Menu Zavřít

Obsluhoval jsem poslance Palase

1. 10. 2003
Autor: Euro.cz

Asistent s pověstí šedé eminence

Vojtěch Slówik (47) svolil k rozhovoru, ale důrazně odmítl fotografování. Je asistentem poslance Jaroslava Palase, ministra zemědělství ČR (Palas k tomu minulý týden uvedl, že je jedním ze tří jeho parlamentních asistentů, přičemž má na starosti problematiku myslivosti a rešerše připravovaných zákonů). Slówik absolvoval Střední lesnickou školu technickou v Trutnově, posléze vystudoval práva a začal užívat titulu JUDr. Před listopadem 1989 byl poradcem předsedy ÚV SSM Jaroslava Jenerála. Poté dělal zástupce vedoucího Centra pro mládež, vědu a techniky při ÚV SSM a následně působil v Zenitcentru (hospodářském zařízení ÚV SSM). Tam podle vlastního vyjádření skončil v srpnu 1989. V revolučním kvasu jej ale krátce zmínilo zpravodajství ČTK, v pozici generálního ředitele švédsko-československé akciové společnosti Evropské sdružení pro inovaci a trading. Tato firma, kterou těsně před pádem komunistického režimu se Švédy spoluzakládalo zmíněné Zenitcentrum, 14. prosince 1989 oznámila, že od ÚV KSČ získala převodem právo užívání rekreačního zařízení na Orlíku a že jej hodlá využít pro léčbu nemocí pohybového ústrojí. Generálním ředitelem E.S.I.T. byl Slówik až do roku 1991. Od roku 1986 až do pádu režimu byl také spolupracovníkem I. správy Státní bezpečnosti (rozvědky). V současné době je jako samostatný advokát členem České advokátní komory. Dříve figuroval ve třech personálně propojených lesních společnostech se sídlem v Hluboké nad Vltavou: Lesy Hluboká (nyní v konkursu), Lesy Hluboká nad Vltavou, České lesy. Jak uvádí, ve firmách jako advokát zastupoval na základě plné moci nejmenovaného klienta a nyní už v nich nepůsobí. Totéž prý platí o dalších firmách: Cori Real, Elekontakt, Intercontinental Commodities. Zůstává pouze členem představenstva firmy Starorolský porcelán Moritz Zdekauer, dozorčí rady I. akciová Lanatex a jediným vlastníkem společnosti Ekofidas, produkující v Radoníně u Ždáru nad Sázavou vzácné cukry a jejich deriváty (viz. www.ekofidas.com). Právě Ekofidas získala v roce 1998 většinu akcií společnosti Lesy Hluboká. V roce 1999 byla rozhodující část lesnických aktivit převedena z Lesů Hluboká na její dceřinou společnost Lesy Hluboká nad Vltavou. Ta se věnuje pěstební a těžební činnosti v revírech pronajatých od státního podniku Lesy ČR, myslivosti, rybníkářství a zpracování kaviáru (viz www.kaviar.cz). Slówikova firma Ekofidas má také pronajatu mysliveckou honitbu v Karlovarském kraji.

EURO: Řada lidí si myslí, že právě vy máte největší vliv na rozhodování ministra zemědělství Jaroslava Palase.
SLÓWIK: Už jsem si to taky přečetl. Já žádný vliv nemám. Je to absolutní nesmysl. Tvrdit to může jen diletant, který neví, jak funguje státní úřad. Mohu mít názor. Ale to, že by se jím ministr řídil? Ano, já mu říkám věci, které mu nikdo jiný neříká. Já mu totiž mohu povídat, co si myslím. Jsem jeho asistent v Poslanecké sněmovně. Kdybych byl jeho náměstek nebo poradce na ministerstvu, tak bych třeba přemýšlel, že v zájmu zachování pozice něco neřeknu. Takhle jsem možná otevřenější a řeknu mu asi víc než kdokoliv. On je ale ten, kdo se rozhoduje, a nemám pocit, že by dal jen na mé názory. To je pro něj jeden hlas v mozaice. Speciálně v kauze Lesů České republiky jsem žádnou rozhodující úlohu nehrál. (Slówikovi je připisován hlavní podíl na odvolání generálního ředitele Jiřího Olivy – pozn. red.)

EURO: A kdo ji hrál? SLÓWIK: To já nevím! Bylo by nejlepší, kdybyste se sebrali a jeli se ptát po těch lesních akciovkách – malých, ne těch velkých – jak s nimi Lesy České republiky zacházely.

EURO: Malé společnosti vznikaly a zanikaly a prý s tím Lesy měly problémy. Ostatně vy jste byl ve třech lesních společnostech předsedou představenstva. Lesy Hluboká byly v konkursu, jejich dcera přežila a navíc vznikla společnost České lesy. Proč se původně úspěšná firma dostala do konkursu? SLÓWIK: To nebylo za našeho vedení. To bylo na základě – já to klidně řeknu – předchozího vytunelování, když to po kupónové privatizaci patřilo fondům.

EURO: Které to byly fondy? SLÓWIK: Já si to už nepamatuji.

EURO: Měl byste nám říkat konkrétní údaje, zejména když máte pověst člověka, který všechno ví a do všeho zasahuje. SLÓWIK: Ale já vám říkám, že pověst není pravdivá a paměť je nespolehlivá.

EURO: Že byste nevěděl, který fond vytuneloval společnost, v níž jste byl potom předsedou představenstva, vám přece nemůžeme uvěřit. SLÓWIK: Tam se ty akcie prodávaly asi na třikrát. Věřte mi, že vám nelžu, já si to opravdu nepamatuji, musel bych se podívat někam do kupní smlouvy. To už je šest let. Takových operací za šest let proběhlo mnoho. Rozhodně to nebyla ta nejdůležitější věc. A neřiďte se utkvělou představu o mém vlivu.

EURO: Když to slyšíme z tolika zdrojů, tak se ta představa utvrzuje. Jsme tady ovšem proto, abychom si ji ověřili. SLÓWIK: Já vám říkám, že ta představa je účelově vytvořená. Systematicky ji někdo živí po celou tu dobu, kdy je ministr Palas ministrem a já jeho poslaneckým asistentem. Nevím proč, a upřímně řečeno je mi to jedno. Někdo to organizuje, ale já nejsem člověk, kterého by to vyvedlo z míry. Jsem zvyklý na ledacos.

EURO: Asi jste přivykl i tomu, že jste dosáhl dost vysokých pozic v minulém režimu… SLÓWIK: Řekněte mi, co to bylo za pozice? Nebyl jsem tajemníkem ÚV SSM, ale poradcem jeho předsedy Jaroslava Jenerála. Měl jsem na starosti mimo jiné vztah SSM s vládou a povinnosti vyplývající z Jenerálova členstvím v předsednictvu České národní rady.

EURO: Musela to být vlivná pozice, když jste se pohyboval v předpokojích orgánů normálnímu smrtelníkovi nepřístupných. Každý funkcionář přece dbal o to, aby věděl, co se děje v zákulisí. SLÓWIK: Tehdy žádné zákulisí nebylo! To byly žabomyší vojny proti tomu, co je dnes. Možná to bylo ve vrcholové politice. Ale v takové malé svazácké – co tam bylo?

EURO: Víme, co tam bylo. Stačilo, aby se někdo zprotivil. Například v oblasti kultury byl hned bez obživy. SLÓWIK: To jsem nepoznal, zabýval jsem se vědecko-technickým rozvojem.

EURO: Je vám milé, že vám lidé stále připomínají spolupráci se Státní bezpečností? SLÓWIK: Já se nestydím za to, že jsem byl spolupracovníkem I. správy Státní bezpečnosti. To znamená rozvědky. Nebyl jsem žádný práskač, pracoval jsem pro rozvědku této země na úseku vědecko-technického rozvoje. To nemělo s politikou nic společného. Pro mne to byla kvalifikace. Při této práci jsem se mnohému naučil.

EURO: Hodí se vám to i v této době? SLÓWIK: To se hodí v jakékoli době.

EURO: Co jste dělal po listopadu 1989? SLÓWIK: Nevidím důvod, proč bych měl vyprávět nějakou dvanáctiletou historii a psát vám tady životopis.

EURO: Leckdo může říci – částečně po právu – že jste teď placen státem jako asistent poslance. Takže i váš životopis je veřejná záležitost. SLÓWIK: Ne, to je záležitost mezi poslancem a jeho asistentem. Ne veřejná.

EURO: Platí-li vás však Poslanecká sněmovna… SLÓWIK: Já nejsem zaměstnancem. Funkci asistenta vykonávám coby advokát na normální advokátskou smlouvu.

EURO: Ale jak jste honorován, odkud? SLÓWIK: Podle tarifů advokátní komory. Myslíte si, že advokát, který zastupuje ministerstvo financí, vám bude něco vykládat? Berte to tak, že jsem advokát a že se na mě vztahuje zákon o advokacii.

EURO: Vy jste ovšem rovněž význačný podnikatel. Byl jste – a dosud jste – v čele několika firem. SLÓWIK: Necítím se být podnikatelem. Do všech správních rad, v nichž jsem kdy působil, jsem byl jmenován jako advokát.

EURO: Co třeba společnost Ekofidas? Jste jejím jednatelem a dokonce stoprocentním vlastníkem. SLÓWIK: Původní rakouský majitel, firma Contracta, vstoupil do likvidace, a tak jsem od něj jeho obchodní podíl koupil za 295 tisíc korun. Je to dobrá firma, produkuje vzácné sacharidy, potřebné při výrobě léků. Takže v jistém slova smyslu vlastně podnikatel jsem.

EURO: To přece zdaleka není všechno! SLÓWIK: Poté, co mi bylo nabídnuto působení v Parlamentu, jsem svoji účast ve správních radách omezil. Krom Ekofidasu jsem ještě jako advokát v představenstvu firmy Starorolský porcelán a v dozorčí radě I. akciové Lanatex, to už je doopravdy všechno. Je-li v nějakém výpisu z Obchodního rejstříku ještě moje jméno, je to proto, že nebyl dosud proveden výmaz. Ani jedna ze společností, v nichž figuruji, nepůsobí v resortu zemědělství.

EURO: Lesní firmy, v jejichž představenstvech jste působil, se rovněž zabývaly leteckým vápněním. Traduje se, že Lesy České republiky měly u vás vroubek: v soutěži na vápnění nevybraly vaše vrtulníky. SLÓWIK: Lesy Hluboká nikdy vrtulníky neměly, kvůli vápnění jsme s Němci založili společnou firmu Letecká lesní. Ve všech těch společnostech jsem vystupoval jako advokát, jako zástupce majitele na základě advokátské plné moci. Tedy nikoli jako majitel.

EURO: Jak začala vaše spolupráce s Jaroslavem Palasem? SLÓWIK: On mě asi před třemi lety přizval jako odborníka k tvorbě mysliveckého zákona. Pověřil mě, abych dal věci dohromady. Jistě víte, že proti sobě tehdy stály dva odlišné návrhy, jeden podporovaný Českomoravskou mysliveckou jednotou, druhý údajně vlastníky lesů. Tak dlouho jsme hledali konsensus, až se nějaký našel.

EURO: Nelze už tam hledat zárodek současné situace, kdy je vám připisována hlavní iniciativa na změnách vedení Lesů České republiky? SLÓWIK: I myslivecký zákon provázela stejná kampaň, proti stejným lidem. Financovaná nejspíš ze stejných zdrojů.

EURO: Koho vidíte v jejím pozadí? SLÓWIK: Já nevidím nikoho. Ale určitě si to někdo objednal. Někdo, komu se šláplo na kuří oko. To je na zakázku, to není o faktickém stavu věci.

EURO: Vy snad víte, kdo si to objednal? SLÓWIK: Domnívám, že to vím, ale je to pouhá spekulace, tak to říkat nemohu.

EURO: Je za tím opět myslivost? Překrývají se ty skupiny? SLÓWIK: Překrývají nepřekrývají, nevím. O nimrodech to však tentokrát není. Spíš o těžbě dřeva. Vidím ale, že to má stejné aspekty.

EURO: Myslivost by už měla být v klidu, protože Lesy ČR už svoje honitby - až na 15 procent, kolem nichž probíhají soudy - rozdělily. Myslíte si, že jsou rozděleny správně? SLÓWIK: Právě jsem zjistil, že ne. Protože v jednom případě místo kvalifikovaných myslivců vyhráli výběrové řízení truhláři a řezníci.

EURO: Taková byla lidová myslivost přece vždycky. SLÓWIK:: Ne, ne, měl by se především hodnotit myslivecký záměr. Přitom kvalifikovaný lesník, který má postgraduál, ještě k tomu na lesnické fakultě na katedře myslivosti, zpracoval pro jednu severomoravskou honitbu horší myslivecký záměr než absolutní neodborník. Zdá se mi to podivné. Bylo by potřeba, aby se udělala prověrka některých rozhodnutí, na základě čeho a jak se honitba přidělila.

EURO: Podle vás by se mělo znovu sahat do už uzavřených smluv? SLÓWIK: Pokud někdo nepřijde a neřekne: ukažte, na základě čeho jste rozhodli právě takto. Já nebudu nikomu radit, aby to udělal. Jenom jsem si udělal názor, jak špatně to probíhalo. Překvapilo mě, že krátce po výběrových řízeních si ten lesní správce koupil nový Ford Mondeo.

EURO: Přiznejte, vy byste neměl zájem o nějakou honitbu? SLÓWIK: Neměl.

EURO: Kam chodíte lovit? SLÓWIK: Určitě ne do režijních honiteb Lesů ČR. Ani vlastníkem žádné honitby nejsem. Firma Ekofidas má jednu honitbu pronajatou.

EURO: Hovoří se o tom, že bývalý ředitel Lesů ČR Jiří Oliva měl o honitby s jistými lidmi spory… SLÓWIK: Já jsem se s ním o žádné honitby nepřel. Na věcné problémy jsme někdy měli rozdílné názory, ale nedá se mluvit o sporech. Inženýra Olivy si vážím jako člověka.

EURO: Jaké měl podle vás odborné nedostatky? SLÓWIK: Odborné chyby neměl. Jen si myslím, že byl možná někým řízen.

EURO: Snad ministerstvem, ne? SLÓWIK: No to právě nebyl. Musíte to však hledat tam v těch velkých dřevařských skupinách. Na to se neptejte mě.

EURO: Co pro vás znamenají jména Domes, Mičánek? Jakou mají spojitost s Olivou? SLÓWIK: Když někdo spolupracuje jedenáct let, tak tam pravděpodobně nějaké vazby jsou. Nemám o tom žádný důkaz, jsou to jen spekulace. Až ho budu mít, tak vám ho dám.

EURO: Časopise Týden uvádí, že jste bývalým spolužákem nového šéfa Lesů ČR Kamila Vyslyšela. SLÓWIK: Ano, je to člověk, který chodil do stejné školy, Střední lesnické technické školy v Trutnově. My jsme se ale nikdy nepotkali. Jsem úplně jiný ročník, když on nastoupil, já už jsem byl dávno pryč. A nepamatuji se, že bychom se potkali někdy později.

EURO: V podobných spolužáckých souvislostech se v Týdnu psalo i o šéfovi Hradecké lesní a dřevařské společnosti panu Dejnožkovi. SLÓWIK: František Dejnožka byl o rok výš než já. Známe se. Musím vám ale říct, že jsem ho nikdy nikam netlačil. Jenom jsem po něm chtěl, aby mi vysvětlil, jak fungují některé věci, které se zpěčují mému chápání. V době našich studií například žádné zpětné odkupy vytěženého dřeva, které Lesy ČR nárokují ve smlouvách od těžebních společností a které směřují právě do Hradecké dřevařské, neexistovaly.

EURO: Není ta soukromá Hradecká lesní, v níž má státní podnik Lesy ČR devětačtyřicetiprocentní podíl, poněkud nestandardní? SLÓWIK: Máte pravdu, je nestandardní. Státní podnik v ní může utrpět ztrátu. Setkal jsem se ovšem s případem, kdy utrpěla ztrátu těžební společnost. Musela ve zpětném odkupu prodat buk, přestože ho Hradecká dřevařská neuměla zpeněžit. Uměla ho však prodat ta akciová společnost, která ho vytěžila a vyrobila z něj sortimenty… A tak ten buk dali na zpětný odkup a pak si ho se zaplacením tří procent navíc odkoupili zpátky. Podivný model, když za to, co neumím, dostanu tři procenta.

EURO: Přeskočme list. Podílel jste se na odvolání ředitele Povodí Vltavy Petra Hudlera? SLÓWIK: S tím nemám vůbec nic společného. Cokoli se na ministerstvu zemědělství stane, tak je nejjednodušší říct, že za to může Slówik, protože tam má vliv. Ale to je nesmysl. Dokonce si myslím, že jsem byl v té době na dlouhodobé dovolené. O ničem jsem nevěděl – ani o tom, že byl odvolán náměstek pro vodní hospodářství Karel Tureček, ani o výměně Hudlera. Nevěděl jsem to proto, že to nespadá do věcí, které jsou mezi mnou a poslancem Palasem předmětem konzultací.

EURO: S ředitelem Hudlerem jste přece měli osobní spory… SLÓWIK: Kdepak, vůbec nic.

EURO: A co malá vodní elektrárna v Miřetíně, kterou jste údajně chtěl koupit? SLÓWIK: To vůbec není moje záležitost. O mé osobní účasti v této kauze se strašně mýlíte. To se jeden poslanec obrátil na ministra a ten mě pověřil, abych to řešil. Tam jsou nějaké nevyjasněné majetkové spory mezi Povodím Vltavy a Středočeskou energetickou. Tak jsem šel na Povodí, Hudler mi dal nějaké stanovisko, já jsem ho přinesl a tím to pro mě skončilo.

EURO: Také nás zajímá Pozemkový fond, kde údajně máte také velký vliv. SLÓWIK: Nevím, co chcete o Pozemkovém fondu vědět. Máte asi informaci, že škodíme doktoru Červenkovi a že místo jemu se pozemky vydávají městu.

EURO: Kdo je doktor Červenka? SLÓWIK: To je soukromý zemědělec z Národní třídy. Všude chodí a říká, že mu škodíme… Jestliže se pozemky vydávají městským částem na to, aby zajišťovaly bytovou výstavbu nebo cokoliv jiného, je to v pořádku. Aby se ovšem vydávaly někomu, kdo skoupil restituční nároky za 40 korun metr a teď je za 3500 korun za metr chce prodávat, tak to není obchod, ale spekulace. To je případ toho Červenky, který skoupil restituční nároky a teď požaduje jejich vydání.

EURO: Netýká se to náhodou pozemků v Uhříněvsi? SLÓWIK: V Uhříněvsi také.

EURO: Proč i tato kritika směřuje na vás? SLÓWIK: Protože já si myslím, že je lepší vydat pozemky městské části než Červenkovi. To, co je v Uhříněvsi, vydat Uhříněvsi, co je na osmičce, osmičce, na devítce, devítce. Myslím, že by příjem měl jít do rozpočtu města než spekulantům s pozemky.

BRAND24

EURO: Čí zájem zastupujete v těchto jednáních? SLÓWIK: Někdo se obrátí na poslance Palase o pomoc, on mě pověří, abych to vyřídil, tak to vyřizuji.

EURO: Můžete reagovat na informaci, že stojíte za nějakou aktivitou na výrobu biolihu v oblasti Kojetína? SLÓWIK: Nestojím, opravdu ne. Já jsem zpracovával podklady pro program výroby bioethanolu, který projednávala vláda. Ale v Kojetíně… Možná teď vypadám jako blbec, já jsem ovšem v Kojetíně v životě nebyl a ani nevím, kde přesně leží. Tam je lihovar v konkursu, to však vůbec nesouvisí s tímto lihovarem v konkursu. Vím, že je tam nějaký zájem – ale já s tím nemám nic společného… Jste už třetí, kdo se mě na to ptá.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).