Menu Zavřít

Komentář: Trumpovi nečekaní stoupenci

17. 9. 2016
Autor: čtk

Země, které omezují migraci, se střílejí do vlastní nohy.

Jak je dobře známo, Donald Trump nemá Hispánce příliš v lásce a nejraději by hranice s Mexikem obehnal velkou zdí. Není proto překvapivé, že ho Latinoameričané také nemají rádi. Přesto mnozí z těch, kteří Donalda Trumpa nesnášejí, sdílejí jeho vášeň pro omezování migrace.

Málokdy se v politice stává, že něco tak prospěšného jako migrace má tak špatnou pověst. Obětní beránci za všemožné problémy společnosti tu samozřejmě vždy byli a budou. Přesto je tato nevraživost k migraci až zarážející, obzvláště když existuje tolik důkazů o jejích výhodách.

Ty nejnovější přinesl výzkum Billa a Sari Kerrových. Přestože migranti tvoří pouhých 13 procent populace Spojených států, mezi podnikateli jsou zastoupeni 26 procenty. Třicet šest procent nových amerických firem má alespoň jednoho přistěhovalce na jedné z nejvyšších pozic. Úspěch migrantů ale není jen americkým úkazem. Třeba v Chile je u nich ve srovnání se starousedlíky čtyřikrát pravděpodobnější, že se dají na podnikání.

A co na migraci říká český prezident. Čtěte o tom:

Migrace, brexit a ABBA. Zeman zpíval Guardianu

 Prezident České republiky Miloš Zeman (Zdroj: čtk)

V aktuálním výzkumu Juana Josého Obacha se nalezly další důkazy o výhodách migrace. Panamští občané v oblastech s větším množstvím cizinců průměrně vydělávají více peněz než ti v oblastech s menším počtem cizinců. Podle jiných studií zase imigranti předávají svým novým domovinám své know-how.

Chilský problém

Mnoho rozvojových zemí přitom má mnohem přísnější imigrační politiku než Spojené státy. Stačí se podívat na jednu z nejbohatších a nejúspěšnějších zemí Jižní Ameriky - Chile. Přestože se tato země ráda porovnává s Austrálií či Kanadou, dobře spravovanými zeměmi, které jsou také bohaté na suroviny, její nynější situace není záviděníhodná. Nedohání bohaté země a má problémy s diverzifikací ekonomiky. Svůj - možná důležitý - podíl na tom má také migrace. Zatímco v Chile tvoří přistěhovalci pouhá dvě procenta populace, v Austrálii to je 27 procent a v Kanadě 20 procent.

„Nedostatek“ imigrantů v Chile tak může vysvětlit neúspěchy země, co se týče inovací, podnikání a diverzifikace.

Malá vlna Korejců jí přitom pomohla obnovit textilní průmysl. Na druhé straně by mohlo být i mnohem hůř. Vezměte si třeba Kolumbii - 0,3 procenta celkové populace jsou migranti a na každého z nich naopak připadá 15 Kolumbijců v cizině.

Venezuelská tragédie

Otázkou ale zůstává, zda jsou nízké počty migrantů v Chile a Kolumbii výsledkem přísné imigrační politiky či pouze nedostatku zájmu. Odpověď na ni se nachází v jiné latinskoamerické tragédii, a to sice obřím exodu Venezuelanů kvůli katastrofálnímu ekonomickému a sociálnímu zhroucení země.

Její obyvatelé, včetně těch nejschopnějších, chtějí pryč. Člověk by si myslel, že úředníci v Chile a Kolumbii budou mít jiné starosti, než jak omezit migraci, ale opak je pravdou. Do obou zemí se dostalo mnohonásobně méně Venezuelanů než do Kanady, Kostariky, Panamy, Spojených států či Španělska.

Postoj k migraci politicky škodí Merkelové. Přečtěte si:

Merkelová „doma“ prohrála. Úspěch slaví kritici migrace

Německá kancléřka Angela Merkelová během tiskové konference

Například Kolumbie zrušila Venezuelanům přístup k vízům. Prý že Venezuela nedává stejnou možnost Kolumbijcům. Toto rozhodnutí není pouze amorální, je také nelogické, protože stojí na chybné domněnce jakési vzájemné „výměny“ občanů z obou zemí.

Naprosto opomíjí přísun nových podnikatelů a dalších schopných jedinců, kteří se do Kolumbie přestěhují. Ostatně, kdo by se zrovna v této době chtěl přemístit do Venezuely? Nikdo! Toto rozhodnutí je nesmysl Trumpova formátu.

Jak poučit beránky

Nelogická imigrační politika ale není výhradně jihoamerickým fenoménem. Kupříkladu Jižní Afrika by získala mnoho schopných lidí, kdyby pootevřela hranice. Opak se ale stal pravdou.

Trumpova imigrační politika tak nepříjemně připomíná postoje zemí, které on sám nemá rád a které mu oplácejí stejnou mincí. Pokud by ji ve Spojených státech prosadil, musel by si pravděpodobně hledat nové obětní beránky. Ti současní by se měli naučit mít ke své imigrační politice stejný odpor, jaký podle všeho cítí vůči Trumpovi. •

Autor je bývalý venezuelský ministr plánování a profesor ekonomického rozvoje na Harvardu


O migraci dále čtěte:

Musíme lépe bránit evropské hranice, vyzvala Merkelová

Merkelová: Migraci zvládáme

Do Evropy přišlo příliš mnoho mužů. Hrozí jim izolace?

BRAND24

Merkelová: V migrační krizi jsme udělali chyby


  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).