivala AVG za 1,3 miliardy dolarů


Mohlo by vás zajímat

Deutsche Bank

Deutsche Bank ztrácí na poli investičního bankovnictví

Ilustrační foto

Nová doba. Proč bankám platíme za to, že si u nich necháme peníze?

Praha ilustrační foto

Praha vytipovala 18 míst, kde by mohla být záchytná parkoviště

Zdeněk Škromach

Rozdavač dobré nálady: pan Selfie chce znovu do Senátu a pak i na Hrad

Praha  Cvičení Holešovice 2016

Praha povolala povodeň. Nanečisto

 Oslavy budoucího indického premiéra Naréndra Módího v Dillí po vítězství ve volbách

Magistr hospodářského rozvoje

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče