Menu Zavřít

Stabilita versus zamrzlé inovace. Devizové intervence i po pěti letech rozdělují ekonomy

5. 11. 2018
Autor: Tomáš Novák/Euro

Názory na spuštění devizových intervencí Českou národní bankou rozdělují ekonomy i pět let od jejich zahájení. Podle zastánců intervence přispěly ke stabilitě české ekonomiky a jejímu dnešnímu dobrému vývoji. Podle kritiků dopad intervencí například omezuje v současnosti účinnost měnové politiky a nenutil firmy inovovat a zvyšovat produktivitu.

Devizové intervence spustila ČNB na počátku listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Ta při současné znalosti vývoje ekonomiky podle některých analytiků nehrozila v takovém rozsahu, kterého se centrální banka obávala. „Při zpětném pohledu lze říct, že ekonomika by se do žádné obávané deflační recese nedostala i kdyby kurzový závazek nebyl zaveden. To je však zpětný pohled, kdy již víme, že se v závěru roku 2013 výrazně zlepšila zahraniční poptávka,“ uvedl například hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Výhodou intervencí podle něj bylo, že tuzemskou ekonomiku chránily před politikou Evropské centrální banky. „Její extrémně uvolněná měnová politika a spuštění kvantitativního uvolňování (tedy nákupů dluhopisů) by patrně způsobilo výraznější posílení koruny, což by zhoršilo konkurenceschopnost tuzemských vývozců,“ uvedl.

ČNB v rámci devizových intervencí držela kurz koruny od listopadu 2013 nad hranicí 27 korun za euro. Celkem ČNB vydala v rámci intervencí za nákup eur 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.


Přečtěte si komentář o vývoji ekonomiky: Sýčkování na prosluněné stráni

 Páral


„Kurzový závazek byl krokem do neznámých vod, ale ČNB musela něco vymyslet tváří v tvář deflačnímu riziku. Zpětně se ukazuje, že zvolila dobře. Lze argumentovat, že začátek i konec měly přijít o pár měsíců dříve, ale to jsou jen detaily na jinak zdařilém manévru, který přispěl ke stabilitě české ekonomiky a dnešní prosperitě,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Inflace je podle něj přibližně v souladu s odhady ČNB a kurz koruny je o něco slabší, což je dáno externími faktory. „Nadále platí, že česká ekonomika patří z hlediska makroekonomické a finanční stability mezi nejstabilnější ekonomiky světa. Značnou zásluhu na tom má ČNB,“ dodal Marek.

Koruna od ukončení intervencí v dubnu 2017 posílila z 27 korun za euro na dnešních 25,83 Kč/EUR. Posledních několik měsíců ovšem vlivem vývoje ve světě koruna spíše oslabuje. Nejsilnější byla koruna od ukončení intervencí na konci ledna letošního roku, kdy se obchodovala za 25,24 koruny za euro. Před zahájením intervencí se koruna obchodovala za zhruba 25,80 Kč/EUR.


Proč něco není? Konjunktura vymetá sklady a čaruje s trhem práce

 ilustrační foto


Meziroční inflace byla podle údajů Českého statistického úřadu v říjnu 2013 0,9 procenta a zároveň nejnižší v celém roce 2013. Následně opět klesala a celý rok 2014, 2015 a většinu roku 2016 se pohybovala pod jedním procentem. Do záporných hodnot se během trvání intervencí meziroční inflace nikdy nedostala, ale 0,1 procenta vykázala poprvé v dubnu 2014 a následně ještě několikrát, naposledy v květnu a červnu 2016. Letos v září již byla inflace 2,3 procenta.

Nezamýšleným důsledkem intervencí je podle Sobíška zvýšení již dříve existujícího převisu volných peněz v tuzemském bankovním sektoru. To se podle něj promítá do obchodní politiky bank, které preferují dlužníky a nejsou příliš ochotné zvyšovat úročení vkladů. „Lze tedy argumentovat, že se odkazem intervencí ČNB stalo snížení účinnosti měnové politiky v Česku,“ uvedl. Dodal, že s odstupem času si přestává být jistý, zda bylo v roce 2013 vůbec nutné k intervencím sáhnout.

Vývoj kurzu koruny k euru za posledních deset let: EURCZK Chart

Slabší koruna díky intervencím měla podle tehdejšího prohlášení ČNB pomoci také exportérům. Podle Vladimíra Pikory z Next Finance zlevnění produkce ovšem nenutilo firmy ke zvyšování produktivity a k inovacím. „Z Česka se tím stala levná montovna a obří sklad. Ujel nám technologický vlak,“ uvedl.

EBF24

Celkově byly intervence podle Pikory chybou. „Na druhou stranu jsme si s intervencemi vyzkoušeli, jak špatný je pro nás fixní kurz. A to je potvrzením předpokladu, že se do eurozóny nemáme hnát,“ uvedl.

Dále čtěte:

Nezaměstnanost a karenční lhůta: jak se to rýmuje?

Bude dobře. Letos skoro na beton

Obchodní válka i brexit aneb Proč musí mít Česko nachystány ekonomické záložní scénáře

Češi věří ekonomice. Hůře prý nebude

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).