Komentář: Nadcházející antinárodní revoluce

08. října, 08:00 - Robert J. Shiller
08. října, 08:00

Nespravedlnost vyplývající z místa narození mohou odstranit jen změny fungování ekonomiky.

V uplynulých několika stoletích zažil svět sérii intelektuálních revolucí proti různým podobám útisku. Tyto revoluce se odehrávají v myslích lidí a šíří se – nakonec do většiny světa – nikoli válkou, nýbrž jazykem a komunikačními technologiemi. A myšlenky pronikající díky těmto revolucím nakonec – na rozdíl od příčin války – přestanou být kontroverzní.

Domnívám se, že příští taková revoluce, která se pravděpodobně odehraje někdy v jednadvacátém století, zpochybní ekonomické implikace národního státu. Zaměří se na nespravedlnost vyplývající z faktu, že někteří lidé se ryzí shodou okolností rodí v chudých zemích a jiní v bohatých.

Rozhodně nejde o nic nevídaného. Historik Steven Pincus přesvědčivě argumentuje, že na takzvanou Slavnou revoluci je nejlepší pohlížet nikoli jako na svržení katolického krále anglickými parlamentáři, nýbrž jako na počátek celosvětové revoluce za spravedlnost. Nepředstavujte si bitevní pole. Spíše si představte kavárny s bezplatnými novinami pro hosty, které začaly být v té době populární – jako místa komplexní komunikace.


Co určuje dnešní nerovnost? Přečtěte si komentáře:

J. Bradford DeLong: Stručné dějiny (ne)rovnosti

Miroslav Zámečník: Bodni ho, řízni ho, pusť mu krev


Pamflet Thomase Painea Zdravý rozum, který se po svém vydání v lednu 1776 stal obrovským bestsellerem ve třinácti britských koloniích, znamenal další podobnou revoluci. Dosah Zdravého rozumu je nezměrný, protože se tato kniha nejen prodávala, ale také se hlasitě četla v kostelech a na schůzích. Myšlenka, že dědiční vladaři jsou nějakým způsobem duchovně nadřazení nám ostatním, je v tomto díle rozhodně odmítnuta. A většina dnešního světa včetně Velké Británie s tím souhlasí.

Totéž lze říci o postupném zrušení otroctví, jehož bylo dosaženo nikoli válkou, nýbrž stále silnějším lidovým povědomím o jeho krutosti a nespravedlnosti. A platí to například i o boji za volební právo žen. Všechny tyto „revoluce za spravedlnost“ pramenily z lepší komunikace. Útisk vzkvétá tam, kde jsou velké vzdálenosti, kde se člověk nesetkává s utiskovanými.

Podpora svobody

Příští revoluce neodstraní důsledky spojené s otázkou, kde se člověk narodil, avšak výsady místa narození se zmírní. Dnešní vzestup protiimigračních nálad po celém světě sice ukazuje opačným směrem, ale s pokračujícím zlepšováním komunikace zesílí i vědomí nespravedlnosti. A uznání křivd nakonec přinese velké změny.

Prozatím toto uznání stále naráží na silnou konkurenci v podobě vlasteneckých impulzů zakořeněných ve společenské smlouvě mezi příslušníky jednotlivých národů, kteří během let platili daně nebo vykonávali vojenskou službu, aby budovali či bránili území, jež pokládali za výlučně své. Připuštění neomezené imigrace by zjevně tuto smlouvu narušilo.

Nejdůležitější kroky k vyřešení nespravedlnosti místa narození ale pravděpodobně nebudou cílit na migraci. Spíše se zaměří na podporu ekonomické svobody.

Dokonalý svět

Paul A. Samuelson ve svém „teorému o vyrovnávání cen výrobních faktorů“ srozumitelně ukázal, že v podmínkách neomezeného volného obchodu bez přepravních nákladů (a s dalšími idealizovanými předpoklady) budou tržní síly vyrovnávat ceny všech výrobních faktorů po celém světě včetně mzdové sazby jakéhokoli standardizovaného typu práce. V dokonalém světě se lidé nemusejí stěhovat ze země do země, aby si zajistili vyšší mzdu. Stačí, aby se mohli podílet na výrobě produktu, který se prodává mezinárodně.

V situaci, kdy technologie snižují dopravní a komunikační náklady na téměř zanedbatelnou úroveň, je dosažení tohoto vyrovnání stále reálnější. Vyžaduje to však odstranění starých bariér a zabránění vzniku nových. Chystané dohody o volném obchodu, Transpacifi cké partnerství a Transatlantické obchodní a investiční partnerství, neuspěly, protože se je zájmové skupiny pokusily pokřivit ke svému obrazu. Potřebujeme ale – a pravděpodobně i získáme – ještě lepší podobné dohody.

V konečném důsledku bude příští revoluce pravděpodobně pramenit z každodenních interakcí přes počítačový monitor s cizinci, v nichž poznáme inteligentní a slušné lidi, kteří shodou okolností a bez vlastního zavinění žijí v chudobě. Výsledkem by měly být lepší obchodní dohody zajišťující řádově rozsáhlejší sociální zabezpečení, jež ochrání obyvatele určité země během přechodu na spravedlivější globální ekonomiku.

Autor je nositel Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 2013


Nepřehlédněte komentáře o (ne)prospěšnosti migrace:

Miroslav Zámečník: Není migrace jako migrace

Ricardo Hausmann: Trumpovi nečekaní stoupenci


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče