Hraběcí rady centrálních bank: nelžete a nepodvádějte

 Gallistl 27. května, 09:15  -  Vladan Gallistl
27. května, 09:15

Jednadvacet centrálních bank vytvořilo globální kodex chování pro obchody na měnových trzích. Zakazuje obchodníkům lhát, šířit falešné spekulace a podvádět. „Trh potřebuje znovu získat důvěru,“ komentoval pravidla Guy Debelle z centrální banky Austrálie.

Možná, kdyby ovšem centrální banky ve světě dělaly svou práci pořádně včetně dohledu nad komerčními bankami, nemusely nyní vytvářet nesmyslné dokumenty. Právě selhání dozoru nad hráči na trzích umožnilo totiž obrovské podvody na měnovém trhu, které skončily astronomickou pokutou ve výši zhruba deseti miliard dolarů pro největší světové banky za to, že manipulovaly trhem a zneužívaly informace o klientských obchodech.

S řádným dozorem za zády by se obrovských machinací rozhodně nedopustily. Výsledkem bylo kromě pokuty i propad trhů s měnami, což je pravý důvod, který bankovní domy trápí. Méně obchodů totiž znamená rovněž nižší zisky.

Myslet si ovšem, že pár popsaných stran papíru s radami, které by měly platit automaticky, vrátí klientům důvěru v banky, by bylo hodně naivní.


Přečtěte si další komentáře autora:

Americká centrální banka Fed vládne všem

Spořitelna odstartovala hypoteční válku

Za pádem NWR stojí lakota


Banky mají proto ještě před sebou dlouhou cestu k získání důvěry, kterou v posledních letech pošramotily bezuzdné spekulace na růst amerického realitního trhu, manipulace s cenami komodit, měn a klíčových úrokových sazeb. Dělo se tak naprosto bezostyšně, přestože podobné chování je pochopitelně zakázáno.

O naprostém odtržení finančníků od reality svědčí například vzkazy obchodníků s deriváty pro jejich kolegy, kteří určovali sazbu LIBOR, za niž si půjčují banky mezi sebou. Deriváty jsou zvláštní cenné papíry, jejichž hodnota se v tomto případě odvíjela právě od LIBORu. „Přijď někdy po práci, otevřu láhev bollingeru (značka šampaňského, pozn. red.),“ děkoval obchodník s deriváty kolegovi z banky Barclays, za zaslání té „správné sazby“, která přispěla k nastavení sazeb v jeho prospěch

Samozřejmost, s jakou finančníci manipulovali sazby, je až zarážející. Stejně jako to, že úřady a centrální banky o tom „nevěděli“. Kromě bank si tak důvěru budou muset získat rovněž centrální bankéři. Nejlépe tím, že budou provádět kvalitní dozor. Bez něj totiž nezískají banky zpět důvěru veřejnosti, což bude znamenat, že je čekají v době nastupujících digitálních změn těžké časy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče