Hrozba pro rubl? Ruský statkář si založil vlastní měnu a tvrdě narazil

19. července 2015, 09:00 - Daniel Deyl
19. července 2015, 09:00

Kdo má tu náturu a vyrazí z Moskvy směrem dál na východ, kamsi mezi Nižnij Novgorod přímo na východě a Rjazaň jižněji, obvykle nemůže očekávat nic jiného než nekonečnou rovinu a miliony listnatých stromů. Pokud si však k cestování vybral středu 10. června a jako cíl cesty tamní město Jegorjevsk, mohl se stát svědkem úchvatné komedie na téma ruské ekonomiky a justice.

Hlavní postavou je Michail Šljapnikov, dvaašedesátiletý statkář z nedaleké vesnice Kolionovo, jenž stál před soudem pro nebývalý prohřešek: založil si vlastní měnu, čímž podle žalobce ohrozil rubl a porušil „nejméně osm“ různých zákonů.

Do skutečných peněz má kolion, jak se Šljapnikovův vynález jmenuje, daleko. Různobarevné „bankovky“ v denominacích od jednoho do padesáti kolionů jsou vytištěny na fotografickém papíře popsaném jen z jedné strany. Číslici doplňuje fotografie jakéhosi stromu a nápis následujícího znění: „Tato bankovka je majetkem kolionovského ministra financí. Nepodléhá inflaci, deflaci, stagnaci a jiným falzifikacím. Není prostředkem obohacování ani spekulace. Je kryta kolionovskými zdroji. Nebo je možná padělaná.“

Kuře za koliony

Ministrem financí je zjevně Šljapnikov sám (ačkoli obvykle se nepokouší toho titulu užívat). Natiskl „bankovky“ v hodnotě zhruba sedmi a půl tisíce kolionů, aby jak vypověděl před jegorjevským soudem, napomohl tamnímu barteru neboli směnnému obchodu. Bezhotovostní směnný obchod je na ruském venkově běžným hnacím motorem značné části ekonomiky. Koliony tento motor podle Šljapnikova pomáhají mazat. „Přijde soused, natankuje ode mne benzin, já dostanu třeba dvacet kolionů,“ vysvětloval, „za těch dvacet kolionů si od něho později vezmu třeba kuře.“

Ta myšlenka není nová. Za velké krize třicátých let vznikaly lokální měny v Evropě i Americe jako na běžícím páse – nebo rychleji, protože pásová výroba mnohde stála.

„Nemohl byste se přiznat?“ zeptala se soudkyně svérázného statkáře-finančníka nakonec, „měli bychom to rychleji hotové.“

Úřady v čele s centrálními bankami je drtivou většinou nechaly zrušit; od těch dob však tolerance vůči lokálním měnám vzrostla natolik, že například ve Spojených státech jich funguje více než stovka; jen ve státu New York jich je dvanáct. V Británii ministerstvo financí dokonce takový model obcím doporučuje jako doplněk standardní měny.

Nejrozšířenější lokální měny tam jsou bristolská libra na jihozápadě Anglie a brixtonská libra na jihu Londýna; tamní radní v nich dokonce berou část platu, aby je podpořili.

Michail Šljapnikov

Jegorjevsk však není Bristol. Případu se dostalo pozornosti centrální banky i daňového inspektorátu. Ty argumentují, že Šljapnikov a jeho kolion porušují nejen daňové předpisy, nýbrž rovnou ruskou ústavu. K soudu dokonce mířil zástupce centrální banky, a to hned ve dvojí kapacitě: jednak coby svědek obžaloby a jednak coby nezávislý expert (na Západě by taková kumulace funkcí stěží mohla projít). Jak se stalo, že chlapík ve vesnici s necelou stovkou obyvatel tolik zneklidnil federální instituce

Do Kolionova se Šljapnikov přistěhoval v roce 2004 z Moskvy, když mu nepříznivá diagnóza několikrát operované rakoviny vystavila předpověď pouhého čtvrt roku života.

Na vesnici však nevídaně ožil, až začal být solí v očích tamních úřadů. Počínaje neohlášenými oslavami pořádanými spolu s ohňostroji přes neschválenou stavbu lesních školek až po „víza“ udělovaná úředníkům ke vstupu na své pozemky – zkrátka, bylo o něm v Kolionovu hodně slyšet. Vlastní měna byla jen poslední kapkou.

Jak v Rusku rostou ceny I. (srpen – prosinec 2014, v procentech)
zelí 353
okurky 544
papriky 654
pohanka 276
Jak v Rusku rostly ceny II. (1. leden – 20. leden 2015, v procentech)
rajčata 26
mrkev 58
hroznové víno 85

„Počkej, dostaneš osmapadesátku,“ žertoval těsně před zahájením procesu v Jegorjevsku s obžalovaným statkářem jeden z jeho početných příznivců. „Osmapadesátka“ byl za sovětských dob paragraf o kontrarevoluční činnosti. Šljapnikovovi tolik do smíchu nebylo, jak napsal ruský server Meduza.io, jehož reportér byl přelíčení přítomen. „Netuším, co se stane. Jsem u soudu poprvé v životě a nemám ponětí, co na mě vytáhnou. Kdyby mě prostě chtěli zlikvidovat, dají mi přece raději někam drogy,“ spekuloval. Rozhodl se nicméně hájit se sám – a dobře udělal, alespoň z pohledu mezinárodní osvěty stran ruské justice.

Nikolaj Chrebet, zástupce okresního prokurátora, jenž má případ na starost, prosazoval jednoznačnou linii. „Vaše koliony představují hrozbu pro jednotu platebního systému a pro politiku centrální banky,“ řekl před soudem. Proto podle něho musejí být okamžitě staženy z oběhu a zničeny. „A to ještě ve chvíli, kdy máme ekonomickou krizi. Vy to ještě zhoršujete!“ přidal žalobce vlastenecký, ačkoli nikoli přísně právní argument.

Definice peněz
Cokoli hodnotného, co slouží jako všeobecně přijímané médium finanční směny zákonné platidlo používané ke splácení dluhů nositel hodnoty účetní jednotka prostředek akumulace kupní síly Zdroj: businessdictionary.com

Šljapnikov se nedal snadno. „Jaká hrozba? V kolionech se nevyplácejí mzdy ani neplatí daně, nemůžete si s nimi koupit ani krabičku sirek v místním obchodě,“ vypověděl. Vzápětí se pustil do komerčních bank, které poskytují venkovanům jen „dusivé“ půjčky.

Chrebet vyslýchal několik svědků, aby se dopátral hodnoty kolionovské kvaziměny. „Kolik kolionů jste vytiskl a kolik je to v rublech?“ ptal se žalobce. „V rublechTo nevím,“ odpověděl Šljapnikov, „ale v bramborách to vím přesně, půldruhé tuny.“ (To by znamenalo, že jeden kolion má hodnotu zhruba 8,5 současného rublu; v moskevském supermarketu vyjde kilo brambor průměrně na 42 rublů, tedy asi 18 korun. Jiné podobné přepočty ale mohou vést i ke „kurzu“ jednoho kolionu za čtyřicet rublů.) „Husa je za padesát,“ ozvalo se z galerie.

Ženy požadovaly, aby byl Šljapnikov zbaven obvinění „na základě toho, že je lidskou bytostí“.

Nejsme občanky Ruska

Chrebet se nemohl dopočítat; husa za padesát kolionů mu přišla předražená. Na to měl Šljapnikov trefnou odpověď: „Víte, člověk dá za husu na jaře padesát kolionů. Na podzim je ta husa pořád husa a příští jaro taky. Váš rubl –to

je něco jiného. Na začátku roku platí nějak a na konci roku úplně jinak.“

Kdo chce vědět, jak Šljapnikov se svými koliony nakonec u soudu dopadne, bude si muset počkat. Jednání totiž muselo být odloženo. Do soudní síně vtrhly dvě ženy.

„Jste z centrální banky Čekáme na vás,“ řekla soudkyně. „Ne, jsme zástupkyně Svazu domorodých národů svaté Rusi a chceme slyšení u soudu,“ zněla odpověď. I prokurátor se začal smát; soudkyně však zachovala kamennou tvář a požádala obě dámy, aby tedy předložily pasy. „Nejsme občanky Ruska,“ řekly dámy. Vysypaly ze sebe několik vládcovských titulů zemí převážně neexistujících a požadovaly, aby byl Šljapnikov zbaven obvinění „na základě toho, že je lidskou bytostí“.

Zástupce centrální banky vůbec do Jegorjevska nedorazil. „Nemohl byste se přiznat?“ zeptala se soudkyně svérázného statkáře-finančníka nakonec, „měli bychom to rychleji hotové.“ Musela však jednání odročit na polovinu července, protože Šljapnikov se přiznat odmítl. Snad čerpá naději z podobného případu z Baškortostánu, kde sice tvůrce lokální měny musel se svou činností přestat, ale po odvolání alespoň zůstal na svobodě.

Michail Šljapnikov (62)
Do roku 2004 „úspěšný moskevský podnikatel“ (ruská média neuvádějí, v čem podnikal a jak úspěšný byl).
2004 – Podstupuje sérii operací rakoviny, lékaři mu předpovídají tři měsíce života; stěhuje se do vesnice Kolionovo 140 kilometrů od Moskvy.
2011 – Zakládá bez povolení úřadů lesní školku po mohutných požárech z roku 2010.
2012 – Vystavuje „vstupní víza“, sérii požadavků, jež musí každý návštěvník jeho statku splnit, pokud chce být přijat (včetně veřejných činitelů); mezi požadavky je výsledek psychiatrického vyšetření.
2014 – Zakládá vlastní měnu kolion, jejíž kurz je „zavěšen“ na kyblík brambor v poměru kyblík brambor = pět kolionů.
2015 – V souvislosti s kolionem se dostává před soud pro podezření z porušení řady zákonů (proces dosud není uzavřen).

Čtěte také:

MMF: Ruská ekonomika letos klesne o 3,4 procenta

Ruská ekonomika zrychlila svůj pokles

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče