Investice do výzkumu a vývojepatří mezi klíčové ukazatele dlouhodobé konkurenceschopnosti ekonomiky. Schopnost vytvářet nové technologie, produkty a inovace rozhoduje o tom, zda se země posouvá k vyšší přidané hodnotě, nebo zůstává závislá na montážní výrobě a levnější pracovní síle. Nejnovější data přitom ukazují, že Česko se v tomto ohledu evropské špičce opravdu nepřibližuje.
Tuzemské výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2024 podle posledních dat Eurostatu 1,82 procenta HDP, přičemž jde o nejnižší hodnotu za posledních devět let. Česko tak zůstává zhruba o čtyři desetiny procentního bodu pod průměrem Evropské unie, který činí 2,24 procenta hrubého domácího produktu.
„Výdaje na vědu a výzkum jsou taženy hlavně soukromým sektorem, stát bohužel o rozvoj nejeví zásadní zájem. Nezmění se to ani s nástupem nové vlády,“ uvedl zakladatel poradenské společnosti enovation David Kotris s tím, že ze strany firem je zájem o výzkum i deep tech technologie naopak obrovský.
Nominální růst, relativní pokles
Jak to bude s výdaji na vědu v roce 2026, okomentoval pro naši redakci mluvčí Ministerstva financí ČR Michal Žurovec: „Navzdory výrazným úsporám napříč nemandatorními výdaji všech kapitol dochází ve státním rozpočtu na letošní rok k dalšímu nominálnímu nárůstu výdajů na vědu a výzkum, a to z 51,5 miliardy korun v roce 2025 na letošních 52,5 miliardy.“
Zmínil také, že nová vláda přijala komplexní hospodářskou strategii s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0, zaměřenou mimo jiné na podporu inovací. „Ta nespočívá jen ve výdajích státního rozpočtu, ale také například ve zatraktivnění odpočtů na oblast vědy a výzkumu, zjednodušení a podpoře zakládání a expanze startupů v Česku, vytvoření motivačního inovačního ekosystému a řadě dalších opatření, které budou mít příznivý dopad na růst přidané hodnoty v Česku,“ dodal Žurovec.
Podle výpočtů hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky by každopádně vládní výdaje na tuto oblast měly letos v procentuálním vyjádření skutečně klesnout. „Návrh rozpočtu počítá se zvýšením výdajů na výzkum, vývoj a inovace v roce 2026 zhruba o jednu miliardu na 52,5 miliardy, podíl výdajů na HDP bude ale přesto o něco menší,“ potvrdil pro Euro.cz. „Zatímco v roce 2025 činil 0,6 procenta, tak letos to díky rychlému růstu ekonomiky bude zhruba 0,586 procenta. Aby byl zachován stejný podíl výdajů na výzkum, vývoj a inovace v roce 2026, pak by muselo být vydáno zhruba 54,1 miliardy. Nejedná se z hlediska rozpočtu o zásadní změnu. Podporou vědy se navíc dají vyšší výdaje snadno obhájit,“ zdůraznil Peterka.
Pod evropským průměrem
Aby si člověk mohl o celé problematice udělat komplexní obrázek, je potřeba se podívat, jak k vědě a výzkumu přistupují nejvyspělejší ekonomiky Evropy. Například ve Švédsku do tohoto sektoru míří více než 3,5 procenta HDP, což je téměř dvakrát tolik než v Česku. Nad tři procenta se dostávají i v Německu, Rakousku nebo ve Finsku.
Ještě markantnější je rozdíl v přepočtu na obyvatele. V Česku dosahují výdaje na výzkum a vývoj na 536 eur (13 500 korun) na hlavu, zatímco průměr EU je o 361 eur vyšší (ve výsledku asi 22 600 korun). Celkové výdaje v roce 2024 pak dosáhly částky 403 miliard eur (10,15 bilionu korun).
Výdaje vybraných evropských zemí na vědu a výzkum (v % HDP)
„Tradičně nejvíce podporují výzkum, vývoj a inovace severské státy, kde se průměrné výdaje na jednoho obyvatele blíží hranici dvou tisíc eur (50 370 korun). To je téměř čtyřikrát více než u nás,“ vypočítal Kotris z enovationu s tím, že i v Německu či Rakousku jsou průměrné výdaje na hlavu přes jeden a půl tisíce eur (více než 36 tisíc korun).
Zaostávání však není jen českým problémem, valně na tom není ani EU jako taková, která se dlouhodobě pohybuje pod proklamovaným tříprocentním cílem. Navíc je nutné podotknout, že za posledních 10 let se inkriminované výdaje v rámci Unie zvýšily pouze o desetinu procentního bodu HDP, zatímco třeba ve Spojených státech narostly desetkrát tolik a nyní se nacházejí na úrovni 3,5 procenta. Ještě o pověstný level výše pak lze zařadit například Jižní Koreu, která se v roce 2023 blížila ve výdajích na vědu hranici pěti procent svého hrubého domácího produktu.
Firmy investovat chtějí
Alespoň částečnou útěchou budiž fakt, že firmy zájem o vědu a výzkum, respektive inovace či takzvaný deep tech rozhodně neztrácejí. Z dat enovationu totiž vyplynulo, že konkrétně jeho klienti se napříč dotačními programy zapojili do více než 120 projektů v oblasti R&D s celkovými způsobilými náklady 3,7 miliardy korun. „To znamená, že potenciální objem získaných dotací je téměř 1,6 miliardy. Tato čísla jasně potvrzují, že české firmy se inovací nebojí a jsou připravené investovat do budoucnosti,“ podotkl Kotris.
S tím jim, pravda, částečně pomohou dotace. Projekt TWIST, který nahradil program The Country for the Future, počítá do roku 2031 s výdaji 8,2 miliardy korun, z toho pět miliard má být hrazeno ze státního rozpočtu.
Program je zaměřen na podporu výzkumu, vývoje a inovací ve strategických oblastech pro Českou republiku, včetně podpory inovačních firem a startupů, přičemž podle Kotrise byl zájem o poslední výzvy mimořádný. To však zároveň znamená, že zdaleka ne všichni žadatelé mohli být uspokojeni.
Data Evropské startupové aliance navíc ukázala, že Česko v podpoře tohoto klíčového segmentu zaostává hned v několika ohledech. Vedle objemu finančních prostředků je stěžejní i přehlednost jednotlivých nástrojů a jejich vzájemná koordinace.
Jaký závěr z výše uvedeného vyplývá? Především takový, že do budoucna bude klíčové, zda se podaří nastavit předvídatelné prostředí a stabilní víceletý finanční rámec včetně jasného harmonogramu výzev a lepšího provázání národních programů s evropskými nástroji podpory. Česko se sice dlouhodobě hlásí k rozvoji inovací a budování znalostní ekonomiky, dosavadní vývoj veřejných výdajů ale naznačuje spíše stagnaci než výrazný posun vpřed.
