Do roku 2026 vstoupily drahé kovy na růstové vlně. Zlato si hned v průběhu ledna připsalo téměř třicet procent, stříbro dokonce sedmdesát. Podle ekonomů za tím stála mimo jiné kombinace oslabení dolaru, pochybností o možné nezávislosti americké centrální banky Fed, prohlubování celních válek, mimořádně silné průmyslové poptávky po stříbře i spekulativního efektu „rozjetého vlaku“. Přesto už tehdy zaznívaly i opatrnější hlasy.
Dle ekonoma a spoluzakladatele společnosti Zlaté rezervy Romana Pilíška rostla cena zlata během posledních let de facto kontinuálně, respektive jen s mírnými korekcemi. Díky tomu se od října 2022 do letošního ledna vyšplhala z původních 1 600 dolarů na 3,5násobek.
Vývoj ceny zlata za poslední rok
„Již na začátku roku jsme upozorňovali, že zlato by mělo letos tento růst absorbovat nebo by mělo dojít k významnější korekci. A té jsme nyní svědky. Další růst jsme viděli jako vysoce nepravděpodobný, i když trh vytvářel dojem, že zlato poroste mnohem výše,“ uvádí Pilíšek pro Euro.cz s tím, že po lednovém citelném zlevnění přišla další krizová situace v podobě války mezi USA, Izraelem a Íránem, která opět vyhnala ceny vzhůru.
Vyšší sazby, silnější dolar a ústup nervozity
Navzdory několikaměsíčnímu konfliktu na Blízkém východě začalo zlato a další cenné kovy v uplynulých týdnech opět oslabovat. Jak je to možné, když v podobných situacích má naopak zpravidla tendenci zdražovat?
Podle odborníků přesunuli investoři svoji pozornost k inflačním problémům jednotlivých ekonomik a skutečnosti, že se některé centrální banky, včetně té české, uchýlily ke zvýšení úrokových sazeb. Výsledkem těchto událostí je, že se hodnota žlutého kovu koncem června propadla k úrovni 3 960 dolarů za troyskou unci. „Pokles ceny zlata pod hranici čtyř tisíc dolarů v minulých dnech je především reakcí na kombinaci silnějšího amerického dolaru a očekávání, že úrokové sazby v USA zůstanou vyšší po delší dobu,“ podotýká analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba.
Zlato totiž nenese žádný průběžný výnos a v prostředí vyšších sazeb nebo při zmírnění geopolitického napětí, k němuž došlo díky nedávno oznámenému memorandu mezi Washingtonem a Teheránem, se část kapitálu přesouvá jinam. Ryba připomíná, že podobný mechanismus se opakuje historicky. „Během období zvýšené nejistoty někdy investoři neprodávají zlato proto, že by mu přestali věřit, ale jednoduše proto, že potřebují rychle získat hotovost,“ konstatuje s tím že podobné nucené výprodeje se objevují zejména v době tržních turbulencí a mohou způsobit velmi prudké, ale obvykle jen dočasné propady ceny.
Stabilizačním faktorem zůstávají hlavně centrální banky, které podle Světové rady pro zlato (World Gold Council) udržují vysokou poptávku, což může brzdit hlubší propad, ale samy o sobě nestačí k návratu silného růstového trendu. „Cena zlata se sice zatím drží těsně nad hranicí čtyř tisíc dolarů za unci, ale trh už zdaleka nepůsobí tak silně, jako jsme byli svědky ještě na počátku roku,“ dodává pro naši redakci šéf analytiků XTB Jiří Tyleček.
Za hlavní problém přitom označuje pokles spekulativní poptávky a změnu očekávání ohledně dalšího vývoje sazeb. Pokud Fed bude nadále prosazovat jestřábí rétoriku, šance žlutého kovu na stabilní růstový trend jsou podle něj nevelké.
Poklesem příběh nekončí
Nutno dodat, že většina oslovených analytiků rozhodně nevnímá současný vývoj jako definitivní konec dlouhodobého růstového trendu. Například Ryba upozorňuje, že i po výrazné korekci zůstává cena zlata na historicky velmi vysokých úrovních a dlouhodobě plní funkci ochrany majetku před inflací, zadlužováním států a geopolitickými otřesy.
„Globální finanční systém prochází fundamentální změnou, která vytváří ideální podmínky pro dlouhodobý růst ceny zlata, stříbra a bitcoinu. Letos bude žlutý kov procházet konsolidací a cena se stabilizuje. Vytvoří se tak prostor pro další dlouhodobý růst a ke konci dekády může dosáhnout 8 900 dolarů za unci,“ odhaduje.
Ani podle Pilíška nynější korekce nic nemění na dosavadním růstovém trendu, protože strukturální problémy, jako je dynamika zadlužování západních ekonomik, přetrvávají a dříve či později se trh k tomuto narativu vrátí. „Maximální cenový pokles v rámci této korekce vidíme na úrovni 3 500 dolarů do konce roku a následný růst opět ke svým maximům během let 2027 až 2028,“ předpovídá.
„Další vývoj z krátkodobého pohledu bude závislý především na geopolitickém vývoji. Pokud se situace na Blízkém východě nevyřeší, cena zlata může ještě korigovat. Pokud se ale situace uklidní, inflační tlaky mohou opadnout a zlato se stane opět přitažlivějším,“ přidává se na závěr analytik společnosti Zlaťáky.cz Jakub Petruška.
