Menu Zavřít

Češi začínají zlatu přicházet na chuť. Do konce dekády může zdražit i hodně nad pět tisíc dolarů, odhaduje analytik Zlaťáků Petruška

22. 11. 2023
Doba čtení: 9 minut
Autor: Zlaťáky

K opětovnému překonání hranice dvou tisíc dolarů za troyskou unci chybí zlatu jen kousek. Současná ekonomická i geopolitická situace hraje tomuto žlutému kovu do karet, přičemž není vyloučené, že do konce probíhající dekády zdraží i mnohem víc než na dvojnásobek své nynější hodnoty. Myslí si to alespoň Jakub Petruška, analytik české společnosti Zlaťáky.cz, která patří k největším retailovým obchodníkům v oboru a jejíž nabídka zahrnuje vedle zlatých a stříbrných slitků a mincí také mince sběratelské a řadu dalších investičních produktů.

Jaký vztah Češi ke zlatu mají? Do jakých konkrétních mincí se vyplatí investovat a jaký podíl by zlato v investičním portfoliu mělo ideálně tvořit? Na to a mnohé další se Petruška rozpovídal v rozhovoru pro Euro.cz.   

Když se člověk začne o zlaté investiční mince trochu více zajímat, narazí na pojmy jako Wiener Philharmoniker, Maple Leaf, Australian Kangaroo a tak dále. Co si pod nimi má představit?

Jedná se o nejznámější druhy investičních mincí, které se každoročně razí v podstatě již desítky let, a to hned v několika různých gramážích. Základní jednotkou je jedna troyská unce, což je 31,1 gramu. Máme tu ale také menší varianty, jako například půl unce, čtvrt unce či desetina unce a tak dále. Samozřejmě platí, že když chce někdo do těchto mincí investovat, tak ho jedna unce vyjde nejdráž, kdežto její desetina naopak nejlevněji. Je však potřeba zdůraznit, že po přepočtu na gram vychází jedna unce mnohem levněji, než když si člověk koupí deset desetinek.

Uvedu příklad: jedna desetina unce se dá dnes pořídit za přibližně 5,5 tisíce korun. Jedna troyská unce ale stojí nějakých 46 tisíc. To znamená, že si můžete pořídit 31,1 gramu zlata najednou za 46 tisíc, nebo si je koupit po desetinách a zaplatíte za to o devět tisíc víc. Pochopitelně ale platí, že ne každý má stejné finanční možnosti, takže si ne vždy může dovolit koupit celou jednu unci zlata najednou. Nebo se třeba naopak nebude chtít při případném prodeji zbavit všeho zlata současně, a v takovém případě je přirozeně lepší mít raději několik desetin unce než jednu celou jedinou.

Chápu správně, že tyto konkrétní zlaté mince jsou jen investičního charakteru a nekupují se za účelem sběratelství?

Ano, přesně tak. Razí se každoročně v milionech kusů (v závislosti na poptávce), přičemž jejich přidaná hodnota je takřka nulová. To jinými slovy znamená, že jak se bude vyvíjet cena zlata na světových trzích, stejně tak se bude vyvíjet i hodnota těchto investičních mincí. Samozřejmě se ale může stát, že někdo tyto mince sbírá od chvíle, kdy se začaly razit, a nějaká mu třeba chybí, takže si za ni bude ochoten připlatit. To jsou však víceméně jen výjimky.

Jaké konkrétní vlastnosti musí mince mít, aby se dala považovat za sběratelskou?

Sběratelské mince byly obvykle vyraženy v omezeném nákladu, jsou jinak zpracované (bývají raženy leštěnými razidly), jsou uložené v originální kapsli v transparentní krabičce a mají certifikát pravosti. Na něm je uveden popis mince, kolik jich bylo celkem vyraženo a další základní údaje.

Nesnažte se za každou cenu rychle zbohatnout, radí čerstvě dospělým specialista na investice. Nic jako vklad bez rizika neexistuje
Přečtěte si také:

Nesnažte se za každou cenu rychle zbohatnout, radí čerstvě dospělým specialista na investice. Nic jako vklad bez rizika neexistuje

Tyto mince se povětšinou razí k různým příležitostem. Tedy například k výročí korunovace nějakého panovníka, k jeho narozeninám a tak podobně. Konkrétně naše společnost má třeba v nabídce minci, která byla vyražena u příležitosti oslav šedesátiletého výročí uvedení prvního filmu s Jamesem Bondem do kin. Mince obsahuje celkem pět uncí zlata, tedy nějakých 155,5 gramu. Protože je ale osázená ještě brilianty tvořícími logo 007, váží ve skutečnosti o něco víc. Mince byla vyhotovena pouze v 60 kusech, a právě díky tomu se může pyšnit jedinečnou hodnotou.  

A které druhy sběratelských mincí jsou těmi nejhodnotnějšími? Co je hlavním kritériem určujícím jejich cenu?

Záleží, jestli se na to díváme optikou dneška, nebo z historického pohledu. V roce 1908 byla vyražena rakouská stokoruna, známá jako Dáma v oblacích, přičemž byla vyražena v nákladu 16 026 kusů a vznikla u příležitosti 60letého výročí korunovace Františka Josefa II. Dnes taková mince může mít hodnotu třeba i milion korun. Tedy za předpokladu, že je v perfektním stavu – že třeba nebyla v oběhu, ale po celou dobu ji měl někdo schovanou doma. V době svého vzniku ale de facto byla běžným platidlem, které mohlo mít v přepočtu do dnešních cen hodnotu pouhých pár tisíc.

V případě českých mincí jsou hodně ceněné svatováclavské dukáty, které se razily za první republiky. Hodnota kovu jako takového je minimální, ale pokud máte ve své sbírce dukáty z těch opravdu nejvzácnějších ročníků, tedy řekněme z let 1937 až 1938, kdy se vyrazilo jen několik málo kusů, pak se opět bavíme o statisícových částkách, možná i víc.

Co se týče dnešní doby, pamatuji, že jsme v nabídce jednoho času měli i minci vyraženou u příležitosti 95. narozenin královny Alžběty II., která vznikla v nákladu 18 kusů. Mince pocházela z Britské královské mincovny a její hodnota činila přibližně dva miliony korun.

Rostoucí poptávku po zlatu pohání i nové vedení ČNB        

Vraťme se zpět k investování do zlata jako takovému. Jak moc velký zájem o něj Češi mají? Dalo by se říct, že postupně roste, je konstantní, nebo naopak klesá?

Dle mého názoru zájem určitě roste. Češi začínají zlatu, jak se říká, přicházet na chuť. Sice se stále nemůžeme srovnávat například s takovými Němci a dalšími národy, kde je zájem mnohonásobně vyšší, ale zlepšuje se to. Něco takového je pochopitelně dáno i historickým vývojem. Německo zažilo po první světové válce hyperinflaci, v důsledku které se s trochou nadsázky dalo penězi doma topit v krbu, protože přesně tak rychle ztrácely na své hodnotě.

Když to zobecníme. Průměrný německý investor má dnes ve svém portfoliu přes sto gramů zlata, zatímco u nás to jsou jednotky. Platí nicméně, že v době covidu se v Češích cosi pohnulo a začali se o toto téma více zajímat. Lámali si hlavu nad tím, jak své úspory ochránit před znehodnocováním, přičemž investice do zlata se jevila jako jedna z nejlepších možností. No a v důsledku následné inflace a poté i války na Ukrajině tento apetit nadále přetrvává. Zlato je totiž skvělý uchovatel hodnoty peněz v čase – není to tak, že byste díky němu vydělali, to dozajista ne, ale minimálně o své úspory nepřijdete.

Cena surových diamantů se rekordně snižuje, výrazně klesá i zlato. Klenotníci ale zřejmě nesleví
Přečtěte si také:

Cena surových diamantů se rekordně snižuje, výrazně klesá i zlato. Klenotníci ale zřejmě nesleví

Zvýšenému zájmu českých domácností o zlato může konec konců nahrávat i změna strategie České národní banky. Nový guvernér Aleš Michl se totiž nechal slyšet, že by rád nechal opět vybudovat jakýsi zlatý poklad, který byl koncem 90. let postupně rozprodán. Zatímco dříve činily zlaté rezervy ČNB nějakých 70 tun, na přelomu tisíciletí, kdy byla cena zlata na pouhých 250 dolarech za unci, se rázem 55 tun zbavila. Minimum pak nastalo v roce 2020, kdy centrální banka disponovala necelými osmi tunami, přičemž cílem nového vedení je navýšit tuto hodnotu na alespoň stovku. ČNB touto strategií dává jasně najevo, že zlato má v rámci investičního portfolia své pevné místo, čímž tak zároveň podněcuje i růst poptávky ze strany domácností.           

Jaký je podle vás ideální podíl zlata, potažmo dalších cenných kovů, na celkové skladbě portfolia?

Každý to vidí jinak. Je sice pravdou, že podle některých odborníků by takový podíl měl představovat pět až deset procent, ale podobným pravidlem se určitě nedá řídit vždy a všude. Záleží na osobní preferenci. Cílem zlata není generovat zisky, ale uchovat hodnotu, a na to by měl každý investor myslet.

Stříbro na svůj velký moment stále čeká

Jak se hodnota zlata vlastně vyvíjela v čase? Za kolik se prodávalo například před 20 lety a jaká podle vás bude jeho hodnota na konci současné dekády. A vůbec, na jakých kritériích to vlastně záleží?

Krátce před rokem 2000 se cena zlata pohybovala kolem již zmíněných 250 dolarů za unci, což by se dalo označit za jakési dno. Pak na trzích začalo docházet k otřesům, jak zejména v USA splaskávala bublina kolem technologických firem, přičemž právě tehdy začalo zlato opět získávat na hodnotě.

Určitého vrcholu dosáhlo v roce 2011, kdy byla atakována hranice 1920 dolarů za unci. Následovalo období zvyšujících se úrokových sazeb, které je pro kovy vždy negativní, takže se cena začala znovu snižovat – zlato tak rázem stálo zase už jen lehce přes tisíc dolarů. A počínaje brexitem v roce 2016 již opět sledujeme rostoucí trend, který vyvrcholil v době pandemie, kdy byl tento kov k dostání za 2070 dolarů.

Obecně vzato se dá tedy říct, že cena zlata v čase roste a její vývoj je velmi dynamický. Cenu určují jak ekonomické, tak geopolitické faktory, přičemž já osobně si myslím, že se ke konci dekády klidně můžeme dočkat chvíle, kdy se jedna troyská unce bude prodávat za částku pět tisíc dolarů a možná i výrazně více – i třeba kvůli tomu, jak moc zlato aktuálně poptávají centrální banky nebo jak roste výše dluhů jednotlivých zemí, které se stávají de facto nesplatitelné.

O jaké další kovy se v souvislosti s investováním vyplatí se zajímat?

Tak samozřejmě je potřeba zmínit stříbro, které dle mého názoru je možná trochu podhodnocené. Aktuálně ten poměr mezi zlatem a stříbrem vychází na 1:85 – tedy že jedna unce zlata má stejnou hodnotu jako pětaosmdesát uncí stříbra. Přičemž pokud jde o zastoupení obou kovů v přírodě, je ten poměr 1:15.

Zlato by měl mít ve svém portfoliu každý investor, míní šéf společnosti Synergy Gold Mikulec. Jeho budoucí cenu ale odhadovat nechce
Přečtěte si také:

Zlato by měl mít ve svém portfoliu každý investor, míní šéf společnosti Synergy Gold Mikulec. Jeho budoucí cenu ale odhadovat nechce

S tím, jak se ekonomiky po pandemii znovu rozeběhly, začala růst právě i poptávka po stříbru, které se používá coby průmyslový kov. A to docela znatelně, její meziroční nárůst aktuálně činí nějakých 17 procent. I z tohoto důvodu si tedy myslím, že stříbro na svůj velký moment stále čeká a že se v budoucnu bude prodávat za mnohem víc než za současných zhruba 20 dolarů za unci.

Stačí přijít na prodejnu

Jak vůbec investování do zlata probíhá? Co pro to musím udělat? 

Vlastně si stačí jen najít důvěryhodného prodejce a zajít k němu na pobočku. Přesně takto to funguje u nás – lidé k nám přijdou, naši odborníci si s nimi sednou, proberou jejich investiční možnosti a následně jim navrhnou konkrétní strategii šitou na míru.

Těch možností je přitom vícero. Dají se koupit zlaté cihličky, kde je zlata od jednoho gramu až třeba do kila, ale stejně tak se dají koupit i běžné zlaté mince nebo mince sběratelské. Nutno však pamatovat na to, že sběratelské mince jsou investicí na dlouhé roky, takže když pak člověk zjistí, že je najednou potřebuje prodat (ačkoliv to původně plánoval třeba až za 10 let), tak na tom ve výsledku může tratit. Nemluvě o tom, že je také potřeba najít kupce, který o ni bude mít zájem. I proto se doporučuje mít větší část peněz právě v investičním zlatě.

A co to pro mě vlastně znamená, když bych jako investor koupil zlatou minci? Musím si ji jít někam fyzicky vyzvednout a vzápětí uschovat?

Kovy, které si například u nás zákazník koupí, si následně odnese s sebou. Dále už je pak na něm, jestli je bude mít přímo doma, nebo je raději vloží do nějaké úschovny, třeba do bezpečnostní schránky v bance. No a když pak chce toto zlato prodat, musí s nimi za námi opět zase přijít.   

Dá se zlato pořídit i skrze nějakou mobilní aplikaci?

Aplikace určitě existují, ale je otázkou, do jaké míry je taková věc přínosná. Jednak s tím jsou spojeny vstupní náklady a jednak platí, že člověk v takovém případě stále žádným fyzickým zlatem nedisponuje. Snadno se tedy může například stát, že fond, prostřednictvím kterého do něj investoval, zkrachuje a on se ke svému zlatu už nikdy nedostane. Určitě je tedy podle mě potřeba taková rizika zvážit.

DT24

Lze nějak dohledat, odkud zlato, do kterého člověk investuje, pochází, respektive jaký je jeho původ?

Platí, že v případě osvědčených prodejců se investor o původ zlata zpravidla strachovat nemusí. Většinou totiž pocházejí od světových mincoven a celý proces je poměrně transparentní. Pokud ale investuje skrze nějakého neznámého obchodníka, pak už tu samozřejmě určité riziko být může.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).