Rok 2025 přinesl v oblasti architektury nespočet projektů, které zaujaly svou výraznou podobou, ekologickými prvky i citlivým propojením s kulturou daných regionů. Letošek by se však v tomto ohledu mohl do historie zapsat ještě tučnějším písmem, neboť i v nadcházejících dvanácti měsících dojde k dokončení celé řady dlouho očekávaných objektů.
Patří mezi ně známá muzea, rekordně vysoké mrakodrapy, ale i monumentální katolická bazilika, jejíž výstavba trvá bezmála půl druhého století. Projděte s námi deset projektů, o nichž se má dle serveru CNN v roce 2026 mluvit zdaleka nejvíce.
Chrám, který vzdoruje času
Po téměř 144 letech výstavby se nejslavnější nedokončený chrám světa Sagrada Familia v Barceloně přibližuje zásadnímu milníku. Práce na sochařské výzdobě, dekorativních detailech a plánovaném hlavním schodišti se sice nejspíš protáhnou až do 30. let, ale letos by měla být dostavěna 172 metrů vysoká věž Ježíše Krista. Jde o poslední a nejvyšší z osmnácti věží baziliky, jejíž dokončení má připadnout na sté výročí úmrtí architekta Antoniho Gaudího v červnu.
Délku výstavby způsobila nejen mimořádná složitost Gaudího vizionářského návrhu – tedy surrealistické spojení gotiky, secese a forem inspirovaných přírodou –, přispěly k tomu i finanční problémy, pandemie či zničení architektových plánů během španělské občanské války.
Jak by konečnou podobu chrámu hodnotil sám Gaudí, se už nikdy nedozvíme. Zřejmě by mu ale dlouhé čekání nevadilo. „Můj klient nespěchá,“ prohlásil kdysi. Měl tím samozřejmě na mysli Boha.
Návrat historické monumentality
Newyorské mrakodrapy se odklánějí od uhlazených skleněných fasád směrem k robustnějším, historizujícím formám. Důkazem jsou dvě nejnovější věže – ocelí prostoupené sídlo JPMorgan Chase na adrese 270 Park Avenue a temná Brooklyn Tower s neoartdecovou siluetou obloženou bronzem a tmavým kamenem. Dalším výrazným přírůstkem městského panoramatu pak bude nový mrakodrap 520 Fifth Avenue, který nabízí místo minimalismu monumentální výraz inspirovaný stylem Beaux-Arts, jenž vzkvétal během amerického „pozlaceného věku“.
Budova vysoká 305 metrů pracuje s terakotovými oblouky, jejichž rytmus navazuje na sousední historickou zástavbu. Architekti z ateliéru Kohn Pedersen Fox se inspirovali rovněž oblouky nádraží Grand Central Terminal a Newyorské veřejné knihovny. Stejně tak zmiňují stupňovité městské scenérie, které si představoval Hugh Ferriss, jehož ilustrace významně ovlivnily Batmanovo Gotham City.
Olympijská vesnice s druhým životem
Na několik týdnů se letos v únoru stane zhruba 4,7hektarový areál na jihovýchodě Milána domovem tisíců sportovců během zimních olympijských her (a následné paralympiády). Klíčovou otázkou olympijských vesnic však vždy je, co s nimi po skončení akce. Nedávná historie přitom nabízí řadu varovných příkladů – od neprodejných bytů v Rio de Janeiro přes chátrající objekty v Athénách až po bydlení nedostupné pro nízkopříjmové obyvatele v Londýně.
Pro drahé italské město každopádně navrhlo studio Skidmore, Owings & Merrill vesnici tak, aby se během několika měsíců proměnila v cenově dostupné studentské bydlení zhruba pro 1 700 lidí. Mnohá zařízení využívaná olympioniky, jako jsou prostory pro setkávání, rekreaci i sport, totiž studenti potřebují také.
Kromě návrhu šesti nových budov architekti obnovili i dvě historické stavby bývalého železničního areálu. Projekt je zároveň koncipován jako otevřený městský blok, propojený s okolní čtvrtí Porta Romana, veřejnými cestami a zelenými plochami.
Poslední velké gesto legendy
Otevření dlouho očekávané pobočky Guggenheimova muzea v Abú Dhabí získalo po nedávné smrti Franka Gehryho zcela nový význam. Budova patří mezi několik projektů, na nichž architekt pracoval až do své smrti, a je zřejmě jeho posledním zásadním dílem. Stavba sice působí jako chaotická hromada zakřivených a hranatých předmětů různých velikostí a textur, avšak právě to je Gehry v jeho nejhravější podobě.
Krytá nádvoří vycházejí z blízkovýchodní architektury, zatímco kuželovité objekty volně odkazují na tradiční větrné věže sloužící k pasivnímu chlazení. Stejně jako slavný Guggenheim v největším městě španělského autonomního společenství Baskicko má i tato stavba ambici vyvolat takzvaný „bilbao efekt“ – to znamená proměnit celou aglomeraci v mezinárodní kulturní magnet. Zda se otevření opravdu uskuteční v roce 2026, zůstává nicméně vzhledem ke zpoždění nejisté.
Nová nejvyšší budova Afriky
Afrika získá svoji novou nejvyšší budovu. Věž Tour F v Abidžanu na Pobřeží slonoviny, jejíž šikmé plochy skleněné fasády mají evokovat stylizovanou africkou masku, přesáhne po dokončení hranici 420 metrů, čímž tak zhruba o 30 metrů překoná dosavadního rekordmana, kterým je egyptská Ikonická věž.
Autorem návrhu je architekt Pierre Fakhoury. Stavba se po dokončení stane v pořadí šestou věží v administrativní čtvrti města, jejíž rozvoj byl plánován už od 70. let 20. století. Význam budovy nicméně její výšku dalece přesahuje.
Pobřeží slonoviny prošlo v posledních dekádách obdobím politické nestability a občanských válek, přičemž mrakodrap má fungovat jako symbol návratu řádu a důvěryhodnosti pro investory. Je sice pravdou, že takto vysoká budova ve městě s relativně nízkou hustotou zalidnění může působit nevšedně, klíčovým argumentem k její výstavbě je však právě ona zmíněná symbolická hodnota.
Vizitka světové metropole
Mít reprezentativní operní dům patří k osvědčeným způsobům, jak se dané město může zapsat na mapu světové architektury – důkazem budiž například australské Sydney. V poslední době se na tento trend snaží navázat také některé čínské aglomerace, jako je třeba Chuang-čou nebo nově i Šanghaj. Návrh na tamní scénu pochází od norského studia Snøhetta, které má s operními domy bohaté zkušenosti.
Stavba leží na nábřeží a vyznačuje se světlými plochami a nízkým profilem, který se zdánlivě zvedá ze země. Jejím ikonickým prvkem se zcela jistě stane spirálové schodiště. To připomíná rozevřený vějíř a vede na veřejně přístupnou střešní plochu. Tři sály, včetně hlavního auditoria pro dva tisíce diváků, budou hostit jak klasickou operu, tak tu tradiční čínskou.
Prezidentská paměť
Prezidentské centrum věnované Baracku Obamovi bylo politické už svým vznikem. Kritici Obama Presidential Center napadají jeho vysoké náklady, absenci klasické archivní knihovny i fakt, že provoz nebude spravovat Národní archiv, ale nadace manželů Obamových. Další kontroverzi vyvolala ústřední mramorová věž vysoká necelých 70 metrů, přezdívaná „Obamalisk“.
Architekti Tod Williams a Billie Tsien však věž chápou jako symbol vzestupu. Její čtyři strany fasády mají připomínat čtyři spojené ruce. Komplex v chicagském Jackson Parku navíc nabídne nejen tuto budovu, nýbrž i zahrady, auditorium, pobočku veřejné knihovny a umělecká díla zaměřená na afroamerickou zkušenost.
Návrat slavné architektky
Nové sídlo irácké centrální banky představuje symbolický návrat Zahy Hadid do rodného města. Jde o její jedinou realizovanou stavbu v Bagdádu, která bude paradoxně dokončena až po její smrti. Návrh byl představen už v roce 2011, ale architektka se nedožila ani poklepání na základní kámen.
Věž vysoká 170 metrů vyrůstá z úzké základny a rozevírá se vzhůru jako sklenice na šampaňské. Výrazná silueta kontrastuje s tradičně nízkou zástavbou města a stala se novým orientačním bodem irácké metropole. Podle studia Zaha Hadid Architects dnes mladí Iráčané budovu často sdílejí na sociálních sítích jako zdroj hrdosti.
Přistávající kosmická loď George Lucase
Nové muzeum George Lucase nese název Lucas Museum of Narrative Art a zcela jistě si může dovolit vypadat jako levitující vesmírná loď – jeho slavný zakladatel totiž stvořil Star Wars. Budova od čínského architekta Ma Jen-sunga za miliardu dolarů (více než 20 miliard korun) se „vznáší“ nad parkem v jižní části Los Angeles a nabízí přes devět tisíc metrů čtverečních výstavních ploch věnovaných vizuálnímu vyprávění.
Ačkoli stavba působí futuristicky, vychází z filozofie inspirované přírodou a tradiční čínskou krajinomalbou. Zakladatel MAD Architects dlouhodobě odmítá pravé úhly a krabicovou architekturu, kterou považuje za „odcizující“. Jde zároveň o největší realizaci čínského architekta na území Spojených států a jednu z nejočekávanějších kulturních institucí roku 2026.
Podzemní město pod městem
Projekt Metro Tunnel je největší modernizací železniční sítě australského Melbourne za posledních 40 let. Dvojice paralelních tunelů dlouhých devět kilometrů propojuje stávající tratě hluboko pod centrem města a výrazně zvýší kapacitu dopravy. Projekt v hodnotě téměř devět miliard dolarů (více než 180 miliard korun) má být plně integrován do sítě právě v letošním roce.
Pět nových podzemních stanic bylo navrženo tak, aby vizuálně komunikovaly s ulicemi nad sebou, a to prostřednictvím velkých vstupních hal a světlíků. Hlubší stanice mají naopak téměř katedrální charakter. Všechny přitom vznikly ve spolupráci tří architektonických firem, včetně australského studia Hassell. Architekti chtěli vytvořit prostory, které jsou nejen funkční, ale zároveň také kultivují každodenní cestování v nejlidnatějším australském městě.
