Z něj také vyplývá, že jeden milion dolarů (20,8 milionu korun) už zdaleka nemá takovou hodnotu jako dřív, obzvlášť na trhu luxusních nemovitostí. Zatímco v roce 2020 bylo možné v Monaku za tuto částku pořídit 17 metrů čtverečních, dnes je to už jen 16 metrů. V Hongkongu, který se umístil na druhém místě, si za milion dolarů lze pořídit zhruba 22,5 metru čtverečního.
Ve srovnání s Londýnem, Singapurem nebo Ženevou pak New York působí téměř dostupně, za stejnou částku tam získáte přibližně 33,9 metru čtverečního. Rozdíly mezi jednotlivými městy ukazují, jak výrazně se liší nejen ceny, ale i atraktivita jednotlivých lokalit. Pro kupující však nejde jen o metry čtvereční, ale o celkovou hodnotu lokality, přičemž významnou roli hrají faktory jako kvalita života, daňové prostředí nebo investiční příležitosti, jak uvádí CNBC.
Monako
Jen pro představu, kupní síla milionu dolarů se i na pražském rezidenčním trhu za poslední dekádu dramaticky snížila. Zatímco v roce 2015 bylo možné za tuto částku pořídit byt v novostavbě o velikosti 400 metrů čtverečních, o pět let později už byla kupní síla výrazně nižší – stačila zhruba na 200 metrů. A dnes už by to bylo při cenové hladině 180 tisíc korun za metr čtvereční jen 120 metrů čtverečních.
„Za posledních deset let tak kupní síla klesla o více než 70 procent. Hlavním důvodem je dynamický růst cen nemovitostí, zatímco posilující koruna vůči dolaru tento propad zmírnila jen částečně,“ uvádí pro Euro.cz senior konzultantka Lexxus Norton Jana Panochová.
Růst cen a nové globální trendy
Luxusní nemovitosti ve většině světových metropolí dál zdražují, mimo jiné i proto, že bohatí lidé dále bohatnou a zároveň jsou čím dál mobilnější. Jen za loňský rok vzrostly ceny prémiových nemovitostí na stovce sledovaných trhů o 3,2 procenta, zatímco ceny běžného bydlení se zvýšily o 2,9 procenta. Nejrychlejší růst přitom zaznamenal Blízký východ, kde například v Dubaji vzrostly ceny v roce 2025 o 25 procent a za posledních pět let téměř o 200 procent.
Výrazně se prosadilo také Tokio, kde ceny vyskočily o 58,5 procenta, což z něj udělalo jedno z největších překvapení roku. Silný růst hlásí i další města, například Manila, Soul nebo Praha, kde ceny vzrostly o 14,6 procenta. Ukazuje se tak, že luxusní trh už není doménou jen tradičních center. Že je tuzemská metropole dlouhodobě vnímána jako stabilní a atraktivní destinace pro luxusní rezidenční bydlení potvrzuje naší redakci i šéfka výzkumu Knight Frank Lenka Šindelářová.
Růst cen prémiových nemovitostí ve světových metropolích
„K důvodům patří kombinace unikátní historické hodnoty a omezené nabídky v nejžádanějších lokalitách, kde je nová výstavba silně regulována. To přirozeně vytváří tlak na růst cen, který je v posledních letech ještě zesílen nesouladem mezi poptávkou a nabídkou a zároveň rostoucími stavebními náklady,“ vysvětluje
Praha je též podle ní vnímána jako bezpečné město s vysokou kvalitou života, přičemž právě tento faktor nabývá stále více na významu. V kontextu globální nejistoty pak atraktivita české metropole i z pohledu uchování hodnoty kapitálu.
Budoucnost, rostoucí daně a regulace
Za perspektivní trhy do budoucna označila výše zmíněná zpráva třeba indickou Bombaj, australské Brisbane, americké Miami nebo již zmíněný Hongkong. Ultrabohatí investoři totiž stále častěji střídají místa pobytu a pořizují si nemovitosti ve více městech současně. Mobilita kapitálu i lidí se tak dále zvyšuje a nemovitosti slouží nejen jako investice, ale i jako zázemí pro flexibilní životní styl.
Globální přesuny bohatství urychlují také rostoucí daně a stále silnější regulace. Tradiční centra, jako je Londýn, se proto mění a místo trvalého bydliště slouží spíše jako místa, kam lidé přijíždějí za prací, kulturou nebo kontakty. Tento model „přijet a zase odjet“ se přitom stává běžnější.
Do budoucna proto mají nejlepší vyhlídky mají ty trhy, které kombinují omezenou nabídku nemovitostí s atraktivním životním stylem a příznivým daňovým prostředím, uvádí šéf výzkumu společnosti Knight Frank Liam Bailey. Města jako Miami, Milán nebo Dubaj podle něj těží právě z výhodných daňových podmínek. Naopak New York a Londýn u bohatých bodují především životním stylem a koncentrací byznysu, ale jejich atraktivita kvůli daním postupně klesá.
„Každé město, které chce v příští dekádě uspět a přitahovat kapitál ultrabohatých, musí nabídnout konkurenceschopné podmínky. Kapitál se už nyní přesouvá z prostředí s vysokými překážkami do míst, která velký majetek aktivně vítají,“ uzavírá Bailey s tím, že trhy, které se tomuto trendu nepřizpůsobí, mohou ztratit svou pozici na globální mapě luxusních investic.
