Dostat se na Machu Picchu nebylo snadné nikdy a Inkové k tomu měli velmi dobré důvody. Místo na vysokých horských svazích v amazonském pralese si vybrali právě proto, aby zůstalo skryté před zraky cizinců. Přesto v současnosti míří do Posvátného údolí v Peru, kde se toto slavné naleziště nachází, tisíce lidí denně. Někteří z nich se vydávají na čtyřdenní trek přes Andy, jiní využívají různé dopravní prostředky, aby nakonec po strmé silnici vyjeli do vysněného cíle.
Zahraniční turisté nejprve přilétají mezinárodní linkou do Limy, odtud pokračují vnitrostátním letem do Cusca a poté jedou zhruba dvě hodiny do Posvátného údolí, kde většinou stráví několik dní aklimatizací na vysokou nadmořskou výšku a poznáváním regionu, připomíná BBC.
Letiště jako motor ekonomiky?
Urychlit návštěvu Machu Picchu příliš nelze, přičemž právě z tohoto důvodu si ji nakonec řada lidí musí nechat ujít. V brzké budoucnosti by ale vše mohlo být docela jinak. Peruánská vláda se snaží situaci změnit výstavbou mezinárodního letiště Chinchero, které se nachází na okraji stejnojmenného historického města známého svou tradiční tkalcovskou komunitou. Cestujícím by mělo umožnit Limu nebo incké hlavní město Cusco zcela obejít, čímž by se doba přepravy na Machu Picchu zkrátila o desítky hodin, ba dokonce i o pár dní.
Jak už to ale v rámci podobně rozsáhlých infrastrukturních projektů bývá, původní plány se plnit nedaří. Stavbu posledních devět let provázela řada komplikací, přičemž už nyní je zřejmé, že své brány cestujícím letiště, jehož zhotovení podle tamního ministerstva dopravy vyjde na 2,3 miliardy peruánských solů (asi 14 miliard korun), neotevře ani letos. Aktuálně úředníci počítají s tím, že bude hotové až koncem roku 2027.
Zastánci pochopitelně projekt navzdory všem jeho neduhům hájí. Jsou přesvědčeni, že nové letiště dodá nezanedbatelný ekonomický impuls celému regionu – jednak tím, že díky němu údajně vznikne přes pět tisíc pracovních míst, ale zároveň i zásluhou toho, že zajistí finanční prospěch zhruba milionu místních obyvatel, kteří pracují v cestovním ruchu nebo souvisejících oborech.
Letiště je navrženo tak, aby pojalo osm milionů cestujících ročně a mohlo zvýšit počet návštěvníků až o 200 procent. Na tom mohou vydělat majitelé hotelů i horských chat. Nutno však podotknout, že část z nich se připojila k domorodým komunitám, archeologům a ochráncům přírody a proti výstavbě hlasitě protestuje, a to především kvůli kulturním a environmentálním obavám.
Posvátné údolí pod tlakem
Posvátné údolí řeky Urubamba obklopené zubatými vrcholky And se táhne od Cusca až po deštné lesy kolem Machu Picchu. Odjakživa bylo duchovním i správním srdcem incké říše. Původní starověké silnice, zavlažovací systémy, stavby a dokonce i vnitrozemský solný důl jsou nepřetržitě využívány již po staletí. Odpůrci letiště proto varují, že jeho výstavba ohrožuje celé povodí, biotopy a také památky již z dob před samotným příchodem Inků i následného rozkvětu jejich kultury.
Podle průvodce Luise Florese z chaty Explora se dědictví regionu ocitá v ohrožení už nyní. Od okamžiku oznámení výstavby letiště před více než deseti lety totiž rodiny v okolí Chinchera začaly rozprodávat své zemědělské pozemky, načež většina z nich byla posléze zastavěna. Na místě farem, kde se pěstovaly brambory, kukuřice, fazole nebo quinoa pro místní trhy, tak nyní stojí obytné domy. „S desítkami přistávajících a vzlétajících letadel se tato lokalita změní,“ říká Flores pro BBC s tím, že nastalý trend dle jeho názoru jen tak něco nezvrátí: „Hotelové společnosti budou kupovat více pozemků, aby mohly stavět další ubytovací zařízení. To znamená, že přijdeme o spoustu polí.“
Jeho kolegyně, turistická průvodkyně Lizbeth Lopez Becerra z Cusca, přínos pro cestovní ruch vnímá, přijatelný je však pro ni pouze za předpokladu „řádné analýzy“ dopadů a zásadního přenastavení infrastruktury. Zároveň připomíná, že region již dosáhl své kapacity a jediná silnice vedoucí do Cusca je podle ní každý víkend přeplněná. Některé komunity čelí nedostatku vody, řešení odpadového hospodářství je nedostačující a systém recyklace zatím neexistuje.
Naděje i obavy zároveň
Zatímco probíhající výstavba letiště Posvátné údolí již přetváří, datem otevření si nikdo, navzdory odhadům úředníků, jistý být nemůže. Od prvního představení plánů v roce 1978 byl projekt zbrzděn pozdějšími dodávkami, nedostatkem financí i korupčními kauzami. Není proto divu, že někteří Peruánci v jeho dokončení vlastně už ani nevěří. „O letišti slyším celých 30 let, co tu bydlím,“ konstatuje jedna z obyvatelek města Urubamba Petit Miribelová. Sama každopádně uznává, že stávající letiště v Cuscu je přetížené a bez nové infrastruktury to nepůjde.
Situaci sleduje také organizace UNESCO, která varuje, že nedostatečná správa Machu Picchu by mohla ohrozit jeho statut jako součást světového kulturního dědictví. Peruánské ministerstvo kultury v současné době omezuje denní počet návštěvníků na 4 500 až 5 600 osob podle sezóny. Zkušený průvodce Efrain Valles Morales z Elevate Destinations každopádně tvrdí, že samotné počty hlavním problémem nejsou.
„Větší potíž spočívá ve způsobu řízení turismu,“ míní. Za jednu z cest, jak zajistit, aby peníze, které zde turisté utratí, zůstaly v místních komunitách, považuje podporu organizací pracujících se ženami-nosičkami na Incké stezce nebo poskytovatelů ubytování, kteří zároveň organizují vzdělávací iniciativy, z nichž mají finanční prospěch právě zdejší obyvatelé.
