Budoucnost nakupování aneb O výprodeji soukromí
Před desítkami let prosadil světový obchodní řetězec WalMart používání čárových kódů. Centralizovaný systém přinesl revoluci v nakupování – obchodníci měli díky počítačové databázi dokonalý přehled o množství zásob na skladě, v logistice velkých hypermarketů se zabydlel výraz „just in time“ a nakupující v důsledku vytáhli ze svých peněženek o několik centů méně. Celý prodejní proces se výrazně zrychlil.
V současnosti se schyluje k podobnému zemětřesení. Technologie RFID (Radio Frequency Identification) znamená pro obchodníky důvod ke spokojenému úsměvu, pro ochránce osobní svobody ale orwellovského strašáka. V Česku zatím tento systém nefunguje, ale v Americe jde již o poměrně běžnou praxi.
Identifikační rádiové čipy mají nesporné výhody: není zapotřebí fyzické přiložení výrobku k optickému snímači a informace zboží stejného druhu se nepřekrývají. Standardní čip typu RFID má totiž svůj jednoznačný 96bitový identifikátor EPC (elektronický produktový kód) a velice přesně tak lze sledovat pohyb jednotlivých prodejních artiklů, prošlé lhůty, ztrátovost a podobně.
I z pohledu zákazníka je to další pokrok: stačí zastavit s vozíkem u snímače a poté zaplatit. Problém tkví v odstranitelnosti EPC, tedy unikátních dat. Původně se totiž předpokládalo využití takzvaných anonymizérů: údaje čipu by se po opuštění pokladny vymazaly a zakoupený výrobek by byl „čistý“. Jenže výrobci kontrovali sekundárním přínosem čipů: s potravinami například komunikuje lednice a vyhodnocuje nutný nákup. V současnosti se již RFID zalévají do výrobků a na popud obchodních řetězců, jako je WalMart, jsou definitivně zapuštěny třeba v podrážkách bot.
Takže si představte, že si vyhlédnete v regálu modrou košili. Ale ouha, není to stoprocentní bavlna. Najdete jinou z přírodního materiálu, také modrou, a vyzkoušíte si ji. Počítač zaznamená, že zákazník pod číslem 0015687 má rád určitou barvu a stoprocentní bavlnu, a samozřejmě zaznamená cenu. „Poté stačí u kasy vytáhnout věrnostní nebo kreditní kartu a cenné informace se spojí do komplexu. Výsledkem je přesně cílená reklama na konkrétního člověka,“ říká Rena Tangensová, ředitelka FoeBuD, německého sdružení na ochranu soukromí. Inteligentní vozík s LCD displejem a denní nabídkou se vám při příštím nákupu perfektně trefí do vkusu a nabídne vám oblíbené pití nebo sýr. Jednou se ale třeba dočkáte v „drzejších“ prodejnách i reklamního textu typu: „Dobrý den paní Nováková, je 4. června, a proto vám doporučujeme zlevněné menstruační vložky v sekci B.“
