Kavárenská kultura je pevnou součástí evropských měst už od 19. století, kdy se tyto provozovny staly místem setkávání intelektuálů, podnikatelů i umělců. Přestože její základní funkce zůstává po desetiletí stejná, způsob fungování se neustále vyvíjí a odráží proměny společnosti. V poslední dekádě sehrál klíčovou roli vzestup kaváren takzvané třetí vlny, který byl mimo jiné spojen se zájmem mileniálů o poctivou kvalitu, inovace a komunitní rozměr.
Právě na tento fenomén reagovala už v roce 2015 společnost Savills svým Flat White Indexem, jenž sloužil jako alternativní ukazatel postavení města coby technologického centra. Dnes se však prosazuje čtvrtá vlna kávové kultury, formovaná prioritami generace Z, mezi něž patří udržitelnost, důraz na zdraví a technologicky podpořené pohodlí.
Se změnou poptávky, kdy se oblíbeným nápojem mladých profesionálů stalo matcha latté, se tak zrodil i Savills Matcha Index. A podobně jako Big Mac Index využívá cenu hamburgeru coby zkratku pro fungování ekonomik, slouží v tomto případě nejen cena populárního nápoje, jehož zdravotní přínosy souzní s rostoucím důrazem na well-being v technologickém odvětví, jako snadno srozumitelný signál kvality městského prostředí.
„Náš Matcha Index hodnotí města podle dostupnosti a cenové přijatelnosti matcha nápojů i podle kvality zážitku v kavárnách a čajovnách. Tyto metriky ukazují, která města nejlépe podporují kombinaci práce, volného času a životního stylu typickou pro prosperující technologická centra,“ uvádí pro Euro.cz ředitel oddělení pronájmu kancelářských prostor společnosti Savills Pavel Novák s tím, že právě uvedené metriky dlouhodobě zvyšují atraktivitu metropolí pro technologické i další klíčové firmy.
Hravý indikátor městské atraktivity
Města, která dokážou dlouhodobě nabídnout kvalitní prostředí pro každodenní život, práci a neformální networking,mají o hodně vyšší schopnost přitahovat technologické podniky i talenty. A právě na to se zaměřuje průzkum Savills, jenž odhaluje jasné souvislosti mezi kavárenskou kulturou, wellness a inovacemi v nejdynamičtějších technologických centrech světa.
Zmíněný index je hravým a jednoduchým indikátorem městské atraktivity, přičemž samotná cena matcha latté nepředstavuje cíl sám o sobě, nýbrž jeden z měřitelných výstupů širšího městského ekosystému. „Matcha Index může působit lifestylově, ale ve skutečnosti ukazuje, jak města fungují,“ vysvětluje Novák.
Globální kontext
Celkem nepřekvapivě se v celosvětovém srovnání na prvním místě umístilo japonské Tokio, které těží z kombinace vysoké kvality kavárenského prostředí, široké dostupnosti matcha nápojů a relativně příznivé cenové hladiny na úrovni 97 korun. Druhou příčku obsadil Londýn bodující silnou sítí nezávislých podniků a hluboce zakořeněnou kavárenskou kulturou. Matcha v městě nad Temží vyjde v přepočtu na 115 korun.
Savills Matcha Index
Co se průměrné ceny matcha latté týče, rozdíly mezi jednotlivými metropolemi jsou poměrně výrazné. Nejdražší je v tomto ohledu New York, kde stojí 129 korun. O korunu až dvě levněji se dá sehnat v Kalifornii, tedy konkrétně v San Franciscu a Los Angeles. Praha se v žebříčku, pokud jde o cenu, umístila na devátém místě – za matchu zde lidé zaplatí průměrně 111 korun. Naopak pod hranicí stokoruny se tento nápoj prodává v již zmíněném Tokiu, ale také v Torontu a Soulu. V Pekingu pak vyjde dokonce jen na 75 korun.
Výsledky Matcha Indexu tak jasně potvrzují, že technologicky úspěšná města nejsou definována pouze pracovním trhem či dostupností kanceláří, ale i kvalitou běžného městského života. Právě schopnost vytvářet prostředí, kde se přirozeně propojují práce, služby a sociální interakce, zůstává jedním z klíčových faktorů jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti.
V Česku vyjde matcha nejdráže na Chodově
Průzkum Savills se zaměřil ina Prahu samotnou a její městské čtvrti. Mezi zdejší kancelářské huby patří významná technologická centra v oblasti Karlína, Holešovic a Smíchova, přičemž do srovnání byly zahrnuty i další lokality s IT firmami jako Chodov a Jinonice. A stejně tak se dostalo i naBrno.
Co se hlavního města týče, nejvyšší ceny byly zaznamenány na Chodově, kde matcha stojí v průměru 144 korun. Následuje Karlín s Palmovkou, tam se cena pohybuje kolem 110 korun. To samé se ale dá říct i o moravské metropoli.
„Rozdíly mezi jednotlivými pražskými a brněnskými čtvrtěmi jsou dnes velmi výrazné. V Praze dlouhodobě nejlépe fungují lokality, které nejsou postavené pouze na kancelářích, ale nabízejí i plnohodnotný městský život. Typickými příklady jsou Karlín nebo stále silnější Holešovice, kde se přirozeně prolínají kanceláře, kavárny, obchody, služby a veřejný prostor. Právě tyto čtvrti jsou dnes nejatraktivnější pro technologické firmy i jejich zaměstnance,“ doplňuje Novák pro naši redakci.
O něco hůře jsou na tom podle něj monofunkční administrativní zóny, kde kromě kanceláří chybí širší nabídka služeb a života mimo pracovní dobu. Tam pak roste role vlastníků a developerů, kteří mohou chybějící nabídku služeb doplnit přímo v rámci budovy či areálu, a tím tak zvýšit její atraktivitu.
„Brno se v tomto ohledu chová mírně odlišně. Jako kompaktnější město má menší rozdíly mezi jednotlivými částmi a dostupnost služeb je zde přirozenější napříč širším územím. Silné napojení kancelářských lokalit na centrum a univerzity přispívá k tomu, že Brno dlouhodobě funguje jako stabilní technologické centrum s vyváženým městským prostředím,“ uzavírá Novák.
