Rozpuštěný a vypuštěný fintech. Bankovní revoluce nebude

Finančně-technologické firmy slevují ze svých plánů na bankovní revoluci a míří pod křídla bank a velkých korporací.

Řada českých flntechových firem jen okopírovala úspěšný model, který fungoval v zahraničí. Patří k nim třeba Roger Adama Šoukala nebo zlínský projekt FinGood, který vznikl poté, co jeden ze současných jednatelů firmy Roman Vyorálek četl na toto téma diplomovou práci. Nejznámějším vzorem FinGoodu je britský Funding Circle, dnes už fungující zisková mašina, která na ostrovech poskytla investování 35 tisícům firem celkem za 3,4 miliardy liber (100 miliard korun).

Parta zlínských nadšenců začala přes crowdfundingovou platformu FinGood financovat první české firmy v listopadu 2016. Jejich nápad je jednoduchý: firmu, která si chce půjčit peníze na rozvoj, nejprve důkladně prověří (musí mít tříletou historii a být finančně zdravá) a poté jí zprostředkují půjčky od drobných investorů. Je to podobné projektu Zonky, který se snaží obejít banky a poskytovat levnější půjčky od lidí přímo lidem.

Proč vlastně ale chodit k FinGoodu, který poskytuje úvěry o dost dražší než banky (od šesti do osmi procent ročně)? „Každou poptávku po penězích podporujeme i marketingově. Ke každému projektu točíme video, děláme na míru bannery a podporujeme každý projekt vtisku“ říká druhý ze zakladatelů firmy Marek Galetka s tím, že z každého úvěru si FinGood bere poplatek dvě až pět procent z financované částky. Výhoda má být i v tom, že firma spolu s financováním získává komunitu drobných investorů, kteří ji podpořili a jsou pak jejími dlouhodobými fanoušky. Úvěry jsou zajištěné majetkem podobně jako v bance.

Vystřízlivění

FinGood je ale na začátku: dosud poskytl jen desítku úvěrů (například firmě Prim) celkem ve výši 13 milionů korun. Právě růst je u začínajících firem největší problém. Oslovit potenciální žadatele o úvěr i investory stojí peníze. Fintechové firmy proto čím dál častěji přibírají do svých řad stabilní a velké finanční partnery, nezřídka velké banky, proti nimž se před deseti lety vymezovaly a chtěly je zničit.

Postupovala tak například digitální platební služba Twisto Michala Šmídy, která loni získala pět milionů eur od nizozemské ING Group a rakouské pojišťovny Uniqa. Peníze jí poslouží na rozvoj služeb v Česku a expanzi do Polska. Partnery přijal i brněnský Roger (dříve InvestAukce), který dělá faktoring pro malé a střední firmy, a i zmíněné Zonky po čase vystřízlivělo a zamířilo pod křídla Kellnerova a Šmejcova Home Creditu.

Do české fintech firmy Twisto vstoupila polská ING Bank Śląski

Ziskových projektů je pomálu. Majitelé fintechů proto obcházejí velké investory a snaží se je přesvědčit o tom, že jejich příběh je úspěšný. Podle zprávy World FinTech Report 2018, kterou zpracovaly firmy Capgemini a LinkedIn, vyhledávají symbiózu s tradičními finančními institucemi po celém světě. Velké finanční instituce jim pomohou oslovit více klientů či využít náklady z rozsahu. Získají také lepší propagaci a mohou si levněji půjčit na rozvoj. Důvodem je též složitá bankovní regulace, jejíž dodržování je drahé.

Fintechové firmy stavějí na tom, že některou službu nabídnou levněji než banka. Například britská „banka v mobilu“ Revolut, kterou mohou využívat i lidé v Česku, umožňuje ušetřit na převodu cizích měn. Jak? Když třeba vyrazíte na týden na hory do Rakouska, potřebujete eura a kupujete si je při výběru z bankomatu nebo při platbě v cizí měně u své banky, která si ke každému euru přirazí od 50 do 90 haléřů. Revolut neúčtuje za měnový převod nic, takže pokud platíte větší sumy, můžete ušetřit až několik tisíc korun jen na poplatcích.

Přeshraniční účet

Rovněž britský fintech TransferWise, který však zakládali estonští vývojáři Skypu, využívá mezery na trhu. Díky této aplikaci je mnohonásobně levnější poslat platbu na účet do zahraničí nebo ze zahraničí. Oproti tradičním bankám jde o stokoruny a při vyšších sumách o tisíce korun. TransferWise nyní zavádí novou službu -přeshraniční účet. Je to účet v mnoha měchách, z něhož lze zadarmo či za malý poplatek posílat peníze a měnit peníze mezi evropskými státy či USA.

A pozadu nezůstávají ani české banky. Spořitelna se chystá do plného provozu uvést aplikaci George na správu osobních financí. Moneta poskytuje úvěry přes mobil, mBank a další banky umožňují platby mobilem přes Google Pay, kdy si uživatel nahraje kartu do mobilního telefonu, který potom používá k bezkontaktnímu placení. Raifieisenbank nedávno přišla s možností přihlašovat se do mobilního bankovnictví prostřednictvím otisku prstu. „Pokud telefon přihlášení pomocí otisku prstu podporuje, může si klient tento rychlejší způsob přihlašování nastavit. Uživatelé operačních systémů iOS a Android se tak už nemusejí přihlašovat pouze prostřednictvím číselného kódu“říká mluvčí Raifieisenbank Petra Kopecká.

Zahraniční fintechové firmy často už vyrostly a vlastní je korporace jako Google či Alibaba. Druhému jmenovanému patří například společnost Ant Financial, která provozuje největší platební bránu na světě Alipay, či největší fond peněžního trhu Yu’e Bao. Ant Financial plánuje brzy vstoupit na burzu, kde se očekává tržní hodnota kolem 60 miliard dolarů. České fintechové firmy zatím na takovou metu nedosáhnou a pracují na tom, aby se dostaly do zisku.

Zdroj: KPMG, H2 Ventures

Nechtěná kreditní karta ve schránce? Pochybný trik zkouší i dcera Komerční banky

Přečtěte si také:

Sázka na fintech. Rothschildův fond chystá obří emisi

Poslední záchvěv revoluce. Banky v mobilu převrat nezpůsobí

Češi stále nepřišli na chuť mobilním platbám. Zaostáváme za Evropou

Při placení pomocí SMS buďte opatrní

Světové obchodní fórum: Banky si kopou hrob, Facebook a spol. je převálcují