Ilona Švihlíková: Nový čínský normál

11. května 2016, 16:00 - Ilona Švihlíková
11. května 2016, 16:00

Nový čínský normál je dnes již velmi známým pojmem. Označuje přechod čínské ekonomiky k jinému typu ekonomického růstu. Už ono slovo „normál“ může indikovat, že byla předcházející období výjimečná a tedy neopakovatelná, a zároveň jsou podmínky po Velké recesi i pro Čínu natolik odlišné, že vyžadují nutně nové přístupy.

Právě deflačně-stagnační prostředí vyspělých zemí vysvětluje, proč se úsloví „nový normál“ začalo používat i mimo Čínu. Zní to rozhodně lépe než Summersova setrvalá stagnace a zároveň také naznačuje svůj dlouhodobý charakter i jakousi neodvratnost osudu.

Ale zpět k Číně. Čínský ekonomický zázrak je kombinací mnoha faktorů. Patří k nim jednak efektivní podoba státního kapitalismu (v řadě ohledů inspirovaná Singapurem, ale také státními zásahy a tvorbou hospodářské politiky v Jižní Koreji či Japonsku), dobré načasování spočívající v zachycení počátků globalizace a gradualismus, tedy postupnost jednotlivých kroků.

Bez ironie lze dodat, že nejdelší ekonomický vzestup, jaký z moderních hospodářských dějin známe, byl dán také tím, že Čína nikdy neaplikovala neoliberální Washingtonský konsenzus. Čínská strategie je založena na postupném růstu přidané hodnoty v ekonomice, který vytváří možnost zvyšování mezd a snižování chudoby v situaci, kdy si stát uchovává silnou roli v ekonomice.

Čínský růst byl dlouhodobě postaven na vysoké míře investic, doprovázené velmi vysokou mírou národních úspor a také na exportu. Je ovšem logické, že vysoká dynamika čínské ekonomiky s sebou musí přinést nové výzvy a úkoly. Jako velká země má navíc Čína tu smůlu, že může svými vlastními rozhodnutími změnit celkové ekonomické prostředí a tak i světové ceny například primárních komodit.

Nový čínský normál se vztahuje na období po Velké recesi, které je kromě světových deflačních tendencí a zásadního zpomalení ekonomik vyspělých zemí také charakterizováno nutností změnit čínský model růstu. Vyšší domácí mzdy už nyní způsobují, že řada pracovně-náročných výrob, typicky textil, se přemisťuje do levnějších zemí uskupení ASEAN, jakými jsou Laos, či Kambodža (o Bangladéši nemluvě).

Spolu s tím je třeba zaručit, že přidaná hodnota čínského exportu poroste, aby byla v souladu s rostoucími mzdami. Narovnávání čínského modelu spočívá také v posilování domácí poptávky (podpořené nárůstem mezd a snižující se chudobou). Jenže to opět znamená, že tato kupní síla by měla být – aby se zcela nepřevrátil běžný účet – více uspokojována domácími podniky. Sektor služeb, jehož váha v ekonomice postupně roste, je schopen tento úkol splnit. Snižující se přebytek běžného účtu (třikrát menší než extrémní německý k HDP) ukazuje, že tu jsou pozitiva.

Běžný účet Číny k HDP (%)


source: tradingeconomics.com

Ale rizik a znepokojujících faktorů také není málo. Nadkapacity v čínském, především těžkém, průmyslu nejsou žádným tajemstvím. Koneckonců to není poprvé, co musí čínská vláda tento problém řešit. K řízené oligopolizaci některých odvětví došlo už v 90. letech. Úprava strany nabídky čeká Čínu opět, i když stále zpřesňující se projekt Hedvábné stezky, byl mimo jiné navržen také proto, aby se tyto nadkapacity využily pro zahraniční poptávku.

Velké znepokojení panuje nad zadlužením lokálních vlád i státem ovládaných firem, protože agregované údaje zadlužení (například McKinsey) ukazují silnou dynamiku nárůstu po Velké recesi, tedy po roce 2008. Nejde ani tak o dluhy samotné (koneckonců Čína je měnový suverén, takže to může z pozice centrální vlády vyřídit celkem jednoduše), ale spíše o to, že strategie bublinovitého růstu se rozhodně neosvědčila a že tento nárůst dluhů může ukazovat na snahu „nechat vše při starém“ a dodávat nefunkčním strukturám doping.

Čtěte další komentář Ilony Švihlíkové:

Proč se nemluví o finské krizi?

Znepokojení (minimálně na finančních trzích) vyvolává také pokles čínského tempa růstu, které se z dvouciferné úrovně sneslo někam k sedmi procentům - která byla koneckonců i čínskými představiteli zvolena jako jeden z makro cílů pro příští období. Hysterii kolem poklesu růstu lze rozumět snad jen v kontextu honby za růstem růstu, protože jinak je poměrně nabíledni, že oněch pouhých sedm procent (resp. aktuálně 6,7) je z dosti vyššího základu než dvouciferná čísla před několika lety.

Nižší tempa růstu tak ukazují nejen k nutné restrukturalizaci čínské ekonomiky s větším důrazem na služby a tedy i na domácí poptávku, ale také to, že původní čínský motor se tváří v tvář situaci ve světové ekonomice musí přizpůsobit vnějším podmínkám.

Roční růst čínského HDP


source: tradingeconomics.com

Náročné úkoly plynou ovšem z rostoucí financializace v Číně, především širšího používání juanu, včetně jeho zahrnutí do tzv. Zvláštních práv čerpání. Na jedné straně je snaha čínských představitelů o začlenění se do těchto struktur pochopitelná, na stranu druhou představuje další komplikující faktor při restrukturalizaci čínské ekonomiky.

I když má Čína obrovské devizové rezervy, dynamika odlivů kapitálu ze země, ukazuje, že pokusit se „ukočírovat“ tolik věcí najednou, je nesmírně obtížné. S růstem zapojení Číny do finančních struktur navíc nutně narážejí na výsostné hájemství Spojených států a amerického dolaru.

Cestu k novému normálu si můžeme představit jako řítící se lokomotivu, která se v plné rychlosti snaží přehodit výhybku na jinou kolej, přičemž tyto koleje se ovšem teprve staví… Zpomalení je nutnou podmínkou pro to, aby lokomotiva nevykolejila a nezpůsobila katastrofu: sobě ale i ostatním.


Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Nové Audi A8 dostane unikátní podvozek, který reaguje na…
Nejlepším motorem roku 2017 je osmiválec Ferrari. Poprvé se volil také nejlepší elektromotor
Bugatti Chiron čeká na lepší pneumatiky. Pak zkusí překonat 450 km/h
Že jste ještě neviděli Porsche 911 GT2 RS? Nevadí, stejně už je vyprodané
Ducati Multistrada 1200 Enduro Pro má v hledáčku nejostřejší BMW GS
Technologie
Steam rozjel letní výprodeje her. Nákupní horečku mu ale překazili „hackeři“
New York Times diskuze nezruší. Hloupé komentáře bude mazat umělá inteligence
Opera 46 významně zlepšuje stabilitu a omezuje stránky na pozadí
Psaní tahem prstu funguje už i v češtině, kalkulačka umí konvertovat měny [Windows Insider]
Standard Unicode 10.0 přináší znak bitcoinu a 56 nových emoji včetně vousáče a ponožek
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít