Za pádem NWR stojí lakota

 Gallistl 06. května, 11:33  -  Vladan Gallistl
06. května, 11:33

Opět se našel viník pádu černouhelné společnosti OKD a tím fakticky i její „matky“ New World Resources, kterou spoluvlastnili finančníci Zdeněk Bakala, Peter Kadas & spol. Mohou za to podle řady „expertů“ nízké ceny uhlí na světových trzích.

Propad cen uhlí jistě společnosti příliš nepomohl, ale hlavní problém je zcela jiný. Bakala s Kadasem zjevně neměli zájem firmu dlouhodobě rozvíjet a tak ji jen od začátku ždímali jako citrón.

Už v roce 2007 si Bakalovci vyplatili dividendu ve výši přesahující jednu miliardu eur. A další obrovské peníze si přihráli během vstupu těžební společnosti na burzu (IPO), když z prodeje stávajících akcií vyinkasovali téměř třicet miliard korun. Z prodeje nových akcií získala společnost „pouze“ 5,7 miliardy korun na další rozvoj.

Pokud by poměr byl obrácený, měla by NWR bez problémů peníze na další rozvoj a nákupy černouhelných dolů, o nichž tak rád bájil Bakala. „Hlavně to jsou dva polské projekty, které teď máme na stole, například postavit nový důl v lokalitě Debiensko. Zajímáme se také o možnosti investic na Ukrajině,“ prohlásil před osmi lety v deníku Dnes Zdeněk Bakala. Ve hře byly ovšem i doly v Rusku.

Právě polský důl Debiensko, který ještě ani neměla společnost pod kontrolou, zahrnula NWR do svých zásob. A plány byly vskutku velkolepé. „Investice do tohoto dolu je v řádu mnoha set milionů eur. Částečně k tomu použijeme prostředky získané touto emisí, větší část bude poskytnuta bankami,“ tvrdil v Hospodářských novinách Bakala. Realitou je, že u dolu se fakticky ani nekoplo.


Přečtěte si další komentáře autora:

Místo příležitosti se Čína stává pro Apple hrozbou

Šéf ECB Draghi vrátil úder

Světové trhy ženou vzhůru plané naděje


Místo toho skupina BXR nakupovala firmy po celém světě a samotný Bakala koupil vinice v Jižní Africe, obchody s luxusem na Pařížské nebo například nakladatelství Economia.

Rozplynuly se tak sny o expanzi, což při omezených zásobách uhlí OKD, znamenalo, že NWR dříve, nebo později skončí. Konec společnosti ale dokázali většinoví akcionáři ještě uspíšit, když firmu pořádně zadlužili.

Doslova hřebíčkem do rakve byla emise dluhopisů v roce 2010, která zvýšila zadlužení o půl miliardy eur. Místo vytváření rezerv na zlé časy, tak většinoví akcionáři firmu jen vysávali. V letech 2010 a 2011 vyplatila NWR na dividendách 195 milionů eur.

Názory o tom, že za pádem NWR stojí propad cen, je tak z větší části lichý. Společnost si jednoduše v dobrých časech nevytvořila žádné rezervy, neinvestovala do nových dolů a naopak se předlužila.

Zajímavé navíc je, že v roce 2008 téměř nikdo z tuzemských analytiků netvrdil, že cena akcií neodpovídá realitě, protože je na komoditách bublina a společnost nemá dostatečné rezervy.

Analytikům, podílovým či penzijním fondům, které následně akcie nakupovaly, evidentně přemrštěné ceny uhlí nevadily. Jen pro připomenutí tehdejší situace na trhu: ceny černého uhlí tehdy zvýšila poptávka z Číny kvůli nejkrutější zimě za posledních padesát let, záplavám dolů v Austrálii a výpadkům elektřiny v dolech v JAR. Tato kombinace se už v následujících letech neopakovala. Obecně komodity tehdy zažívaly svou bublinu, která splaskla s příchodem finanční krize. A na tu evidentně Bakala a spol. nebyli vůbec připraveni.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče