Kolejová doprava v hlavním městě zažívá renesanci a nádraží Praha-Bubny je první, pro cestující viditelnou součástí projektu železnice na Letiště Václava Havla, jehož dokončení se plánuje někdy okolo roku 2030. Po více než čtyřiceti letech se tak metropole dočkala nového nádraží, když Správa železnic spustila začátek srpna provoz na modernizované trati mezi Bubny u metra Vltavská a novou zastávkou Výstaviště u Stromovky, kousek od Průmyslového paláce.
Nádraží v Bubnech leží na dvou významných příměstských tratích. Jedna z nich vede do Kralup nad Vltavou a dále do Ústí nad Labem, druhá z Masarykova nádraží do Kladna a dál na západ. Cestující z Kladenska tak poprvé získávají pohodlný přestup z vlaků na všechny linky pražského metra. Navýšení kapacity modernizované tratě navíc umožní zavést více spojů.
Že jde o unikátní technický projekt, dokládá i fakt, že téměř celý zmodernizovaný, zhruba kilometrový úsek tratě je postavený na pilířích, přičemž průchozí estakády nahradily železniční náspy, které oblast po desetiletí rozdělovaly. To umožnilo zrušit frekventovaný přejezd v Bubenské ulici a propojit horní a spodní část Holešovic s novou ulicí Nicholase Wintona pro pěší a cyklisty, která se otevřela loni v září a kterou zdobí mural s motivy zachráněných dětí od výtvarnice Toy Box.
Velkorysé pojetí
Nové nádraží Praha-Bubny, navržené týmem Jakub Cigler Architekti (JCA) ve spolupráci s Metroprojektem Praha, vyšlo na více než 5,6 miliardy korun. Vlaky vjíždějí přímo do interiéru, což je v Česku unikát. Velkorysá budova stojí na pilířích a pod nástupišti je prostor pro více než deset komerčních jednotek, které se budou v následujících měsících postupně otevírat.
Střídmá a prosvětlená budova má dva vestibuly s podchodem ve středu objektu. K vlakům se cestující dostanou po schodech, eskalátorech nebo s pomocí výtahů, na nástupištích pak najdou skleněné čekárny, zatímco interiér oživuje i několik stromů s automatickou závlahou. Nad kolejemi tratě do Kladna vede lávka, která zlepšila přístup z Letné do Stromovky.
Střechu nádraží nad jižním vestibulem navrhli architekti jako vyhlídkovou terasu. Přístupná je čtyřramenným schodištěm z prvního nástupiště a protože je nádraží první budovou v transformačním území, může se stát infopointem s vyhlídkou na město a okolní vznikající čtvrť. Pochozí část je navržena jako dřevěná paluba a ve středu terasy je situovaná pohledová zelená střecha.
Nová tvář města
Projekt je mimořádně významný nejen z hlediska dopravy, ale je to i základní kámen nové části města. „Praha se tak připravuje na novou čtvrť Bubny-Zátory a Vltavskou filharmonii v těsném sousedství. Vzniká tak ideální spojení dopravní infrastruktury a města včetně nových veřejných prostranství a dosud špatně propojených částí Prahy 7,“ uvádí pro Euro.cz šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč.
Velkorysé pojetí budovy pak předznamenává i budoucí podobu nové čtvrti, kterou budou vlaky projíždět. Architekti ji proto pojali jako platformu či sokl, které umožní i další rozvoj. „Bubny-Zátory budou mít zřejmě jinou výškovou hladinu než okolní zástavba, proto je střecha nového nádraží připravena i konstrukčně pro případnou výstavbu nové administrativní budovy,“ zmiňuje pro Euro.cz architekt projektu Jan Hofman z JCA a dodává, že v rovině úvah je i to, že by se zmíněná budova mohla stát novým sídlem Správy železnic.
V blízkosti nového nádraží také v červenci začala přestavba původní nádražní budovy Praha-Bubny, kde vznikne za bezmála 190 milionů korun Centrum paměti a dialogu Bubny, které bude připomínat téměř padesát tisíc Židů deportovaných odsud v letech 1941 až 1945. Projekt, jehož autorem je královéhradecké ARN STUDIO, citlivě rozšiřuje původní budovu a zachovává její charakteristické prvky, přičemž jeho dokončení je v plánu za dva roky.
Poté zde vznikne zázemí pro kulturně-vzdělávací instituci s výstavním i živým programem. Počítá se též s kavárnou a oživením přilehlého veřejného prostranství, které přímo navazuje na rezidenční bloky Holešovic a Malého Berlína.
